Aké ovocniny ste vysadili teraz na jeseň 2020 ?

[ivan z okenka]

Taky jsem si s ním psal, ale jen na fóru. Jestli ne Mittwoch, tak by ho mohli mít v Hospůdce na mýtince. Tam byl.

[andre.marek]

Doufám, že zítra dorazí stromky pro podzimní výsadbu, určitě se pochlubím až budou v zemi
Jenom rychlý dotaz - namáčíte kořeny všech stromků před výsadbou do vody? Někde jsem četl, že nějaká podnož (myslím že M9) to nemá ráda a kořeny můžou uhnívat.

[Ivan Hlavatý]

Doufám, že zítra dorazí stromky pro podzimní výsadbu, určitě se pochlubím až budou v zemi
Jenom rychlý dotaz - namáčíte kořeny všech stromků před výsadbou do vody? Někde jsem četl, že nějaká podnož (myslím že M9) to nemá ráda a kořeny můžou uhnívat.

Pred výsadbou stromčeky (ich korene) nechávam vo vode - od prinesenia domov až do výsadby, čo ale nikdy nie je viac než 24 hodín. Takto to robím už dlhé roky, aj pri podpníkoch M9
a nikdy sa nestalo, že by sa stromček neujal alebo mal problémy s ujatím. Dôležité je korene dobre prezrieť a odstrániť úplne tie, ktoré sú zlomené , odumreté alebo silnejšie poškodené -
teda aby tam nezostalo nič, čo by mohlo nekrotizovať. Jemných korienkov (vlásočníc) sa netreba dotýkať, tie ponechať tak ako sú. Odporúča sa aj "občerstviť" konce koreňov - teda trochu
zastrihnuť až do "živého" bieleho dreva. Tento úkon považujem za kontroverzný a asi nie nevyhnutný, ale robím to. Dôležité je hlinu vo výsadbovej jame primerane navlhčiť, ak sadíme za sucha,
a tiež primerane "udusať", aby nedošlo neskôr k jej poklesu aj so zasadeným stromčekom (pred tým už varoval dr.Vysloužil). Tiež je vhodné vyvarovať sa priameho kontaktu hnojiva (najmä ak
sa použije minerálne) s koreňmi. Pri výsadbe je vhodné korene pekne "rozprestrieť" na dne výsadbovej jamy (aby netvorili chuchvalec a nesmerovali všetky do jednej strany). Tiež treba dbať
na to, aby sa zemina dôkladne dostala medzi korene - aby tam nevznikli väčšie vzduchové "kapsy". Ja robím aj tie "kopčeky" - aby hlina prekrývala aj miesto štepenia (a la krtko alias Lída ) ,
tiež to ale nie nevyhnutné. IH

[vysloužil]

Já ponořím do 200l sudu na 12 - 24 hod celý stromek - tedy krom vyčnívajících větví. Nenamáčím pouze stromky, které přesazuji z vlastní školky. Snažím se vyrýt a přesadit je i s kořenovým balem, ale to se obvykle nepodaří. Při sázení vlastního výpěstku se snažím dodržet jeho původní orientaci ke světovým stranám.

[Jaroslav - Pear Man]

Ja robím aj tie "kopčeky" - aby hlina prekrývala aj miesto štepenia (a la krtko alias Lída ) ,
tiež to ale nie nevyhnutné. IH

Já to nedělám, hlavně proto, že si myslím, že je to zbytečné, zvláště když je ten roub už starší a tedy trochu už zavalený, tak by měl mráz zvládnout a hlavně mám obavy, že by ta rána mohla začít hnít a co hůže mohly by ji napadnout dřevokazné houby.

Při sázení vlastního výpěstku se snažím dodržet jeho původní orientaci ke světovým stranám.

Je to někdy docela důležité, to jsem dříve nevěděl. Před 2 lety jsem přesazoval asi 4-5 let starou - zasazenou hrušeň Dicolor a byla myslím z jižní strany dole asi z 1/3 omrzlá kůra. Pak jsem ji při přesazování otočil a omrzla znova, takže 2/3 kůry dole odumřely. Z toho jsem byl dost zneklidněný, protože jsem se bál, že se zlomí. Tak jsem to pořádně nožem očistil a několikrát natřel stromovým balzámem a podepřel a zatím dobrý, už je 1/2 zavalená. Možná jsem tam tu spodní část měl na zimu alespoň něják zakrýt...

[Ivan Hlavatý]

Ja robím aj tie "kopčeky" - aby hlina prekrývala aj miesto štepenia (a la krtko alias Lída ) ,
tiež to ale nie nevyhnutné. IH

Já to nedělám, hlavně proto, že si myslím, že je to zbytečné, zvláště když je ten roub už starší a tedy trochu už zavalený, tak by měl mráz zvládnout a hlavně mám obavy, že by ta rána mohla začít hnít a co hůže mohly by ji napadnout dřevokazné houby.

Vysadil som už za život určite trojciferný počet stromčekov, ale nikdy sa nestalo, že by došlo k hnitiu (a tobôž nie k napadnutiu drevokaznými hubami). Ale - ako som už uviedol opakovane - navŕšenie kopčeka nepovažujem za nevyhnutné. Možno by ale mohol mať tento spôsob výsadby priaznivý efekt pri jesennom sadení broskýň (v prípade hlbokých mrazov ako ochrana pred vymrznutím, pri suchej zime ako prevencia vyschnutia) - tie sú spomedzi ovocnín najnáchylnejšie na neúspech. IH

[Ivan Hlavatý]

Ešte pridávam (viď foto) tzv. Arboristický štandard pre výsadbu stromov a krov. Viac-menej len pre zaujímavosť. IH

IMG_20201118_203003.png (445.18 KiB) 2404 zobrazení

[Jaroslav - Pear Man]

Ja som (zatiaľ) zasadil iba jablone: RED JONAPRINCE (chcem mať 2 stromky tejto odrody), BRAEBURN MARIRI RED ( mal by to byť jeden z najkrajšie vyfarbených klonov Braeburnu), JAZZ (chcem vyskúšať aj komerčáka z južnej pologule), GHIVA (zaujíma ma, čo vzniklo skrížením tak rozdielnych odrôd ako sú Heliodor a Fuji), a napokon GRAVŠTÝNSKE ČERVENÉ (túto starú klasiku som mal zameranú už roky).
A čo Vy ? IH

Chtěl bych se zeptat pana Hlavatého proč Gravštýn? Dle popisu se do Vaší polohy nehodí.

Neriadim sa pri výbere odrôd striktne iba ich popismi, aj keď si ich samozrejme rád pozriem. Ale kým nevyskúšam, neviem. Možno zistím, že sa nehodí. A možno bude skutočnosť opačná. Ale budem si môcť povedať - skúsil som to. IH

A na jaké podnoži pane Hlavatý je máte?

Jinak já mám trochu s Grávštýnským zkušenosti z velmi teplé a suché polohy - běžně se tu s úspěchem pěstují meruňky a broskvoně. Staré jabloně tu často prosychají - ikdyž to je asi normální, záleží na odrůdách.

Když jsem se přistěhovali do starého a námi opraveného domu, tak jsme měli na zahradě 2 zakrslé jablůňky vysoké a široké asi 3,5 metru. Jedna z nich byla nejspíš Grávštýnské červené, nebo jíná mutace. Bylo mi tak 3-4 roky, když jsem poprvé ochutnal tyto plody a okamžitě jsem si tu chuť a vůni velmi oblíbil a dosud jsem chutnější odrůdu nejedl. Později, asi za 7 let si můj otec řekl, že ji okope, pohnojí a ořeže podle knížky, aby plodila více větších jablek. Napřed přestala plodit a pak se do jejích kořenů pustily hryzci a to byl její konec.

Pak jsem se o pár let později, když jsem se začal zajímat o stromy, to mi bylo 12 let, dozvěděl že nám patří i parcela u cesty se 4 velmi starými jabloněmi očividně na semenáčích. Tak jsem se chtěl o ně začít starat a s tátou jsme u nich provedli zmlazovací radikální řez, nejvíce právě u Grávštýnského, to jablko jsem hned poznal, ikdyž jsem ještě nevěděl ten název, protože je nezapomenutelné. Na tom stromě jsem se každý rok učil řez z vlastních chyb a postupně začal trochu i plodit. Už tehdy ale prosychal a trpěl hnilobou, rakovinou a velmi také plochovitostí větví, nicméně mladé výhony rychle rostly a měl jsem z toho radost. Za několik let se začaly velké větvě rozlamovat. Byl to velmi smutný pohled. Nakonec, když zaplodila nejvíce, rozlomila se vejpůl, pak jsem z těch jablek ještě dělal velmi sladký mošt. Ale strom už jsem radši zkácel, protože byl celý prorostlý žlutou houbou. Plody vždy dost padaly před dozráním, ale i tak se jich dalo docela dost očesat a asi měsíc uskladnit.

[Jaroslav - Pear Man]

Ja robím aj tie "kopčeky" - aby hlina prekrývala aj miesto štepenia (a la krtko alias Lída ) ,
tiež to ale nie nevyhnutné. IH

Já to nedělám, hlavně proto, že si myslím, že je to zbytečné, zvláště když je ten roub už starší a tedy trochu už zavalený, tak by měl mráz zvládnout a hlavně mám obavy, že by ta rána mohla začít hnít a co hůže mohly by ji napadnout dřevokazné houby.

Vysadil som už za život určite trojciferný počet stromčekov, ale nikdy sa nestalo, že by došlo k hnitiu (a tobôž nie k napadnutiu drevokaznými hubami). Ale - ako som už uviedol opakovane - navŕšenie kopčeka nepovažujem za nevyhnutné. Možno by ale mohol mať tento spôsob výsadby priaznivý efekt pri jesennom sadení broskýň (v prípade hlbokých mrazov ako ochrana pred vymrznutím, pri suchej zime ako prevencia vyschnutia) - tie sú spomedzi ovocnín najnáchylnejšie na neúspech. IH

Možná se mýlím, protože nejsem odborník, což Vy jistě jste. Pokud nejsou ty houby v půdě např. po předchozím zkáceném napadnutém stromě, tak by se do místa roubování neměly jak dostat. Proto je lepší dávat jádroviny po peckovinách a naopak (i kvůli živinám). Většinou se spory hub šíří spíše od léta do podzimu vzduchem.

Jinak jsem byl loni na přednášce jednoho bio odborníka - potulného sadaře a ten nám radil nenamáčet stromy do vody ale do bahna, prý právě kvůli dřevokazným houbám. Jenže on byl také proti jakémukoliv řezu, s čímž nemůžu u ovocných stromů souhlasit. Ale sám ty stromky před zasazením také namáčím a zatím jsem problém žádný neměl.

[Ivan Hlavatý]

A na jaké podnoži pane Hlavatý je máte?
Jinak já mám trochu s Grávštýnským zkušenosti z velmi teplé a suché polohy - běžně se tu s úspěchem pěstují meruňky a broskvoně. Staré jabloně tu často prosychají - i když to je asi normální, záleží na odrůdách.

Aby som to upresnil: Gravštýnske červené na MM106 som nezasadil vo svojej záhrade, ale v záhrade u môjho najlepšieho kamaráta (ja ju nazývam 'moja adoptívna záhrada'). Je tam sad stromov na poloextenzívny spôsob pestovania, pod stromami je kvetná lúka, stromy sú vedené ako vyššie tvary, rez je obmedzovaný na nevyhnutnú mieru, rovnako aj chemická ochrana je minimalizovaná. K dispozícii je neobmedzená závlaha. Gravštýn ako polokmeň s mohutnejšou korunou sa sem bude hodiť. Aké to bude s kvalitou plodov a celkove s rodivosťou, to uvidíme v ďalších rokoch. IH