Mráz na zahradě

[Neregistrovaný]

Můj dotaz byl moc stručný. Abych ho uvedl na pravou míru: O jedovatosti jiker parny se u nás píše „odjakživa“. Nikdy jsem však nečetl (neslyšel) o nějakém případu. Možná proto, že parma byla dosti vzácná a je na jaře hájena (v ČR). V BG je zřejmě hojná a je běžně konzumovaná, proto mě zajímala praktická zkušenost mezi lidmi v BG. Co si o tomto myslí, dělají a podobně.
U nás je také možné slyšet, že „ta ryba je jedovatá“. Ale je to takový rybářský slang, že druh je právě hájen, je malá, a ponechání by mohlo znamenat „odebrání povolenky“.
Jikry jiných ryb nejsou jedovaté. Ani ve tření. Třeba černý kaviár (jeseteři), červený (lososovité) a náhražky (různé druhy). Nebo třeba rybí polévka s jikrami, smaženice z vnitřností a i karbanátky. Někomu jikry chutnají. JG

[vysloužil]

V dobách mého dětství, když jsme s otcem rybařili, byla parma považována za cenný trofejní úlovek, protože se - chycena na udici - velmi houževnatě bránila. Nicméně kvalita jejího masa nebyla nic moc, hlavně kvůli velkému množství drobných kůstek. O jedovatosti jejich jiker jsme se tehdy neučili.

[Mimmo]

Pro: JG
Můj pradědeček vlastnil louku, na níž byl pstruhový potok. Jeho potomci včetně mě prošli v dětství rychlokurzem chytání pstruhů do ruky. Já jsem však dlouhou dobu vlastnil jen akvária, takže mé lovecké znalosti dnes zdaleka nedosahují těch Vašich.
Kolegové (BG rybáři) tvrdí, že parmy chycené v Dunaji nejsou jedovaté nikdy. Ani na jaře. Jenom jikry se musejí vyhodit. Parmy ze stojatých vod tu nikdo nechce. Hájení začíná 1.4., ale ryb je v Dunaji dost. Ani kormoráni je nevyhubí.

[Neregistrovaný]

Zažil jsem ještě konec „éry“ pstruhů na Vysočině. Skutečně bývali „všude“. Za Rakousko-Uherska byl „potočák“ s brambory jídlo chudiny. Produkčnost potoka prý byla 400kg/ha. Dnes bude mít problém i bohatý. Nejhorší je asi „odvodnění“ krajiny.
Jikry parem vyhazují. Tedy vědí. Parmy a stojatá voda. Jednou na jaře jsem nasadil parmu do malého rybníka. Na přesrok, při tání, jsem ji našel uhynulou v potůčku přítoku. Asi proud potřebují. Sílu mají. Někdy se dívám z mostu, jak nadzdvihují, obrací, velké kameny. Nadzdvihnou plochý kámen jen tak o třetinu menší, než je jejich délka. Chytré ale moc nejsou. Obyčejně jsou u takového „dříče“ menší ryby (tloušti) a ti, jak má parma nadzdvižený kámen na hlavě, šup, něco pod kamenem seberou a šup pryč. A na „dříče“ zbude jen ta práce. Hájíme (Morava, Čechy nevím) od 16.3.-15.6., holt delší jaro.
Ister je veletok. V Železných vratech je prý hluboký 50 m. Vyzy (až 1500 kg) za Matyáše Korvína se musely vytahovat z vody párem uherských volů a sítě prý byly z provazů jak mužská paže. (Někde jsem viděl dobové kresby lovu. Kde jen to bylo?) Lov, vyhrazen jen pro šlechtu, prý byl životu nebezpečný.
Asi víc národů má rčení: Voda je život. (konev mám starou plechovou) JG

[Mimmo]

Každopádně obalení stromku tkaninou nemá smysl. Stromek si nevytváří žádné teplo, které by "obleček" měl udržet. Jediný význam to může mít proti ohryzu. I tam bych ale volil jiné materiály.

Neumím to změřit, ale někdy se mi zdá, že nepatrné metabolické teplo dýchajícího stromu by se dalo i změřit. Jinak si neumím vysvětlit skutečnost, že u neokopaného velkého stromu taje sníh o něco rychleji než na volném prostranství. Z vydýchaného CO2 by to teplo šlo taky spočítat, ale ani to nezměřím. Možná nějaký výzkumník z agro-laboratoře.

[vysloužil]

Jediné vysvětlení vidím v tom, že pod stromem bylo sněhu méně, neboť část ho zůstala (a odtála) v koruně a na větvích. V metabolické teplo stromu v zimě osobně nevěřím.

[M.H]

Já od loňského mrazivého jara už nevěřím na žádné teplo. Jsem topil pod meruňkama 4 ohniště u každé - do čtverce jsem rozestavěl 12 litrů plechové kýble. Spálil jsem 1,5 kubíku dřeva , kýble pocitově hořely dobře a žhnuly a to bylo tak vše, teplota ve středu stromku tedy 2 metry od těch 4 kýblů byla +1,5°C nad okolím, takže z nějakých -7,5°C jsem to dostal na -6°C Ještě že jsem nekoupil ty parafinové svíce do sadu - měli je zrovna vyprodané, to bude taky pěkný podvod - jestli sad přežije díky těm svícím, tak potom přežije i bez nich. Pokud není strom zakrytý nějakým foliovníkem, tak jakékoliv teplo je okamžitě pryč.

[Vlasatej]

myslím že se tomu říká heliofytní mikroklima. Bezlistá koruna propouští sluneční světlo směrem dovnitř, ale brání dlouhovlnému vyzařování tepla ze země směrem z koruny ven takže pod stromem je tepleji, když koruna tvoří něco jako radiační deštník.
Analogicky skleník , nebo v noci zatažená obloha kdy teplo nemůže přes mraky vyzářit do chladného vesmíru a je tedy mnohem tepleji než když je jasno.
Ještě dodám že kdo má les nebo chodí na jaře do lesa - listnatého , tak to tam může běžně vidět, kolem stromů je odtáto a objevují se tam první jarní květiny.

[kvas]

Jediné vysvětlení vidím v tom, že pod stromem bylo sněhu méně, neboť část ho zůstala (a odtála) v koruně a na větvích. V metabolické teplo stromu v zimě osobně nevěřím.

a nebude to skor tym, ze korene stromu absorbuju vodu z pody a kedze tato je tekuta, a teda ma viac ako 0 st. C, odovdava svoje teplo korenom a okolitej pode a tym sa prehrieva aj sneh, ktory sa topi rychlejsie ako sneh mimo korenovej sustavy?

[Vlasatej]

vodou to není. Resp. vliv vody se projevuje podobně, můžu poslat fotku jak to vypadá na louce kolem studny, podzemní voda má 6-8C což je opravdu hodně a sníh okolo studny v okruhu několika metrů odtaje rychle. Stejným způsobem hledám vhodná místa kde je blízko povrchu voda. Ale to je opravdu jen na hodně podmáčených místech kde jde voda az těsně pod povrch. Kdyby tam rostl strom tak je za rok shnilej.