Černé ořechy

[MikeDundee]

Ano, děkuji. Uznávám, že na mém stromě je tedy i antraknóza. Ale problém s černými ořechy u mě zažívám až poslední 2 roky, kdy se tu objevila vrtule ořechová. Když jsem 14 dní zpátky loupal černé slupky, nacházel jsem červy. Schválně jsem teď byl utrhnout 2 zapomenuté plody. U toho levého (více černého) jsem našel zakuklenou larvu (přesně uprostřed obrázku).

Letos určitě shrabu všechno listí pod stromy a v zimě nasypu dřevěný popel (proti antraknóze). Další rok chci vyzkoušet přípravek Bora proti přezimujícím larvám v zemi. Chtěl jsem i rozprostřít geotextilii pod stromy (červen - listopad) aby zbylé muchy nemohly vyletět a od prázdnin zase aby se nemohly zakuklit v půdě. Problémem jsou švy (pásy mají max. 2m), takže chci pásy slepit, na koncích zahrnout do země a zatížit kostkami kolem kmene, aby to bylo neprůlezné. Když tak přemýšlím o té antraknóze, nevyplatilo by se tuto textilii rozprostřít už v květnu, aby se zamezilo napadením spóry antraknózy, která může ještě v nějakých rozpadlých nesesbíraných kousíčkách pod stromy přezimovat ? Aneb boj proti 2 škůdcům naráz...

[Mimmo]

Já mám letos ořechy pěkné (v 530m). Stále ještě padají a špatných je tak 10%. Jdou do odpadu mimo kompost. Když si nejsem jistý, ořech na místě rozlousknu. Listí normálně kompostujeme.

[Jitka]

Ale problém s černými ořechy u mě zažívám až poslední 2 roky, kdy se tu objevila vrtule ořechová. ...
Chtěl jsem i rozprostřít geotextilii pod stromy (červen - listopad) aby zbylé muchy nemohly vyletět a od prázdnin zase aby se nemohly zakuklit v půdě.

Možná se strom rozrostl a zahustil? To s tou textilií je docela pracné a málo spolehlivé.

[Honza z Hané]

Já červy v ořechách nemám, takže prozatím můžu vrtuli vyloučit. Tímto problémem trpí prakticky všechny ořešáky v okolí. Dokonce známí ve vedlejší vesnici cca. 5 km mají 70 let starý strom a také mají stejný problém. Oni to vyřeší tak, že ho pokácí. Já to možná budu řešit obdobně, pokud se mi tento stav nepodaří zlepšit.

[Petr z H.]

Chtěl jsem i rozprostřít geotextilii pod stromy (červen - listopad) aby zbylé muchy nemohly vyletět a od prázdnin zase aby se nemohly zakuklit v půdě. Problémem jsou švy (pásy mají max. 2m), takže chci pásy slepit, na koncích zahrnout do země a zatížit kostkami kolem kmene, aby to bylo neprůlezné.

Toto nemá smysl, vrtule se šíří v regionu mezi stromy, takže pokrytí země pod stromem omezí jen pár mušek, většina však přiletí z okolí.

[Mimmo]

Chtěl jsem i rozprostřít geotextilii pod stromy (červen - listopad) aby zbylé muchy nemohly vyletět a od prázdnin zase aby se nemohly zakuklit v půdě. Problémem jsou švy (pásy mají max. 2m), takže chci pásy slepit, na koncích zahrnout do země a zatížit kostkami kolem kmene, aby to bylo neprůlezné.

Toto nemá smysl, vrtule se šíří v regionu mezi stromy, takže pokrytí země pod stromem omezí jen pár mušek, většina však přiletí z okolí.

Myslím, že to určitý smysl může mít. Vrtule (samice), která má dost plodů na rodném stromě, nemá pádný důvod létat po okolí. To spíš samci létají za neoplozenou samicí kamkoliv. Podobné je to u vrtule třešňové.

[vysloužil]

Chtěl jsem i rozprostřít geotextilii pod stromy (červen - listopad) aby zbylé muchy nemohly vyletět a od prázdnin zase aby se nemohly zakuklit v půdě. Problémem jsou švy (pásy mají max. 2m), takže chci pásy slepit, na koncích zahrnout do země a zatížit kostkami kolem kmene, aby to bylo neprůlezné.

Toto nemá smysl, vrtule se šíří v regionu mezi stromy, takže pokrytí země pod stromem omezí jen pár mušek, většina však přiletí z okolí.

Myslím, že to určitý smysl může mít. Vrtule (samice), která má dost plodů na rodném stromě, nemá pádný důvod létat po okolí. To spíš samci létají za neoplozenou samicí kamkoliv. Podobné je to u vrtule třešňové.

No nevím. Je to přeci jen moucha. U třešní bych tomu nevěřil vůbec, ořešáků je méně a vzdálenost mezi stromy patrně větší. Každý krok, který bude bránit kuklení nebo výletu, je užitečný, třebaže přímý efekt bude asi sporný.
Je známá věc, že lísky, pod kterými běhají slepice, tolik nečerviví. Ovšem radius brouků nosatců bude asi menší než dvoukřídlého hmyzu

[MikeDundee]

Toto nemá smysl, vrtule se šíří v regionu mezi stromy, takže pokrytí země pod stromem omezí jen pár mušek, většina však přiletí z okolí.

Je to možné. V zahrádkářské kolonii by se to asi nevyplatilo, když jsou kousek od takového stromu další a v přímé viditelnosti na volném prostranství.
U mě však mám 3 ořešáky na takovém izolovanějším místě. Na sever je cíp lesa se vzrostlými stromy a teprve přes něj ve vzdálenosti cca 70m je teprve další ořešák. Podobně z jné strany je další ořešák 150m, který ale odděluje pás stromů v parku.
U mě invaze začala postupně. První vrtule se ke mně možná dostala před 2-3 lety. Černé ořechy byly v jednotkách, neřešil jsem to. Loni už bylo napadena skoro půlka, letos skoro všechno, takže mám předpoklad, že se u mě ty potvory vesele množí. V okolí jsem neviděl takové napadení, co mám já. Dokud tu metodu s postřikem proti přezimujícím housenkám a textilií nevyzkouším, nemůžu ji úplně zavrhnout. (ikdyž to u mě znamená takto ošetřit všechny 3 stromy)

Také by mě zajímalo, jaktože není takové napadení vrtulí v ořešákových alejích kolem silnic, které sousedí s poli (takové aleje máme za městem). Tam je toho napadeno jen pár. To se ty housenky zničí "díky" nějakému postřiku, který provádějí zemědělci na poli ? Podobně s antraknózou - nikdo to neošetřuje, nehrabe listí a ořechů je pořád dost. Možná vzdušná poloha, vítr případné napadené listí rozfouká pryč do polí...

Jinak co jsem zjišťoval o boji proti vrtuli ze zahraničí - lidé používají postřik spinosad smíchaný s nějakým atraktantem (např. melasa). Díky atraktantu nemusí být pokropený celý strom, stačí spodní patro. Musí ale stříkat každý týden, protože nálet je postupný. Nestačila by nějaká past na mouchy (nádoba s atraktantem co přitahuje tyto mouchy + něco co je zabije, třeba ten spinosad) ? Podobně jako jsou pivní pasti na vosy nebo octomilky...

[Petr z H.]

V zahrádkářské kolonii by se to asi nevyplatilo, když jsou kousek od takového stromu další a v přímé viditelnosti na volném prostranství.
U mě však mám 3 ořešáky na takovém izolovanějším místě. Na sever je cíp lesa se vzrostlými stromy a teprve přes něj ve vzdálenosti cca 70m je teprve další ořešák. Podobně z jné strany je další ořešák 150m, který ale odděluje pás stromů v parku.

Co jsem sledoval mapy postupného šíření vrtule, jsou to desítky kilometrů ročně, takže 100 m nehraje vůbec žádnou roli. Ale jasně, za zkoušku to stojí, docela by mě pak zajímal výsledek. Ještě si říkám, co by s tím udělaly třeba slepice, kdyby se jim udělal výběh pod stromem ...
Já to neřeším, už pár let vrtuli mám, od začátku stejně intenzivní napadení, a ořešáky všude kolem po obci. Ale možná kvůli vyšší poloze je šíření vrtule o nějaký ten týden posunuté oproti zrání ořechů, takže i napadené plody mají vesměs normálně vyvinutá a použitelná jádra.

[MrBig46]

I přes napadení vrtulí jsme letos sklidili plno ořechů, byl jich plný pytel na brambory. Pomalu rozdávám. Když teď hrabu listí, tak pokaždé ještě najdu tak polovinu desetilitrovího kbelíku kvalitních ořechů Mars. Asi jsou to ty z vršku ořešáku kam jsem při rážení nedosáhli, ale asi tam také ty mouchy nedolétly, protože jim stačili ty ořechy co nejblíže zemi. Pokrýval jsem předloni zem pod Marsem a podle mého odhadu to nijak nepomohlo. Asi proto, že jeden ořech je od mého 15 m, druhý dvacet a tak bych mohl pokračovat. Já třeba mám ještě jeden ořešák asi 100 m. Jen tak jsem uvažoval, jestli by nějak nepomohla desinfekce dusíkatým vápnem? Ale nevím jak to realizovat.
Vladimír
PS.: Ten ořech na začátku zahrdy je šedesát let starý, ořechy jsou již menší, jádra chutná, je to takový tvrdší polopapírák, k jeho rozlousknutí je třeba trochu síly, ale jádra se vydělávají v pohodě- přepážky nejsou tvrdé). Loni všechny ořechy černé, nebyl ani jeden OK. Teď když hrabu listí, tak je tam plno zdravých ořechů, tak se občas pro nějaké ohnu i když s tím mám potíže. Mám jich tak tři desetilitrové kbelíky a jsou určeny pro veverky v našem sídlišti, moc se mně líbí a ještě víc se líbí naší milované fence Annabel. Zaběhne pod strom a kouká. Když chci jít pryč, tak jí musím dát vodítko a něco dobrého.