Zrání peckovin

Všeobecné dotazy ohľadom pestovania ovocných stromov.
Mimmo
Príspevky: 3118
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:26
Bydlisko: VYSOČINA 500m a JM 250m.

Zrání peckovin

13 Jún 2020, 19:56

V teplejších oblastech jsou už vidět zralé plody nejen třešní a raných meruněk, ale i první broskve. I plané peckoviny zrají (džanky, mahalebky). Podle cen na trhu není sezóna až tak špatná, ale loňská nadúroda to tedy určitě nebude.
Prílohy
Peckoviny na balkánském trhu
Peckoviny na balkánském trhu
peckoviny.jpg (79.97 KiB) 1741 zobrazení
Plané peckoviny zrají také
Plané peckoviny zrají také
Dzanky tresne mahalebky.jpg (52.47 KiB) 1741 zobrazení
Ivan Hlavatý
Príspevky: 4892
Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03

Zrání peckovin

17 Júl 2020, 16:09

Na 'starom' fóre (reklamnom 😃) sa rozvinula diskusia na tému vplyvu zemepisnej šírky (a tým rozdielnej dĺžky dňa) na dozrievanie ovocia - viď úvodný príspevok na foto.
Podľa mňa je to vzhľadom na minirozmery našich štátikov SR a ČR (pánboh zaplať za ne) zanedbateľné a bez signifikantného vplyvu. Nie sme Rusko, Kanada či USA (chvalabohu).
Ten rozdiel v dĺžke dňa - ak by aj bol v desiatkach minút - nehrá žiadnu rolu. Navyše dĺžka dňa nerovná sa automaticky dĺžke slnečného svitu - existujú aj oblaky a zamračené či daždivé dni. Takisto suma slnečných dní nerovná sa sume teplôt (sú aj chladné slnečné dni a naopak). Podstatne väčší vplyv na diferencie v dozrievaní majú nadmorská výška, orientácia svahu, konfigurácia terénu, kvalita pôdy, podpník, tvar stromu, spôsob rezu (hustota koruny). A predovšetkým - priebeh počasia v danej sezóne. Poznáme to všetci - rozdiel v dozrievaní na tom istom strome v tej istej záhrade môže byť niekedy aj 2-3 týždne. Takže zo zemepisnej šírky by som si ťažkú hlavu nerobil. IH
IMG_20200717_155355.png
IMG_20200717_155355.png (86.8 KiB) 1642 zobrazení
vysloužil
Príspevky: 4717
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30

Zrání peckovin

17 Júl 2020, 22:42

Rozvedená diskuze nemá velký smysl. Jsou tu dva faktory jdoucí proti sobě: délka dne, den je na jaře a v létě delší na severu a proti tomu jde zeměpisná šířka - ne jihu je tepleji než na severu. V subtropech kolem obratníku je určitě tepleji než kolem polárního kruhu, třebaže den tam je prokazatelně - a o hodně - kratší. Ale jak píše dr. Hlavatý, délka dne ani zeměpisná šířka u nás nehraje roli. Rozhodující jsou dva faktory: nadmořská výška a lokální poměry (orientace svahu, chráněná poloha, mrazová kotlina, atd.). Menší roli, ale ne úplně bezvýznamnou, hraje vzdálenost od moře. Vzhledem k tisícikilometrové délce bývalého Československa je rozdíl mezí západními Čechy (klima spíš přímořské) a východním Slovenskem (více kontinentální) docela patrný.
Napísať odpoveď