I kdy sezóna třešní ještě nekončí, už nyní lze říci, že letošní rok byl u nás na Svitavsku pro ně příznivý. Studené jaro způsobilo, že skoré odrůdy dozrály později a byly méně sladké, ale pozdnějších chrupek se to netýká. Rychlý vstup do léta způsobil, že odstupy mezi dozráváním jednotlivých odrůd byly jiné, obvykle menší. Pozitivně hodnotím nízké napadení vrtulí a taky málo popraskaných plodů, vlastně jsem neviděl žádný.
První úrodou se pochlubila Tamara a nutno říci, že pochvalné reference, co ji předcházely nelhaly, velikost, chuť násada - bez jakýchkoli výhrad
Za etalon tuzemských chrupek bývá považována Kordia. Chuťově za Tamarou nezaostává, velikostí a plodností však ano.
Rok třešní
Rok třešní
Třešňový rok jsem měl i v Krnově. Mrazy v květu nebyly, takže skvělá úroda. V mrazové kotlině to nebývá pravidelné. Ale zase nastává starost, co s úrodou. Vyřešil jsem přebytky tak, že mám dva metráky kvasu. Třešně je potřeba hlídat. Po třech týdnech kvašení tam ještě jsou 3 procenta nepřekvašeného cukru. Takže ještě chvíli a do palírny. Zajímalo by mne, má li někdo zkušenosti s odstraněním pecek z kvasu před vlastním pálením. Jinak bývá v destilátu na můj vkus velmi silné "mandlové " aróma.
Rok třešní
Je dost velký rozdíl ve třešních jako surovině. Ranější tmavé měkké srdcovky - dobře vyzrálé - bývají aromatičtější a třešňovice z nich je lepší. Tam se může teoreticky vyplatit odstranit pecky, aby se třešňová vůně plně rozvinula, ale nevím o nikom, kdo by to dělal. . Naproti tomu pozdní chrupky jsou sice větší a lepší na kompot, ale destilát je poněkud fádnější. Pecek je v kvasu relativně - vzhledem k větším plodům - méně a dodají alespoň nějakou chuť, i když víc do mandlí než třešní. Na rozdíl od meruněk a broskví mi ta mandlová příchuť v třešňovici přijde žádoucí, podobně jako ve slivovici.přasličák napísal: ↑02 Aug 2021, 18:21Třešňový rok jsem měl i v Krnově. Mrazy v květu nebyly, takže skvělá úroda. V mrazové kotlině to nebývá pravidelné. Ale zase nastává starost, co s úrodou. Vyřešil jsem přebytky tak, že mám dva metráky kvasu. Třešně je potřeba hlídat. Po třech týdnech kvašení tam ještě jsou 3 procenta nepřekvašeného cukru. Takže ještě chvíli a do palírny. Zajímalo by mne, má li někdo zkušenosti s odstraněním pecek z kvasu před vlastním pálením. Jinak bývá v destilátu na můj vkus velmi silné "mandlové " aróma.
Řekl bych, že stačí nedávat do kotle všechny pecky, co zůstaly na dně sudu po řádné homogenizaci mače.
Osobně bych po 3 týdnech jen zkusil, jestli se tvoří a uchází CO2. Pokud ne, šel bych pálit. Je otázkou, zda všechny změřené cukry v mači jsou zkvasitelné.
Rok třešní
O nových holovouských odrůdách třešní už víme. Velice zajímavě vypadají i charakteristiky novinek z Boloňské univerzity. Některé licence již koupil Fytos. https://www.unibo.it/sitoweb/stefano.ta ... blicazioni
Rok třešní
V sortimentu třešní byly desetiletí stojaté vody. Ještě na začátku 90. let dominovaly odrůdy, které jsme četli v předválečných pomologiích (Rychlice, Karešova, Kaštánka, Napoleonova, Winklerova, Germersdorfská, Hedelfingenská, Troprichterova, Schneiderova,...)přasličák napísal: ↑21 Dec 2021, 14:00O nových holovouských odrůdách třešní už víme. Velice zajímavě vypadají i charakteristiky novinek z Boloňské univerzity. Některé licence již koupil Fytos. https://www.unibo.it/sitoweb/stefano.ta ... blicazioni
Dnes je situace jiná. Nových odrůd je plno. Jsou lepší, větší plodnější. Ale podle plodů a chuti je od sebe většinou nerozeznáme (samozřejmě všechny jsem neochutnal, ale ty Horky, Helgy, Justýny, se liší snad jen dobou zrání. Krom těch nejranějších jsou to všechno větší tužší (polo)chrupky, konzervárenské kvality. Proč to píšu? Dobře se trhají, snesou transport a umí kvalitní kompot. Ovšem třešňovici, jakou vyrobíme z přezrálých měkkých Kaštánek nebo hnědočerných Germersdorfských, tyto odrůdy asi nedají. Možná by nebylo na škodu, kdyby se holovouští zaměřili i na vyšlechtění několika málo palírenských odrůd, nejlépe chuti tmavokorých ptáčnic. Takové mezi těmi novými nevidím a nepochybuji, že by o ně byl zájem.
- Rafael
- Príspevky: 2200
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
- Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
- Kontaktovať používateľa:
Rok třešní
Je to jen můj názor a zkušenost, tak to berte s velkou rezervou, nadsázkou a možná i jako znak moji jisté neschopnosti.
Vysadil jsem kdysi třešňový sad pro takové účely. A vůbec to nebyl dobrý nápad. Nikdo je nechtěl sklízet a lézt po stromech jak opice.
Navíc v mých podmínkách plodnost nejistá - mrazy, ptáci, hniloba...
Už bych to nikdy pro ten účel neudělal. To raději sklízet drobné bobuloviny typu rybízů, aronií, višní apod...
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Rok třešní
Určitě je komerčně efektivnější vysadit sad švestek nebo hrušní. Ale mít na zahradě nebo záhumenku jednu měkkou černoplodou aromatickou třešeň na jeden soudek kvasu pro vlastní spotřebu by nemuselo být od věci.Rafael napísal: ↑21 Dec 2021, 17:48Je to jen můj názor a zkušenost, tak to berte s velkou rezervou, nadsázkou a možná i jako znak moji jisté neschopnosti.
Vysadil jsem kdysi třešňový sad pro takové účely. A vůbec to nebyl dobrý nápad. Nikdo je nechtěl sklízet a lézt po stromech jak opice.
Navíc v mých podmínkách plodnost nejistá - mrazy, ptáci, hniloba...
Už bych to nikdy pro ten účel neudělal. To raději sklízet drobné bobuloviny typu rybízů, aronií, višní apod...
Rok třešní
Letos byl u nás zase po létech třešňový rok. Sklízel jsem v korunách na žebříku tři dny. Nechal vypálit. Ekonomicky je to asi nejdrahší destilát, ale excelentní pití při posezení s přáteli. Do budoucna zvážím možnost prokatrovat kvas před pálením a odstranit pecky. Ne každému typická chuť po nich vyhovuje.
Rok třešní
Třešňovice z přecezeného kvasu je výborná, pokud ji vyrobíme ze zralých srdcovek (Kaštanka asi nejlepší). Tvrdé velké chrupky v sklizňové zralosti dávají lihovitější, chuťově ne tak aromatický destilát, tam ty pecky dokonce mohou prospět. Lepší je - pokud máme tu možnost - přidat do kvasu z chrupek nějaké tmavé ptáčnice.přasličák napísal: ↑22 Dec 2021, 15:03Letos byl u nás zase po létech třešňový rok. Sklízel jsem v korunách na žebříku tři dny. Nechal vypálit. Ekonomicky je to asi nejdrahší destilát, ale excelentní pití při posezení s přáteli. Do budoucna zvážím možnost prokatrovat kvas před pálením a odstranit pecky. Ne každému typická chuť po nich vyhovuje.
Třešně na pálení ze stromu jsem poprvé a naposledy trhal roku 1986. Pak už jenom párkrát z odřezaných větví, obvykle ne svých. I tak hrozná práce.
- Efs Mechobrosthenes
- Príspevky: 16
- Dátum registrácie: 07 Jún 2020, 19:30
Rok třešní
Je důležité, čím měříte. Ponorné hustoměry jsou OK, refraktometr při nízkých hodnotách "kecá".
Mám raději třešňovici třešňovou (nikoli jádrovou), proto vypeckovávám. Dělám to však takto: Ovoce pomačkám nebo spíše proženu ručním řepovým struhadlem. Ze začátku kvašení několikrát promíchám, aby se kostky oddělily od "marmelády" a sedly dolů. Před pálením přenesu "marmeládu" z vršku, sliji šťávu a dole zůstanou kostky. Ty propláchnu a dám vysušit pro další využití. Ve kvasu zůstane jen úplné minimum kostek, které již nenaruší ovocnou, medovou a lehce "dřevěnou" vůni kořaličky.
Hodně zdaru.
Bítešská náhorní rovina, 500 m n. m