Omlouvám se, že neodpovídám ve Vtipech, ale tady.Rafael co tak tento pribeh?
Jak jsem se málem prokousal dveřmi obyvacího pokoje
ariadna30 - viewtopic.php?p=35864#p35864
Protože to je s odstupem času velká nostalgie, ale ftipné to vůbec není. Spíš to vypovídá o mé blbosti a naivitě. Přece jen to byl můj první pes kterého jsem měl od maličkého štěňátka.
Žena byla zkušená chovatelka větších psů, podobně jako tchýně a dávaly mi to pak časem notně sežrat. Při každé příležitosti když Raf něco provedl.
Raf byl hrozný asociál už od raného věku. Jak jsme byli poprvé u chovatele tak mě hned zaujal.
( Možná i proto, že jsem podobný).
Všechna štěňata byla pohromadě, jen jedno, to s nejčernějším čenichem bylo mimo. Mělo tam nějakou důležitou práci.
Žena to nijak nekomentovala. Ani to jak si nás přišlo očichat. Jen jsme prohodili pár slov, že to štěně si nás asi vybralo.
Některá už byla zadaná a měla na krku barevné stužky.
Já jen řekl, že ten "náš" je lehce rozpoznatelný a nic takového nemusí mít.
Tak jo, souhlas, ale ještě je moc malý a musí si ještě užít štěňěčího mládí. Zaplatili jsme zálohu a domluvili se na termínu kdy si ho odvezeme.
*
Zde musím zmínit jednu věc. Nebyla to žádná chovná stanice, štěňata byla bez PP, celkem levná a šok když jsme tam přijeli. Za plotem tam šíleně skákalo něco co připomínalo dobrmana jen vzhledem, ale velikosti určitě ne.
Žena byla v šoku a řekla:
"To není fenka, ale pes, pojďme pryč! Já ta štěňata vidět už nechci!"
Mi se to nelíbilo. Přece jen Prajzská, http://www.prajzskarepublika.cz/ byla pro mě jako člověka který nerad cestuje, celkem jsme bloudili než jsme to našli..., tak ať z toho "výletu" aspoň něco máme.
Žena pak chtěla vidět matku, tu fenku. Chovatel řekl, že to nejde, že je zavřená v domě, že je zlá a že nemá ráda cizí lidi. Zvlášť když ji očumují štěňata.
A jak jsme si asi po měsíci definitivně přijeli pro tu malou potforu, tak se chovatel mezi řeči zmínil, že to byla poslední štěňata a že fenu musel utratit. Z čehož nám tak nějak vyplynulo, že to udělal svépomoci...
*
Mám pokračovat ještě dál i když to moc veselé psaní nebude?
Třeba tou devastaci dveři apod.
Já jen, že žena a tehdy ještě i tchýně mi to obě svorně zakázaly psát.
Tehdy na webu https://rafaell.estranky.cz/
Poslechnul jsem je. Ale po pravdě napsáno měl jsem v té době jen komunikátor Nokia 9500 a na něm takové věci dělat sice šly, ale dost obtížně a zdlouhavě. Nějak mě to tehdy přestalo bavit. A teď už nějak nemůžu najít motivaci v tom pokračovat.
Třeba i proto, že pak přišel béžový stařeček labrador Sam a teď máme černého labradora Honzu. Taky z útulku i když mladého. Na štěně už nemáme sílu ani odvahu. Zvlášť já.
Žena sice ještě normálně chodí, ale i tak jsme se na tom shodli.