zahrada.online

Min. roku som zasadil Gravstýnske na MM106. Pre isototu som zasadil 2 ks, keby nahodou hryzec úradoval. Počul som toľké chvály na chuť a vôňu, že je to jedna z odrôd, ktorú by som rad mal v záhrade.
Hryzec uradoval, a paradoxne obžral obe jablone Gravstýnke, hoc boli zasadené uplne na iných miestach. Objednal som podpníky mm111, a navrúbloval som ich. Kedze podpníky prišli dosť hrubé a vysoké, vrúble som mal tensie, rozhodol som sa, že ich navrúbľujem vyššie, cca 50 -60 cm výške. (mohol som vrúblovať do boku, no vyššie na spojku mi prislo pohodlnejšie)

Aké vlastnosti by som mal očakávať, ked Gravstýn je triploid, rastie bujne, MM111 rastie viac menej bujne tiež ? Chapem, že čim vyššie, tym viac by sa mal rast brzdiť. Aj ked v tomto prípade je to asi zanedbateľné.

MM111 je spíše středně vzrůstná podnož, přesto si myslím totéž co Vy - že tam brzdící účinek moc znatelný nebude a bujnost triploidu bude mít navrch.

Mikeš13 napísal: ↑

19 Mar 2023, 16:55

MM111 je spíše středně vzrůstná podnož...

Podľa mojich skúseností je podpník MM111 skôr bujnejšie rastúci, rozhodne bližšie k A2 než k MM106. Ale to je skúsenosť z Podunajskej nížiny. H.

Hawkeye napísal: ↑

19 Mar 2023, 18:13

Mikeš13 napísal: ↑

19 Mar 2023, 16:55

MM111 je spíše středně vzrůstná podnož...

Podľa mojich skúseností je podpník MM111 skôr bujnejšie rastúci, rozhodne bližšie k A2 než k MM106. Ale to je skúsenosť z Podunajskej nížiny. H.

Řekl bych, že bude blízko k M1, tedy bujněji rostoucí podnoži, no zůstal jsem u klasifikace některých publikací, kde ji řadí do kategorie středně bujně rostoucích. Spíše by se hodila do vyšší "mezikategorie" .

Výška roubování podstatně ovlivňuje vzrůstnost stromku zejména u zakrsle a slabě rostoucí podnoží. U bujně vzrůstných A2, Jadernička .. prakticky nemá vliv žádný. Vzrůstnost odrůdy zůstává konstantní. Rubín, Rezista, Jonagold vždy porostou bujněji oproti Evelině, Idaredu. Důvodům roubování podnože M9 ve výšce 1 metr nerozumím.
Nevím, jestli podrůstání meruzalky u stromkových tvarů angreštu a rybízu má příčinnou souvislost s výškou roubování. Spíše to přičítám použitému typu meruzalky. Jsou typy, které podrůstají minimálně. Na druhou stranu jsem nakoupil stromky angreštu z Polska a podrůstání je hrozné. Postupně se jich zbavuji. Na případné množení je to výhodné, ale pro pěstitele špatné. A pravidelné odstraňování odnoží nůžkami v zemi je často příčina bortritidy a konce stromečku.
Podnož M9 mi nějak zvláště ve výsadbě nepodrůstá, a to ani v kombinaci se slabě vzrůstnými odrůdami. To některé Dvořákovy podnože / J-TE-H, J-TE-E, J-OH-A / se slabě vzrůstnými odrůdami jako Idared, Pinova, Šampion podrůstají značně. V kombinaci s Rubínem či Jonagoldem nepodrůstají skoro vůbec. Výhodou je většinou větší kořenový systém, oproti M9, takže si lépe dosáhnou pro vodu.

S jabloňovými podnožemi zkušenosti nemám, se zakrslými už vůbec, pěstuju většinu na semenáčích. Ale mohu potvrdit, že u slivoní je podrůdstání myrobalánů tím intenzivnější, čím slaběji roste naštěpovaná odrůda. Bujné odrůdy jako Presenta, Top 2000, Otmar podrůstají minimálně. Roli samozřejmě hraje i samotný myrobalánový klon .

přasličák napísal: ↑

20 Mar 2023, 06:03

Důvodům roubování podnože M9 ve výšce 1 metr nerozumím.

No kdo by chtěl ještě slaběji rostoucí podnož než M9, tak naroubovaná M9 ve výšce 1m. Myslíte že je to blbost? Já nevím, u plotu je trochu místa na malé stromky.

2 domácí švestky z jednoho zdroje na MY pár metrů od sebe. Jedna na sušším místě podrůstá každý rok vytrhám nebo vyryju z přilehlého záhonu minimálně 20 odkopků + další posekané v trávníku. Druhá švestka vlhčí místo kupovaná o 2 roky později zatím ani jeden odkopek vůbec nepodrůstá - tím vlhkem snad nebude. Tak žeby ve školce, poté co si uvědomili podrůstání, další roky už roubovaly na jinou várku semenáčků? To dává smysl.

Jak by asi vypadal stromek, roubovaný na M9 ve výšce 1 metr ? Výrazná srůstová " koule " v místě roubování v jednom metru by zrovna dekorativní nebyla. A do výšky jednoho metru by byl holý kmen bez obrostu, bez větví.? Takže plodná část by byla odhadem tak půl metru, jestli by to aspoň tak narostlo ? Podle mne ovocnářský nesmysl. Za lepší řešení bych považoval použít ještě slaběji rostoucí podnože, než je M9. Třeba P 22, J-Te-G, M 27 ... A rozhodně roubovat v normální výšce.

M.H napísal: ↑

20 Mar 2023, 21:54

2 domácí švestky z jednoho zdroje na MY pár metrů od sebe. Jedna na sušším místě podrůstá každý rok vytrhám nebo vyryju z přilehlého záhonu minimálně 20 odkopků + další posekané v trávníku. Druhá švestka vlhčí místo kupovaná o 2 roky později zatím ani jeden odkopek vůbec nepodrůstá - tím vlhkem snad nebude. Tak žeby ve školce, poté co si uvědomili podrůstání, další roky už roubovaly na jinou várku semenáčků? To dává smysl.

Pokud to jsou semenáče, jsou prostě různí. Mám dvě současně sázené lepotice a taky každá podrůstá jinak. Jsou 3 m od sebe a mokro mají stejně. U jedné se zřejmě odkopl kořen u kmene a podrůstá u kmene moc celých 15 let. Druhá začala až s odcházením koruny, trochu u kmene a asi 5 prutů vyrazilo různě v malinách velkou rychlostí. Ty nechané na roubování mi utekly do 2 metrů za loňský rok.
O třešních totéž - v rohu zdi nejde vykopat, tak jsem stříhala větve králíkům a povrchové kořeny začaly obrůstat.
Prostě život si hledá cestu.