Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné ftípky.
Ivan Hlavatý
Príspevky: 4892
Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

13 Jan 2022, 21:28

Neregistrovaný napísal:
13 Jan 2022, 21:03
Např: v prvním obrázku dole je slovo candát, jako příklad vývoje z jiného slova podobně jako koňadra. Jinde ale odborníci na slovíčka uvádí, že slovo candát pochází z latinského pes/vlk, jako ryba s psími zuby. Asi přehlédli, že jedno vylučuje druhé, a nebo si jen řekli, že ornitologie a ichtyologie se moc nepotkávají. JG
Keď už máme ten zoologický deň:

Výklady pôvodu názvov môžu byť naozaj rôznorodé. Na foto jeden z výkladov názvu 'candát'. (Hádam to bude čitateľné vzhľadom na chaotické medzery medzi slovami). IH

Screenshot_20220113-211909_Drive.jpg
Screenshot_20220113-212001_Drive.jpg
Neregistrovaný

IP:  168.81

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

13 Jan 2022, 21:48

Je zajímavá ta pestrost názorů jazykovědných odborníků. (Tu verzi, der sandát, od sand/písek jsem opravdu neznal.) JG
Používateľov profilový obrázok
Mikeš13
Príspevky: 2184
Dátum registrácie: 23 Mar 2020, 17:06
Bydlisko: ČR - severozápad

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

14 Jan 2022, 09:32

Když už tu bylo zmíněno názvosloví u koňadry, tak sýkorám (zvláště sýkora uhelníček) se dříve říkalo jedním dnes hanlivým výrazem označujícím ženský vnější pohlavní orgán na "p".
PS: Vysvětlujte ale doma, že jste byl pozorovat nebo krmit p.... :D .
Používateľov profilový obrázok
Rafael
Príspevky: 2154
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Kontaktovať používateľa:

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

14 Jan 2022, 20:09

Pro ariadna30 abych znovu neplevelil v Hraboších.
*

Dobrman Rafael

Úvod » Moje největší lumpárny » Můj zatím největší Bengál.

Můj zatím největší Bengál.

14. 8. 2007

A ta kočka s koťaty se mně bojí. I když ta koťata jsou už velká. Jejich bratr Michal se mnou žije v jednom domečku, v jedné vesničce poblíž F - Místku. A jsme kamarádi. I když občas mně pěkně sekne drápky. A má taky proč. Jak já ho občas proháním. A jak ho umím pěkně rafnout a popadnout za vrchovinu. To je taková ta volnější kůže na zádech za krkem. Ale vím, že mu tím nemůžu ublížit, jen si tak hrajeme. No a ve Valašském království jsem se chtěl s tím kočičím spolkem taky tak skamarádit. Jenže oni ne. Jen samé prskání a utíkali přede mnou. Tak jsem si jednou řekl, že je musím chytit. Zahnat je někde do kouta a vysvětlit jim, že se s nimi chci kamarádit, hrát a že se mně vůbec nemusí bát. Kdybych jen tak tušil, co z toho vznikne... Honička začala nevinně. Kočky šly pěkně pohromadě spolu do sklepa. A já už na ně čekal před okénkem. A začala honička. Nevím už ani kolikátá. Ale tentokrát jsem byl rozhodnut, že se nevzdám, že musím konečně dosáhnout svého. Kočky jak mně spatřily samozřejmě začaly prchat pod plotem. Já za nimi musel vrátky, protože tou jejich dírou se neprotáhnu. Ale už dopředu jsem si je otevřel, tak jejich náskok nebyl zas až tak velký. Proběhli jsme dvorkem, přes stodolu, zase na dvorek, proběhli jsme sadem a běželi dál. Proskočili jsme řadou rybízu a zamířili k sousedům. Taková starší zchátralá chaloupka. Kočky vběhly do nějaké kůlny dírou. To moje plemeno to má už tak nějak v povaze. Jak něco začne, tak už nepřestane. Buď nějakou rvačku, nebo cokoliv. My jsme klidní a vyrovnaní, ale .............. Třeba jak bráníme svého pána. Raději se necháme i zabít, ale neustoupíme. A do takového stavu jsem se dostal při pronásledování těch koček. Už jsem se nemohl vzdát a vrátit se. Bez rozmyslu jsem se vší silou odrazil a skočil. Věděl jsem, že se do té kočičí díry nevejdu, ale to mi bylo v tu chvíli jedno. A povedlo se. Prkna povolila, taky už byla dost prachnivá, a já jsem byl uvnitř. Tam vám bylo věcí a tisíce míst, kde mi ty kočky mohly zalézt. Začal jsem kolem sebe rafat, mlátit tlapami a dělat si tak místo k těm kočkám. Ale ony byly taky dost tvrdohlavé a stále zalézaly dál. A já jsem si stále klestil cestu za nima. Občas na mně něco spadlo, všude bylo plno prachu, nebylo vidět, tak jsem se orientoval již jen po čichu. Skákal jsem, trhal tahal, odstrkoval tlapama a postupoval dál. Kočky začaly šíleně mňaukat, prskat a do toho se ještě nesly zvuky připomínající velkou bouřku nebo ohňostroj. Spadlo na mně i pár tak těžkých věcí, že jsem myslel, že mám přeražená záda. Ale vždy jsem se vyhrabal a postupoval dál. A najednou rána ze všech největší a já cítil, že se nemůžu vůbec pohnout, že jsem úplně nehybný a že na mně leží snad tuna všelijakých těch krámů, co tam všude byly a přes které jsem se jako tank valil za těmi kočkami. Venku mi zůstala hlava. A já viděl, že se nějak projasňuje a zdálo se mi, že i vidím slunce. Tak to je asi můj konec, už mám vidiny, mé dny jsou sečteny. Zkusil jsem hrabat. Tlapky mně ještě po tom otřesu poslouchaly, tak jsem znásoboval své úsilí. A hrabat ja dokážu opravdu dobře. Těch dír, které jsem už na zahradě a v sadu vytvořil.... Pániček by mohl vyprávět. Tak jsem hrabal, nedbaje bolesti, nedbaje ulamaných drápků. Ani nevím jak dlouho mi to trvalo než jsem opět stal na všech čtyřech. Poodešel jsem kousek a koukám. Žádná prkna, žádné stěny, žádný strop, žádné kočky nikde a taky.... žádná chaloupka. Jen hromada sutin. Co se to vlastně stalo? Že by nějaké zemětřesení... Na kočky jsem úplně zapomněl, měl jsem jen jednu myšlenku. Rychle pryč odsud a ať mně tady nikdo nevidí. Ještě by to někdo mohl svést na mně. Ale co já. Já nic, to ony, to ty kočky. Jo kočky, aha ! ! ! Začal jsem větřit, napadlo mně začít někde hrabat, snad na ně narazím.... Ale nééé, pud sebezáchovy a zdravý rozum zvítězil. Rychle domů, zalézt do postele a předstírat spánek. Zatracení mňoukavci ! ! ! A tak jsem zbaběle utekl. Po domácím dvorku chodil pániček, koukal někam na oblohu, pak na stráně kolem a říkal něco v tom smyslu, že se tady poblíž asi zřitil tryskáč. A pak mně uviděl. A já to hned zjistil taky když povídal:

"Hmmmm., tak to asi bylo jen práškovací letadlo a jak tak koukám, Rafe, tak spadlo na tebe. Vypadal jsem jako bych spadl do vápenky, pak proběhl cihelnou, hromadou pilin na pile a nakonec se vyválel na prašné cestě.

"Je to dobrý", pomyslel jsem si, "pániček bude rád, že se mi nic nestalo a na ty kočky v té chaloupce když tak spadlo nějaké letadlo". Letadla já rád nemám. Dělají kravál, rozčilují mně a navíc nejdou chytit. Tak dobře jim tak.

Pohladil mně po čenichu a začal mi oprašovat kožíšek.
"To jsem rád, že se ti nic nestalo..., RAFE ! ! ! Co to je? Co ti to tu visí na té tlapce. Nějaká tabulka... Číslo popisné....."

A teď jsem udělal velkou chybu. Kousek jsem poodběhl směrem k onomu místu kde stávala ta chaloupka. On šel za mnou, až za živý plot z lísek a uviděl to. A nějak mu to došlo....

"Rafáku, tak tos přehnal! Kurwaaa..."
On takhle běžně nemluví, už i to něčemu nasvědčovalo... A hlavně pak to, jak vzal do ruky pádnou sukovici, které říkal "ovládač na psa" Od pořádného výprasku mně tehdy zachránila pánička, která vyběhla ven a zpacifikovala ho slovy:

"Chtěl jsi živého psa? Vybral sis ho? Tak buď rád, že ho máš ! ! ! Kdybys ho pořádně hlídal a nepouštěl ho na volno......."

A večer pak psal mail. Sousedům, majitelům té chaloupky, kteří tam dost často jezdivali na víkendy. Občas jsem mu kouknul přes rameno. Stálo tam asi toto:

Vážení sousedé. Stala se velmi nemilá věc. Pracoval jsem na zahradě. S Rafaelem. Neumím si to vysvětlit, ale v nestřeženém okamžiku mi odběhl. Na Vaši zahradu. A tam se stalo následující. Viz. přílohy.
To-Je-Bengal(08)_20220114194047402.jpg
To-Je-Bengal(08)_20220114194047402.jpg (70.78 KiB) 1694 zobrazení
To-Je-Bengal_20220114194123060.jpg
To-Je-Bengal_20220114194123060.jpg (73.64 KiB) 1694 zobrazení
To-Je-Bengal(02)_20220114194200263.jpg
To-Je-Bengal(02)_20220114194200263.jpg (75.69 KiB) 1694 zobrazení

Vůbec nechápu proč to udělal, co to do něho vjelo. Vždyť on Vás má rád. Moc se omlouvám a slibuji, že vzniklou škodu nahradím. Končí mi stavební spoření a nějaké peníze mám i na knížce.

Tak přijměte prosím mou omluvu a zůstávam s pozdravem.

Váš soused.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
ariadna30
Príspevky: 2815
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:09

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

14 Jan 2022, 20:49

Mikes13, to nemyslite vazne ze?😀😀😀
Ale bola by to super scena do filmu, bol som krmit pi ...
Používateľov profilový obrázok
Mikeš13
Príspevky: 2184
Dátum registrácie: 23 Mar 2020, 17:06
Bydlisko: ČR - severozápad

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

15 Jan 2022, 08:36

ariadna30 napísal:
14 Jan 2022, 20:49
Mikes13, to nemyslite vazne ze?😀😀😀
Ale bola by to super scena do filmu, bol som krmit pi ...
"Uhelníček má v lidové řeči jmen habaděj. Takhle je zaznamenal Zdeněk Klůz: Sýkora uhelníček evropský, Parus ater ater: Babčinka, Babka, Černohlávek, Kominíček, Kováříček, Kovářík, Kovářka, Kožešníček, Kožíšek, Kožišníček, Píča, Píčka, Sýkora černá, Sýkora černohlavá, Sýkora lesní, Sýkora malá, Sýkora uhelníček, Sýkora uhelníček severoevropský, Sýkora uhelníček středoevropský, Špinavka, Truhlička, Truhlíčka, Uhelniček, Uhelnička, Uhelníček, Uhelníček sýkora, Uhlíř, Uhlířka, Úhelníček lesní evrasijský, Zedníček".
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/c ... uhelnicek/
:)
Peb
Príspevky: 1837
Dátum registrácie: 21 Jan 2021, 15:34

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

18 Jan 2022, 13:33

Aj keď je ešte skoro ..dúfajme že veľká noc bude iná ako ta minulorocna :)

Obrázok
BB kraj 465 mnm
Používateľov profilový obrázok
Rafael
Príspevky: 2154
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Kontaktovať používateľa:

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

18 Jan 2022, 18:27

Jak jsem se učil plavat.

Rozběhl jsem se a skočil.
ostravice.jpg
ostravice.jpg (26.5 KiB) 1521 zobrazení
Vůbec jsem nad tím skokem neuvažoval. Teda, musím se přiznat, že trochu jo. Vybral jsem si místo, kde bylo nejvíc vody a nejdravější a nejrychlejší proud. Přece se nebudu čvachtat na mělčině jako nějaké malé dítě. Bylo to sice dost daleko od břehu, ale já jsem se pořádně rozběhl. Asi jsem tím pořádně vyděsil svého pánička, ale o tom jsem neměl v tu chvíli čas uvažovat.

Najednou jsem nic neviděl, nemohl jsem se nadechnout, voda se mi hrnula do uší, čenichu a já jen cítil, že i když nic nedělám, strašně rychle se pohybuji. Co teď?
Štěkat nebo zakousnout se do té vody jsem rychle zavrhnul, můj krátký ocasek mi byl taky k ničemu, tak tlapky. Zkusil jsem se postavit na ty zadní. Jenže ty se mi někam propadly a já se překotil, udělal kotrmelec a trochu, jak jsem chtěl vyštěknout, se napil. Uffff., vzpomněl jsem si na páničkův nepříliš dobrý vztah k vodě a dal mu za pravdu. Je to skutečně velmi nechutný a nebezpečný živel! A co přední tlapky? Zkusil jsem to. Začal jsem s nima zuřivě plácat a zdálo se mi, že se mi je podařilo dostat nad vodu a co bylo hlavní, cítil jsem, že každým plácnutím se jakoby zvedám a zvedám. A najednou jsem měl hlavu nahoře. Z uší a z čenichu mi vytekla voda a mohl jsem už i otřevřít oči. Všechno se se mnou točilo, ale to bylo jen zdání, točil jsem se já.

A náhle jsem kdesi strašně daleko zahlédl pánička. Ale jen na chvíli. Zas voda, hučení a kdesi v dáli na břehu rozmazané stromy, rákosí a nějaký porost. Jak rád bych se tam do něčeho pevně zakousl a držel. Jenže to bylo všechno hrozně daleko. Tak jsem veškerou svou sílu a energii soustředil do předních tlapek. To plácání i přehlušilo páničkův křik a řev splavu. Ale od toho všeho jsem se rychle vzdaloval, takže to bylo třeba tím. Málem bych v tom fofru zapomněl. Neustále jsem do něčeho vrážel, tlapky narážely nejen na vodní hladinu, ale občas i do něčeho hodně tvrdého a pevného. Co to je? Kameny! A koukal jsem, že je voda nikde neunáší, že ony jsou stále na místě. A byly velké, moc velké, větší než já. A pak jsem to uviděl... Pánička ve vodě a běžel za mnou.

Něco jsem vám zapomněl říct. To se stalo na jaře a bylo dost zima. Teda mi ne, ale doma to všichni tvrdili. Dokonce říkali něco o psírně a siberii, ale tomu jsem nerozumněl. A vzpomněl jsem si na to, jak on nemá rád vodu a zimu...

To bude mazec. Co teď?
K němu nemůžu, bojím se,tuším, že jsem provedl nějakou lumpárnu. Ale i kdybych chtěl, tak proti tomu silnému proudu mi ani mé tlapky, které jsem měl už pod kontrolou, nepomůžou. Byl silnější než já. Jen si o mně nemyslete, že jsem byl nějaké slabé a nešikovné štěně. Měli jste vidět, jak se tam plácal on. Vím, že on běhá jen po zadních tlapkách, ale tak nějak mi připadalo, že by tehdy těch předních, kterými si pomáhal, potřeboval aspoň šest. Tak mně ta voda nesla pořád dál. A najednou prááásk. Tlapky nedopadly zpět do vody, čenichem jsem narazil do něčeho tvrdého a zůstal stát na místě. Jen kolem a přes mně se valily s hukotem proudy vody. Zachytil jsem se o velký kámen. A on se blížil. Najednou jsem si uvědomil, že on se za mnou neplácal, aby mně potrestal, ale, že mi přiběhl na pomoc. Vyštěkl jsem, nějak se mi podařilo se obrátit a snažil jsem se mu plavat naproti. A zas, práásk. Teď pro změnu jsem na ten kámen narazil zády. A už byl u mně. Popadl mně a vysadil na ten šutr, který mi v té chvíli připadal jako Ostrov Trosečníků.

Že mně to nenapadlo. Vždyť tam jsem mohl vylézt i sám. Trochu jsem se zastyděl, ale abych mu dokázal, že jsem skutečně učenlivý a chytrý pes, tak jsem skočil zpátky do té vody. Samořejmě směrem k jezu, co si o mně myslíte?!, a lezl na ten kámen. Klouzalo to. A jak jsem se tam drápal, kouknul co on na to, on nikde...

Aha, už se vynořil. Nevím, co to jsou za zvyky, chodit jen po zadních tlapkách. Vždyť tam každou chvíli padal. Nějak jsem se na ten kámen nemohl dostat. Ale on mně tam znovu vysadil. Bylo na něm vidět, že má z něčeho radost, vůbec nic mi nevyčítal, byl na mně hodný a hladil mně. Ale mi se stejně zdálo, že jsem vyvedl něco špatného. Že by se mu nelíbilo, že jsem nedokázal vylézt na ten kámen? Tak jo, zkusím to ještě jednou! ! ! Ale on mně drží...No,raději teď nikam skákat nebudu, řekl jsem si, a zůstal sedět na tom kameni.

"Musíš si chvíli odpočinout a pak poplaveme domů", říkal. Zjistil jsem, že už mám hlad a taky, že na břehu na mně čeká okousaná větev, kterou jsem tam před tím mým skokem do dálky zanechal, tak jsem nic nenamítal.

- "Rafáku, mám tě nést, nebo budeš plavat sám?", řekl mi.
- " Pcháááááá, koho on chce nést, vždyť se na těch svých zadních sám nemůže udržet", pomyslel jsem si a aby to on pochopil, skočil jsem zpátky do vody. A plaval jsem... Ale po pravdě musím přiznat, že mi hodně pomáhal. Bez něho bych v tom proudu neměl šanci a skončil bych zas u toho kamene.

Však si to pak taky potfora pěkně zúročil. Doma tvrdil, že mně naučil plavat. A beztak i jinde. Ale to není pravda, já se to naučil sám!

Však mu to pak pánička doma vytmavila. Já jsem cestou oschnul, ale on ne....

Jo, a chtěl bych si někdy přečíst povídku od nějakého Šimka a Grossmana, Čubou do Hamburku aneb jak jsem se naučil plavat. Byla o ní pak doma nějaká řeč. Jen paniček byl zesměšněn, že Ostravice neteče do Německa, ale že se vlévá do Odry a tudiž, že nebýt těch balvanů skončil bych ve studeném Baltu.

Hlavně v souvislosti o nějaké nezodpovědnosti, špatném hlídání a volném pobíhání psa po břehu Ostravice. Ale z toho už moc nevím, protože jsem se najedl a usnul.

*
P.S. Možná by to spíš patřilo do Psince?
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
ariadna30
Príspevky: 2815
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:09

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

18 Jan 2022, 19:46

Rafael, uzasne sa to cita. Ja sa viem do toho psa normalne vzit ako sa citil😀😀 Ja si urcite ulozim oba pribehy( ak teda mozem. Ale cestne priznavam ze si to ulozim aj ked nemozem😀😀)
Do psiinca asi nie lebo dufam ze bude tych pribehov viac tak nech je to na jednej kope. Navrhujem nove vlakno, alebo podvlakno v psinci ak take nieco je.
Dakujem velmi za to ze tu tie pribehy pisete👍
Mimmo
Príspevky: 3081
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:26
Bydlisko: VYSOČINA 500m a JM 250m.

Zahrádkářské, pěstitelské, kutilské a podobné Ftípky?

18 Jan 2022, 20:18

Po roce se potkají dvě plnotvaré zahrádkářky. A ta prvá povídá:
"Jé, ty jsi hrozně zhubla. :thumbup: Jak jsi to dokázala? Zelenina?"
"Ale ne. Já jsem strašně nešťastná. :( Manžel mi je nevěrný."
"Tak se s ním rozveď."
"Taky že se rozvedu. Ale teď ještě ne. Potřebuji ještě shodit pět kilo."
Napísať odpoveď