zahrada.online

Mimmo napísal: ↑

17 Máj 2021, 15:57

andrejZA napísal: ↑

17 Máj 2021, 15:16

Dobrý deň, mám otázku ...

Pokud jde o opylení asijských hrušní, mám za to, že opylovačem může být i běžná hrušeň.

S odstupom času dávam za pravdu Vám aj pánovi Přasličákovi. Ázijská hruška úspešne odkvitla a je na nej niekoľko malých plôdikov. S opelením obyčajnými európskymi teda chvalabohu nebude chyba. Tou budú skôr mravce a vošky, ktoré ako som si všimol, sa najradšej grupujú práve v mieste, kde sa rozvetvuje púčik do súkvetia. Na ďalšej hruške mi takto spôsobili pomerne radikálnu prebierku plodov. V niektorých prípadoch z celého trsu malých plôdikov neostal žiaden. Na týchto miestach som spozoroval, že boli malé hruštičky akoby scvrknuté, akoby vošky vysali šťavu z mladého tkaniva stopky vedúcej k plodu. Máte s tým podobné skúsenosti? Hlavne na mladých stromkoch, ktoré by mali mať prvú, signálnu úrodu, sa mi to javí ako problém.

Jak vám rostou letošní rouby?

Ještě si dovolím upozornit na jeden problém, který občas vidím na zahradách " ovocnářských filatelistů ". V zásadě nemám nic proti tomu, aby na jednom stromě byla každá větev jiná odrůda. Ne každý má dostatek místa. Je však třeba brát ohled na apikální dominanci. Pokud přeroubujete každou větev jinou odrůdou, měly by být rouby přibližně ve stejném výšce v koruně. Pokud tato podmínka není splněna, / přeroubování nižších pater / níže postavené rouby rostou podstatně slaběji, než ty rouby, které jsou umístěny výše, nebo v terminálu. Velmi často pak vidím, že vrch přeroste a spodní patra krní. Pokud není jiné řešení, na spodní patra doporučuji použít vzrůstnější odrůdy. Něco se později dá také opravit výchovným řezem. A poslední věc. Původní odrůda může ovlivnit naroubované odrůdy. Většinou neznáme, jakým směrem. Občas potom pomologové na výstavách jsou zoufalí při určování odrůdy.

U mě je to naroubovaná starší neočkovatelná broskvomandloň jednou odrůdou broskve na mladší výhon. Podnožový výhonek (BM s odlišnými listy) je tam jen na vyhojení dočasného řezu. Časem půjde samozřejmě pryč tak, aby kmínek byl rovnější. Teď jsem ho nechtěl úplně odříznout, protože je mnohem silnější než výhon.

Pre andreaZA.
Mám ešte nenarašené Najabrskej každy deň som v ZA ak chceš donesiem, samozrejme zadarmo.

Ahoj Mari, tak to si ma veľmi potešil. Samozrejme, že by som mal záujem, môžeme sa dohodnúť, kedy Ti to najlepšie vyhovuje. Ak chceš, môžeš si u mňa popozerať, či by sa Ti niečo nehodilo zasa z mojich ovocných stromkov na očkovanie, prípadne odobratie vrúbľov na jeseň, aj iné druhy ako hrušky. Prípadne Ti môžem venovať nejakú sadenicu viniča z tohtoročných odrezkov. Ešte budem dosádzať, ale určite mi niečo ostane.

přasličák napísal: ↑

31 Máj 2021, 19:52

Ještě si dovolím upozornit na jeden problém, který občas vidím na zahradách " ovocnářských filatelistů ". V zásadě nemám nic proti tomu, aby na jednom stromě byla každá větev jiná odrůda. Ne každý má dostatek místa. Je však třeba brát ohled na apikální dominanci. Pokud přeroubujete každou větev jinou odrůdou, měly by být rouby přibližně ve stejném výšce v koruně. Pokud tato podmínka není splněna, / přeroubování nižších pater / níže postavené rouby rostou podstatně slaběji, než ty rouby, které jsou umístěny výše, nebo v terminálu. Velmi často pak vidím, že vrch přeroste a spodní patra krní. Pokud není jiné řešení, na spodní patra doporučuji použít vzrůstnější odrůdy. Něco se později dá také opravit výchovným řezem. A poslední věc. Původní odrůda může ovlivnit naroubované odrůdy. Většinou neznáme, jakým směrem. Občas potom pomologové na výstavách jsou zoufalí při určování odrůdy.

Je to tak, jak píše M. Přasličák a je dobré to při více odrůdách na jednom stromě brát v potaz. Upozornil bych na další aspekty. Intenzita růstu odrůdy je často nepřímo úměrná plodnosti. Tak, jako je vhodné na jeden strom naroubovat odrůdy s přibližně stejným růstem, neměla by se příliš lišit ani jejich plodnost. Jinak dochází k obecnému jevu, že plodnější odrůda se přeplozuje a ta méně plodná rodí ještě méně. Toto nelze dobře regulovat řezem, protože plodnější odrůdě toho obvykle moc nenaroste, naopak bujnější, méně plodná odrůda přerůstá a její redukce vede k dalšímu růstu "do dřeva". A nakonec, ranější odrůdy je dobré naštěpovat na nižší patra, aby při sklizni těch pozdnějších z vršku koruny nepřekážely plody na spodních větvích.

Mimmo napísal: ↑

31 Máj 2021, 17:11

Jak vám rostou letošní rouby?

Zkusila jsem letos to roubování broskvoní a že 2 pokusů jeden pěkně roste.

Dakujem panom Praslicakovi a Vyslouzilovi za ochotu podelit sa o svoje skusenosti. Samozrejme vacsinu stromov mam aj ja monokulturnych. Co ma k tomu viedlo, aby som skusal taketo multi-kulti? Asi ako vacsinu zahradkarov otazka miesta, ked clovek narazi na limity vlastneho pozemku, potom trochu hravost a skusanie/experimentovanie ale tiez netrpezlivost, co je uznavam necnost. Konkretny priklad dam s marhulami, inde som uz pisal, ze mi marhulky akosi nechcu dopriat potesenie z urody, tak som sa rozhodol jednu mirabelku, co som mal odvlani nachystanu na stepenie, urobit spolovice malvazinkou a z druhej polovice marhulou. Takto si (snad) usetrim dalsie sklamanie, ak na dalsie roky opat nevyjdu marhule, bude z toho stromu aspon uzitok v podobe uslachtilych mirabeliek. Tie snad nebudu take haklive. Osetrovanie oboch je pritom podobne aj z hladiska zlozenia a nacasovania postrekov - od minuleho roka som sa rozhodol uz aj vsetky slivkoviny osetrovat proti monilioze.

Vratim sa este k tej hruske. Pravidlo o skorych odrodach na spodnych poschodiach poznam, viac menej som sa ho snazil dodrziavat aj pri dalsich stromkoch. Nie vzdy sa mi to podarilo, lebo clovek sa chce poistit a tak hodi radsej viac pokusov s tym, ze potom radsej niektore nevyhovujuce vylomi, ak sa ujme prilis vela.

S plodnostou jednotlivych odrod to nemam presne pozistovane, ale mam za to, ze vsetky su pomerne ochotne a silno plodiace, tak konferencia, cervena clappova, williamsova, lucasova aj bohemica. Casom uvidim rozdiely a skusim to potom upravovat pocas sezony rezom a prebierkou plodov. Myslel som si, ze po zregulovani plodnosti by sa mohla zelanym smerom upravit aj sila rastu konarov, aspon zhruba.

Zatial sledujem, ze sa odlisuju v sile rastu, suverenne vedie bohemica, potom je cervena clappova, najslabsia williamsova. Ale to vsetko moze byt dane silou, rest. zivotaschopnostou jednotlivych vrublov, prevedenim stepovania atd atd.. Lucasova je napr. na terminali a rastie menej ako bohemica na vedlajsej vetve.

Ale ved uvidime, sam som zvedavy, a este raz dakujem za rady.

Miloš má samozřejmně pravdu, že silná násada plodů zásadně ovlivňuje sílu růstu naroubované části koruny. Proto je většinou efektivnější tu část naroubované větve, u které potřebujeme posílit růst, zbavit plůdků, a raději rok na první plody počkat. Druhým řešením může být naopak omezení růstu těch větví, které přerůstají. Tyto zeslabíme ponecháním plodů nebo letním, klidně i opakovaným, řezem. Předpokládám, že všichni, a to i začínající ovocnáři , znají rozdíl v účincích řezu na sílu vzrůstu u zimního / v době vegetačního klidu / a letního / za vegetace /.
/ Zimní posilňuje růst, letní zeslabuje. /
Další z možností je pomocí různých pomůcek od druhého roku po naroubování upravit sklon letorostu / výhonu /. Čím kolměji výhon roste, tím je bujnější a naopak, vyvázaný do vodorovné nebo podvodorovné polohy přirůstá minimálně. / Pozor na oblouky. /
Zkušení ovocnáři prominou, ale třeba někteří začínající tyto základy neznají.