Roubování na podnože

[vysloužil]

Ahoj,

mám v plánu zkusit své "poprvé" s roubováním jazýčkovou kopulací - mám nakoupené podnože, nastříhané rouby a jen bych si potřeboval ujasnit pár detailů, protože co jsem zkoušel cvičně spojovat, tak úplně neodpovídalo mým představám...

jazýček děláte v roubu i v podnoži cca v 1/3 do 2/3? protože když jsem to tak zkoušel, tak to mělo tendenci se vylamovat, případně to výrazně "nakynulo" a vznikaly tam mezery

druhý dotaz bych měl ohledně zavázání oček naproti řezu (u podnože i roubu) - někde je vyobrazeno, že jsou nechané očka volné, někdo je zaváže pod pásku - jak by to mělo být? Výše je má "přasličák" zavázané pod páskou

dá se použít kopulace v případě, že mám roub silnější, než podnož?

načteno mám (možná až moc a mám v tom guláš...), ale nedaří se mi získat ten správný grif jak na to

Díky

1. Jazýček se vyřezává v prostřední třetině řezné rány - na podnoži i na roubu. Pokud řezné rány správně dosednou, nic nenakyne, protože žádný materiál se neztratí ani nepřibude. Třebaže jazýček opticky zvětšuje srůstovou plochu , nemohu říci, že anglická (jazýčková) kopulace líp srůstá nebo rychleji roste oproti té běžné. Výrazně to ale usnadňuje práci (i když se to možná na první pohled nezdá), protože roub je při zavazování fixovaný k podnoži.
2. V minulosti, kdy se štěpování zavazovalo lýkem a zatíralo voskem, se dbalo na to, aby pupeny naproti řezným ranám byly volné a jejich rašení urychlovalo srůst. Dnes, při zavazování PVC páskou by hrozilo, že úporná snaha o volný pupen by mohla vést k nedokonalé hermetičnosti úvazku. Proto je lepší pupen(y) naproti řezným plochám obětovat a zakrýt. Roub se ujme i tak.
3. Silnější roub než podnož - dobrá otázka, která se příliš často nediskutuje. Literatura uvádí, že roub silnější než podnož se neujme. Neplatí to obecně. Máme-li hodně silný roub a podnož jen o málo slabší, pak pevným úvazkem a překrytím kambií na jedné straně obvykle lze dosáhnout úspěchu. Každopádně se snažme kombinaci slabé podnože a silnějšího roubu vyhnout, zejména u peckovin. Raději zvolme chipování na bdící pupen, tedy ze silnějšího roubu odebereme očko a Forkertovým očkováním naočkujeme podnož. Podnož nemusí mít mízu.

[Mimmo]

Na roubování venku jsou už dobré podmínky. Akorát ty rouby je někdy těžké vydolovat ze zmrzlé půdy. První očko se snažím nezavázat. Vzhledem k tomu, že používám sáček nebo krycí fólii, porušení hermetičnosti se nebojím. Občas se ten první pupen hodí. Např. při vylomení roubu při bouřce.

[charles91]

mám v plánu zkusit své "poprvé" s roubováním jazýčkovou kopulací - mám nakoupené podnože, nastříhané rouby a jen bych si potřeboval ujasnit pár detailů, protože co jsem zkoušel cvičně spojovat, tak úplně neodpovídalo mým představám...

jazýček děláte v roubu i v podnoži cca v 1/3 do 2/3? protože když jsem to tak zkoušel, tak to mělo tendenci se vylamovat, případně to výrazně "nakynulo" a vznikaly tam mezery

druhý dotaz bych měl ohledně zavázání oček naproti řezu (u podnože i roubu) - někde je vyobrazeno, že jsou nechané očka volné, někdo je zaváže pod pásku - jak by to mělo být? Výše je má "přasličák" zavázané pod páskou

dá se použít kopulace v případě, že mám roub silnější, než podnož?

1.Ako začiatočníkovi by som "poprvé" odporúčal obyčajnu kopuláciu - spojkovanie. S jazyčkom to vyzerá jednoducho, no treba to mať nacvičené.
Pri spojkovaní je to jednoduchšie aj preto, že jeden krok odpadá, a tak možete skúsať za dalším očkom ďalší rez ak sa nepodarí predchádzajúci atď..

Ja osobne ak vrúbľujem spojkou, tak výlučne obyčajne bez jazýčka. Vzniká mi tak spoj bez akejkoľvek hrče.

2. prvé očko dookola obmotám a nechavam ho voľné. Je to ťažné očko. Stalo sa mi, že som musel z dôvodu veľmi tenkého vrubľa ho zamotať, vrubeľ sa ujal aj tak.

3. Pri jadrovinách ako spomínal p. Vysloužil, ak sa poriadne pritlačí tak možno, vznika tam kalus, a nakoniec zvyčajne chytne vrubeľ. (Tiež som to raz musel takto spraviť, a ujalo sa to, ale ovela neskor ako ostatné vruble) Ja to neodporúčam. Pri kôstkovinách vôbec nie. Riziko vylomenia je vyššie, pomalsie vzrastá.
Najdite približne rovnaké hrubky - vrubeľ a podpník. Ak su rozdielne tak použite sedielkovanie.

PS: Pamätam si, ked som vrúbľoval ja po prvý krát, a po čase sa zozelenel púčik. To bolo radosti. Držím prsty.

[peterpe]

Ja zase naopak uz pri spojkovani pouzivam len jazycek. Zacinal som s obycajnym spojkovanim bez jazycka, lebo sa mi to s tym jazyckom zdalo velmi komlikovane a mal som pred tym respekt. Ale opak je pravdou, je to jednoduche, a velka vyhoda je ze to drzi samo spolu.

[Hawkeye]

Ja zase naopak uz pri spojkovani pouzivam len jazycek. Zacinal som s obycajnym spojkovanim bez jazycka, lebo sa mi to s tym jazyckom zdalo velmi komlikovane a mal som pred tym respekt. Ale opak je pravdou, je to jednoduche, a velka vyhoda je ze to drzi samo spolu.

Tiež používam už len anglickú kopuláciu (s jazýčkovými zárezmi). Viazanie páskou to nesmierne uľahčuje (obzvlášť ak vrúbľujeme vyššie v korune a musíme stáť na rebríku). Pravdou je, že ak sa zárezy na vrúbli a naštepovanom výhonku (konáriku, podpníku) spravia nesúmerne čo do dĺžky a hĺbky, môže vzniknúť po ich zasunutí do seba akoby 'zhrubnutie', pripadne okraje kambií nenaliehajú na seba dokonale. Dá sa to väčšinou korigovať dotiahnutím pásky, a najmä - s každým ďalším pokusom pribúda prax a je to nakoniec úplne jednoduché. Treba dávať pozor (najmä pri tenkých vrúbľoch) - realizácia jazýčkového zárezu sa môže občas skončiť sebaporezaním, čo pri "obyčajnej" kopulácii v podstate nehrozí. H.

[M.H]

Na roubování venku jsou už dobré podmínky. Akorát ty rouby je někdy těžké vydolovat ze zmrzlé půdy. První očko se snažím nezavázat. Vzhledem k tomu, že používám sáček nebo krycí fólii, porušení hermetičnosti se nebojím. Občas se ten první pupen hodí. Např. při vylomení roubu při bouřce.

Ano roubovat už jde, ale ideální pohodový den ještě nenastal, buďto mrzne / prší / silně fučí. Jestli zaregistrujete aspoň jeden den bez těchto nepříznivých vlivů tak dejte vědět Včera a předevčírem se po dlouhé době ukázalo slunko, dal jsem pár roubů, ale ten ledový fučák nedá ani na den pokoj a v rukavicích se roubovat nedá.

Sáčky na rouby už nedávám, jednak pořád prší rouby jsou takto smočené, a zítra další varování hlásí vichřici 90km/h, to ty sáčky na stromě se kolem roubů akorát obtočí a pěkný rachot. Na druhou stranu na příliš narašené rouby ten sáček bych dal.

Jinak rouby meruňky a broskve z 31.12. + novoroční roubování vypadají zatím dobře, začínám věřit na úspěšné zimní roubování.

[Mimmo]

Občas dělám štěpařské experimenty, ale ne vždy úspěšně. Koncem roku jsem z planého výhonu (americké) révy nastříhal několik řízků a narouboval jsem do nich kopulací dobrou stolní révu. Řízky jsem dal do vázičky s troškou vody (asi 1cm). Po cca dvou měsících pustila planá réva kořínky i výhony. Myslel jsem, že se rouby nechytily. Ale jsou živé. Planý výhon jsem proto zaštípl a z roubu jsem odstranil horní pupeny. Zůstal jen jeden až dva nevyrašené pupeny stolní révy. Možná bych měl planý výhon vylomit úplně a sazeničky zasadit do substrátu. Pak snad vyženou ušlechtilé výhony (?). Kdyby to fungovalo, mohl bych si naroubovat několik sazeniček. Ve starém vinohradu mám stejně nežádoucí mezery a planou révu jsem ještě nevyhodil.

[Peb]

Našiel som zabalený celý šteparsky vosk ..je po záruke mal som ho ale uložený na povale kde bolo aj teplo aj zima ..použili by ste takýto vosk ešte alebo je lepšie ho zahodiť ..ďakujem

[Mimmo]

Ani by mě nenapadlo ho vyhodit. Kdyby to byl latex, byl by však k ničemu po zmrznutí.

[vysloužil]

Ani by mě nenapadlo ho vyhodit. Kdyby to byl latex, byl by však k ničemu po zmrznutí.

Podívejte se, jaká je konzistence vosku. Jestli je roztíratelný nebo ne povrchu ztvrdlý. I takový vosk lze ale oživit.
Můj názor ale je, že štěpovací vosk na bázi pryskyřic je překonaný materiál. Vodouředitelné balzámy plní svou funkci stejně a práce s nimi je nepoměrně komfortnější - hlavně nemění svoji tuhost v závislosti na okolní teplotě.