Roubování na podnože

[kvas]

Nechcem byt hnidopich, ale pre nas amaterov: co znamena nizsie/vyssie miesto stepenia? Stromy, ktore som bezne kupoval mali miesto stepenia (od navyssich korienkov stromu) cca 10cm.

1) Za vyssie miesto stepenia (a teda podpnik uz ma vacsi vplyv) je vo vseobecnosti povazovana aka vzdialeniost? 20/50/80cm?

Pytam sa preto, lebo ked som ja vrubloval, tak som vruble daval cca do vysky 20-40cm od korienkov, jednak preto, lebo som mal dost hrube podpniky (MM106/A2) ale tiez aby mi odroda nespravokorenila, ked mi stromcek trochu sadne - aj ked by to asi pri tych podpnikoch bolo jedno a hlavne tema spravokorenenia stromov by zrejme vydala aj na nove vlakno.

2) Ked som teda vrubloval tie moje jablone, tak som rozmyslal, preco v skolkach nevrubluju vyssie. Podla mna tych 20cm by bolo uplne idealnych, pretoze sam som mal a aj stale mam problem drzat miesto stepenia nad zemou, vacsinou mi to sadne a potom z casu na cas to musim kontrolovat/odhrabavat.... asi viete, co myslim. Ak by bolo miesto stepenia cca 20cm nad korenom, je tam priestor aj na "utopenie/sadnutie" stomceka. Alebo by uz tych 20cm bolo privela z pohladu vplyvu podpnika? Moja hypoteza je taka, ze skolkari maju/nakupuju podpniky take tenke, ze keby ich chceli vrublovat vyssie, museli by rok cakat kym dorastu a teda z ekonomickeho hladiska je pre nich vyhodnejsie vrublovat hoci na tensie ale bez casovej/ekonomickej straty.

[vysloužil]

Nechcem byt hnidopich, ale pre nas amaterov: co znamena nizsie/vyssie miesto stepenia? Stromy, ktore som bezne kupoval mali miesto stepenia (od navyssich korienkov stromu) cca 10cm.

1) Za vyssie miesto stepenia (a teda podpnik uz ma vacsi vplyv) je vo vseobecnosti povazovana aka vzdialeniost? 20/50/80cm?

Pytam sa preto, lebo ked som ja vrubloval, tak som vruble daval cca do vysky 20-40cm od korienkov, jednak preto, lebo som mal dost hrube podpniky (MM106/A2) ale tiez aby mi odroda nespravokorenila, ked mi stromcek trochu sadne - aj ked by to asi pri tych podpnikoch bolo jedno a hlavne tema spravokorenenia stromov by zrejme vydala aj na nove vlakno.

2) Ked som teda vrubloval tie moje jablone, tak som rozmyslal, preco v skolkach nevrubluju vyssie. Podla mna tych 20cm by bolo uplne idealnych, pretoze sam som mal a aj stale mam problem drzat miesto stepenia nad zemou, vacsinou mi to sadne a potom z casu na cas to musim kontrolovat/odhrabavat.... asi viete, co myslim. Ak by bolo miesto stepenia cca 20cm nad korenom, je tam priestor aj na "utopenie/sadnutie" stomceka. Alebo by uz tych 20cm bolo privela z pohladu vplyvu podpnika? Moja hypoteza je taka, ze skolkari maju/nakupuju podpniky take tenke, ze keby ich chceli vrublovat vyssie, museli by rok cakat kym dorastu a teda z ekonomickeho hladiska je pre nich vyhodnejsie vrublovat hoci na tensie ale bez casovej/ekonomickej straty.

2. Vaše úvaha je správná. Školkaři obvykle štěpují podnože hned, jak je koupí, tedy v ruce. Podle mě je rozumné, aby štěpování nebylo příliš vysoko, už proto, aby v případě ulomení (umrznutí, okousání) kmínku bylo možno zapěstovat novou korunku z výhonu pod zlomením.
Vždy je třeba počítat s tím, že půda v jámě - a tedy i stromek "sedne". Proto čím hlubší jáma, tím vyšší kopeček na vysazení. Spoléhat na přihrnutí a vytvoření nových kořínků z kmene, není dobré.
1. Není konkrétní výška. Čím výš se štěpuje, tím větší bude vliv podnože. Jestli to platí i opačně, v případě bujné podnože a slaběrostoucí odrůdy, to nevím.

[Martin]

Před časem jsem četl nějaký článek o roubování na podnože od Ing. Voráčka z Fytosu . Možná že ten odkaz na článek je od něho.
https://zahradaweb.cz/podnoze-pro-jablone/

"Efektivnější technikou ovlivňování růstu stromků na podnoži M9 je výška štěpování odrůdy nad zemí než výběr mezi klony této podnože. Výsledkem zobecnění výšky štěpování je: jestliže budeme zvyšovat výšku štěpování, u každých 10 cm dojde k redukci růstu stromku přibližně o 10%. Například: stromek štěpovaný ve výšce 20 cm bude o 15 % menší než stromek štěpovaný ve výšce 5 cm. Běžná výška štěpování jabloní v zahraničí je 15-25 cm nad zemí."

[Rafael]

Chystám se na větší roubovací akci. Ve smyslu nějaké smysluplné likvidace plevelných myrobalánů.

U některých si moc vybírat nemůžu, bude to na větvích, ale u těch tenčích ano.

V jaké výšce byste to udělali?

[Hawkeye]

V prílohe ešte zopár údajov aj o niektorých 'modernejších' podpníkoch pre jablone (East Malling vrátane série AR, Vineland, Geneva, Budagovsky, poľská séria P a niektoré ďalšie).
Do pozornosti dávam poznámku o podpníku G-41 (pod tabuľkou o podpníkoch Geneva).
Text na foto 1 je prevzatý od Mirka Přasličáka, ďalšie sú v angličtine. H.

[vysloužil]

Před časem jsem četl nějaký článek o roubování na podnože od Ing. Voráčka z Fytosu . Možná že ten odkaz na článek je od něho.
https://zahradaweb.cz/podnoze-pro-jablone/

"Efektivnější technikou ovlivňování růstu stromků na podnoži M9 je výška štěpování odrůdy nad zemí než výběr mezi klony této podnože. Výsledkem zobecnění výšky štěpování je: jestliže budeme zvyšovat výšku štěpování, u každých 10 cm dojde k redukci růstu stromku přibližně o 10%. Například: stromek štěpovaný ve výšce 20 cm bude o 15 % menší než stromek štěpovaný ve výšce 5 cm. Běžná výška štěpování jabloní v zahraničí je 15-25 cm nad zemí."

Tedy stromek naštěpovaný v metrové výšce bude o 100% menší?

[kvas]

Tedy stromek naštěpovaný v metrové výšce bude o 100% menší?

Stromcek nastepeny v metrovej vyske bude "priblizne" o 100% mensi

"Skoro cokoli by slo napadnou jako ujmu prirode a temer cokoli by slo obhajit jako zadnou vyznamnou ujmu prirode" - Sir Humphrey Appleby, "Pravo na informace".

Ale teraz vazne: urcite by bolo zaujimave vidiet nastepenu jednu odrodu v jednej lokalite na roznych podpnikoch v kombinacii roznej vysky nastepenia ale pochybujem, ze by niekto taky vyskum robil, aj ked podla mna by to na diplomovku bola celkom zaujimava tema, len by trebalo zacat uz v 1. rocniku a nie az v letnom semestri 5. rocnika.

[přasličák]

Miloš je šprýmař. Předpokládám, že nikdo neroubuje M9 v metrové výšce. Pokud se mohu vyjádřit ke vlivu výšky roubování, Kvas to přesně vystihl. Všechny tři jim uvedené body přesně vystihují situaci. Já roubuji na slabě vzrůstné podnože ve výšce 25 až 30 cm. Mám značné vlastní zkušenosti s tím, když stromek zpravokoření. Z vlastních chyb se poučují. Roubovance vysazuji o 5 až 10 cm hlouběji, než rostla podnož. Takže nad zemí zůstane 15 až 20 cm. Když stromek ještě trochu sedne, nic se neděje. V miniškolce se snažím pravidelně kultivovat půdu. Je li v půdě vzduch, kořeny lépe rostou. Obvykle v řádku ke kmínkům nějakou půdu nahrnu. Takže proto ta rezerva s výškou roubování.
Zejména u teplomilných peckovin však roubuji i ve 130 cm. Přece jen mám těžší půdy a meruňky a broskvoně dělám na slivoňových podnožích, s roubováním či očkováním v korunce. Slivoně tyto půdní podmínky lépe snesou, než semenáče meruňky a broskvoně. Navíc kmeny mi netrpí mrazovými deskami a chorobami kůry a dřeva.

[M.H]

Matematicky ve 120cm stromek saďte obráceně.

Nemůže být vysoké roubování příčinou že M9 každoročně podrůstá novými výhony z kořenů - prostě stromek málo roste tak tlačí sílu jinde? M9 už jsem narouboval v 1m aby se vešly ku plotu a moc nerostly, s takovým útlumem růstu jsem ale nepočítal jak je uvedeno.

Jak je to u angreštů na meruzalkách? Ty mi taky podrůstají hodně, roubování je ze školek obvykle cca v 70cm, je to celkem nepohodlné, než ostříhám angrešty v mírném předklonu, tak už se nenarovnám. Proč angrešty školkaři neroubují výš třeba v 90cm?

[vysloužil]

Matematicky ve 120cm stromek saďte obráceně.

Nemůže být vysoké roubování příčinou že M9 každoročně podrůstá novými výhony z kořenů - prostě stromek málo roste tak tlačí sílu jinde? M9 už jsem narouboval v 1m aby se vešly ku plotu a moc nerostly, s takovým útlumem růstu jsem ale nepočítal jak je uvedeno.

Jak je to u angreštů na meruzalkách? Ty mi taky podrůstají hodně, roubování je ze školek obvykle cca v 70cm, je to celkem nepohodlné, než ostříhám angrešty v mírném předklonu, tak už se nenarovnám. Proč angrešty školkaři neroubují výš třeba v 90cm?

Roubují. Já si koupím stromkový angrešt jen takový, který je roubovaný ve výši pasu, tedy 100 cm. Pravda, v přebraných sazenicích už často nejsou. Nezbývá, než zbytek kmínku dopěstovat z odrůdy.
P.s. Informace není aktuální v posledních letech preferuji pravokořenné stromky.