Plátkování a sedélko bývá úspěšné i v případech, že je podnož v místě štěpování starší než 1 rok. Znamená to tedy, že podobně úspěšná by měla být i kopulace roubu (samozřejmě jednoletého) na víceletou (ale stejně silnou) podnož. Snažím se této kombinaci vyhnout, zejména u peckovin. Ale často se setkávám s tím, že získám silné rouby a moje ubohé podnože mají loňské přírůstky podstatně slabší. Problém je to zejména u roubů třešní, které jsou tlusté až do konce. V takových případech dosud volím následující postup:
1. Podnož zakrátím a počkám další rok až zesílí.
2. Z roubu odeberu jen jeden pupen a naštěpuju Forkertem na bdící očko
3. Použiju tenký konec roubu, třebaže pupeny tam jsou nevyzrálé.
Zásadně neroubuju roubem silnějším než podnož.
Má někdo zkušenost s kopulací peckovin na víceleté dřevo? Jádroviny, ty se asi chytnou vždycky, dokonce se mi ujal i roub o něco silnější než podnož. Ale srůst byl ještě několik let nekvalitní.
Štěpování
Štěpování
Je to poněkud zavádějící dotaz. Podnože, staré několik let, bývají silnější než je na kopulaci vhodné. Kdysi jsem však pěstoval z pecek broskvomandloně BM VA-1, které byly v růstu velmi nevyrovnané a bylo možno je kopulací postupně roubovat čtyři roky. Třešně jsem rouboval v korunce na 2-3-leté semenáčky. Přerostlé podnože broskvoní (nevhodné k očkování) jsem rouboval kopulací, další rok plátkováním a několik dalších let kopulací na mladý výhon z kořenů starých až 10 let. U citrusů (to už ale není peckovina) jsem nechal naroubovat starou pláňku (20+). Tam ale bylo zvoleno roubování do boku a na vrcholu do rozštěpu.
Jinými slovy, roubování do starší podnože je možné.
Štěpování
Nevím, jestli jsem se vyjádřil přesně. Prakticky všechno roubuju na starší podnože, protože za jeden rok mi semenáčky do roubovatelné síly nedorostou. Proto je silně zakrátím, následující rok obvykle vyženou silnější štěpovatelný letorost. Roubovanec je tedy dvouletý, ale štěpováno je v jednoletém dřevě. Dosáhnout na semenáčku ptáčnice, aby jeho letorost byl silný jako třešňový roub, není vždy snadné. Roubovat peckovinu do dvouletého dřeva se ale obávám.Mimmo napísal: ↑25 Mar 2023, 08:36Je to poněkud zavádějící dotaz. Podnože, staré několik let, bývají silnější než je na kopulaci vhodné. Kdysi jsem však pěstoval z pecek broskvomandloně BM VA-1, které byly v růstu velmi nevyrovnané a bylo možno je kopulací postupně roubovat čtyři roky. Třešně jsem rouboval v korunce na 2-3-leté semenáčky. Přerostlé podnože broskvoní (nevhodné k očkování) jsem rouboval kopulací, další rok plátkováním a několik dalších let kopulací na mladý výhon z kořenů starých až 10 let. U citrusů (to už ale není peckovina) jsem nechal naroubovat starou pláňku (20+). Tam ale bylo zvoleno roubování do boku a na vrcholu do rozštěpu.
Jinými slovy, roubování do starší podnože je možné.
Štěpování
Roubuju meruňky do 2 letého dřeva myrobalánu a bez problému, vloni z cca 8ks 100% úspěšnost. Ve všech případech se jedná o tlusté rouby meruněk 10-20mm ze stromu na strom v březnu s nalitýma květníma pupenama ještě před květem. V případě silnějšího dřeva podnože než roub tak sedélkování - opět co nejpřesnější dosed seříznutých ploch a pořádně stáhnu PVC roubovací páskou - to jsou možná další důležité faktory přijetí. Do 3 letého dřeva jsem roubovat zatím nezkoušel, už tak to obyčejným ulamovákem jde dost ztuha ,,vystrouhat" rovnou přesnou plochu. Srůsty jsou dokonalé. Když jdou takto roubovat meruňky, tak by mohly jít i ostatní peckoviny ( kromě broskvoní)vysloužil napísal: ↑25 Mar 2023, 08:46Nevím, jestli jsem se vyjádřil přesně. Prakticky všechno roubuju na starší podnože, protože za jeden rok mi semenáčky do roubovatelné síly nedorostou. Proto je silně zakrátím, následující rok obvykle vyženou silnější štěpovatelný letorost. Roubovanec je tedy dvouletý, ale štěpováno je v jednoletém dřevě. Dosáhnout na semenáčku ptáčnice, aby jeho letorost byl silný jako třešňový roub, není vždy snadné. Roubovat peckovinu do dvouletého dřeva se ale obávám.Mimmo napísal: ↑25 Mar 2023, 08:36Je to poněkud zavádějící dotaz. Podnože, staré několik let, bývají silnější než je na kopulaci vhodné. Kdysi jsem však pěstoval z pecek broskvomandloně BM VA-1, které byly v růstu velmi nevyrovnané a bylo možno je kopulací postupně roubovat čtyři roky. Třešně jsem rouboval v korunce na 2-3-leté semenáčky. Přerostlé podnože broskvoní (nevhodné k očkování) jsem rouboval kopulací, další rok plátkováním a několik dalších let kopulací na mladý výhon z kořenů starých až 10 let. U citrusů (to už ale není peckovina) jsem nechal naroubovat starou pláňku (20+). Tam ale bylo zvoleno roubování do boku a na vrcholu do rozštěpu.
Jinými slovy, roubování do starší podnože je možné.
Štěpování
To jste měl co za druh jádrovinu? Tak nakonec plátkováním ( nebo sedélkováním)?
Štěpování
Ano jádroviny, respektive vše jabloně. Nějak jsem to zapomněl napsat. Nakonec, až na jeden případ, kdy roub a podnož byly stejného průměru, plátkováním. Vše na způsob anglické kopulace, tedy s jazýčky. Je to pak jednoduché při ovazování páskou.
Jen mě tak napadlo - rouby mi ještě zůstaly. Jsou v vlhkém písku. Dalo by se v případě nepřijmutí některého roubu, zkusit znovu naroubovat ? Ujalo by se to tak pozdě ?
Jen mě tak napadlo - rouby mi ještě zůstaly. Jsou v vlhkém písku. Dalo by se v případě nepřijmutí některého roubu, zkusit znovu naroubovat ? Ujalo by se to tak pozdě ?
Štěpování
Pokud jsou rouby jabloní nařezané zavčas, tak neraší. Při správném uložení neraší ani peckovinové rouby. Ty jabloňové mají navíc výhodu, že i s mírně narašenými lze úspěšně roubovat. U peckovin se mi ujmuly narašené rouby jen v případě roubování za kůru po odkvětu a i to narašení musí být jen minimální - zelené špičky.