Zrání peckovin
Zrání peckovin
V teplejších oblastech jsou už vidět zralé plody nejen třešní a raných meruněk, ale i první broskve. I plané peckoviny zrají (džanky, mahalebky). Podle cen na trhu není sezóna až tak špatná, ale loňská nadúroda to tedy určitě nebude.
- Prílohy
-
- Peckoviny na balkánském trhu
- peckoviny.jpg (79.97 KiB) 1741 zobrazení
-
- Plané peckoviny zrají také
- Dzanky tresne mahalebky.jpg (52.47 KiB) 1741 zobrazení
-
- Príspevky: 4892
- Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03
Zrání peckovin
Na 'starom' fóre (reklamnom ) sa rozvinula diskusia na tému vplyvu zemepisnej šírky (a tým rozdielnej dĺžky dňa) na dozrievanie ovocia - viď úvodný príspevok na foto.
Podľa mňa je to vzhľadom na minirozmery našich štátikov SR a ČR (pánboh zaplať za ne) zanedbateľné a bez signifikantného vplyvu. Nie sme Rusko, Kanada či USA (chvalabohu).
Ten rozdiel v dĺžke dňa - ak by aj bol v desiatkach minút - nehrá žiadnu rolu. Navyše dĺžka dňa nerovná sa automaticky dĺžke slnečného svitu - existujú aj oblaky a zamračené či daždivé dni. Takisto suma slnečných dní nerovná sa sume teplôt (sú aj chladné slnečné dni a naopak). Podstatne väčší vplyv na diferencie v dozrievaní majú nadmorská výška, orientácia svahu, konfigurácia terénu, kvalita pôdy, podpník, tvar stromu, spôsob rezu (hustota koruny). A predovšetkým - priebeh počasia v danej sezóne. Poznáme to všetci - rozdiel v dozrievaní na tom istom strome v tej istej záhrade môže byť niekedy aj 2-3 týždne. Takže zo zemepisnej šírky by som si ťažkú hlavu nerobil. IH
Podľa mňa je to vzhľadom na minirozmery našich štátikov SR a ČR (pánboh zaplať za ne) zanedbateľné a bez signifikantného vplyvu. Nie sme Rusko, Kanada či USA (chvalabohu).
Ten rozdiel v dĺžke dňa - ak by aj bol v desiatkach minút - nehrá žiadnu rolu. Navyše dĺžka dňa nerovná sa automaticky dĺžke slnečného svitu - existujú aj oblaky a zamračené či daždivé dni. Takisto suma slnečných dní nerovná sa sume teplôt (sú aj chladné slnečné dni a naopak). Podstatne väčší vplyv na diferencie v dozrievaní majú nadmorská výška, orientácia svahu, konfigurácia terénu, kvalita pôdy, podpník, tvar stromu, spôsob rezu (hustota koruny). A predovšetkým - priebeh počasia v danej sezóne. Poznáme to všetci - rozdiel v dozrievaní na tom istom strome v tej istej záhrade môže byť niekedy aj 2-3 týždne. Takže zo zemepisnej šírky by som si ťažkú hlavu nerobil. IH
Zrání peckovin
Rozvedená diskuze nemá velký smysl. Jsou tu dva faktory jdoucí proti sobě: délka dne, den je na jaře a v létě delší na severu a proti tomu jde zeměpisná šířka - ne jihu je tepleji než na severu. V subtropech kolem obratníku je určitě tepleji než kolem polárního kruhu, třebaže den tam je prokazatelně - a o hodně - kratší. Ale jak píše dr. Hlavatý, délka dne ani zeměpisná šířka u nás nehraje roli. Rozhodující jsou dva faktory: nadmořská výška a lokální poměry (orientace svahu, chráněná poloha, mrazová kotlina, atd.). Menší roli, ale ne úplně bezvýznamnou, hraje vzdálenost od moře. Vzhledem k tisícikilometrové délce bývalého Československa je rozdíl mezí západními Čechy (klima spíš přímořské) a východním Slovenskem (více kontinentální) docela patrný.