Koľko vody a živín potrebujú ovocné stromy

[přasličák]

Navrtání děr / nejúčinnější je v zóně obvodu koruny / nezpůsobuje žádné praktické poškození kořenů. Pokud ano, tak zcela nepatrné. Daleko převažují positiva na vývoj stromu, pokud je do děr aplikováno vícesložkové hnojivo, hlavně v tekuté formě. / Třeba Krystalon. Málo pohyblivé prvky v půdě, jakými jsou draslík a fosfor, se dostanou ihned do kořenové zóny . Jsou tedy velmi brzy k dispozici. Pokud třeba Cererit rozsypeme pod korunu na povrch, stromy fosfor a draslík využívají až po pěti létech i více, něž se tyto prvky dostanou do kořenové zóny. Odlišné je to u dusíku. Ten je v půdě velmi pohyblivý. Proto jím přednostně hnojíme na jaře na počátku rašení. A klidně na povrch půdy. Pokud bychom hnojili dusíkem na podzim, často se stává, že do jara se tento spláchne do spodiny a strom jej nevyužije. / Problematika je samozřejmně trochu složitější, záleží v jaké formě je použité dusíkaté hnojivo/.
Ke vztahu poškození kořenů a jeho vlivu na růst stromu. V některých případech, zejména u profesionálních pěstitelů, se úmyslně poškodí kořeny. V praxi se to nejčastěji provádí zařízením, podobným cirkulárce. Kořeny se řezem v zemi v určité vzdálenosti od kmene odříznou asi do hloubky 50 cm v řadách oboustranně. Cílem je oslabit vzrůstnost pěstovaných stromů. Stromy nerostou tak bujně a lépe nasadí květní pupeny, více plodí. Na zahradách u drobných pěstitelů lze tento zásah provádět rýčem. Uplatní se to třeba u stromků na zákrslých podnožích, pokud jsme je zasadili příliš hluboko. Místo štěpování je v zemině a stromek zpravokoření. Rovněž tento způsob můžeme použít, pokud potřebujeme omezit vzrůstnost stromu. Upozorňuji však na skutečnost, že po takovém zásahu vliv zpomalení růstu není trvalý. Po několika létech zásah musíme zopakovat.

[Jitka]

Ale asi bude rozdíl zapíchnout násadu a vyvrtat 10 cm vrtákem? Já bych si tedy představovala pro hnojení to prvé, ale pro výměnu zeminy bylo v dotazu specifikováno druhé. Osobně dělám výsadbové jámy dost velké, abychom našli případné kameny nebo jiné poklady ukryté pod zemí a dopřáli stromům kvalitní zem. Tím nemyslím panem Chovancem zmíněný kubík hnoje
Ona ta díra 10 cm velká má na 13 cm litr a to mi přijde v Cereritu nebo slepičincích dost. Kolik vlastně do těch děr dáváte u zákrsků?

[larix]

p. Vysložil, ďakujem za odpoveď. V zásade s vami súhlasím. V mojom predchádzajúcom príspevku (resp. dvoch) mi išlo hlavne o to, že každoročné vŕtanie pomerne masívnych dier v oblasti koreňového systému mi príde kontraproduktívne, existujú aj menej invazívne spôsoby, ako dostať živiny ku koreňom. Okrem toho, pri mladých stromoch a plytko koreniacich podpníkoch (ako spomenul p. Hlavatý) to môže byť naozaj citeľné poškodenie (ktoré nemusí byť viditeľné, ak nie je s čím porovnať, keďže následná bohatšia výživa negatívny efekt poškodenia kamufluje). Väčší zmysel mi dáva napr. postup, ktorý popisuje Jitka - viac dier s menším priemerom, ideálne zašpicateným kolom, nie vrtákom. Ale ste pre mňa v ovocinárskom zmysle autorita, skúsený pestovateľ a ak tento postup máte rokmi overený, nebudem sa hádať

Navrtání děr nezpůsobuje žádné praktické poškození kořenů. Pokud ano, tak zcela nepatrné.

Pokud třeba Cererit rozsypeme pod korunu na povrch, stromy fosfor a draslík využívají až po pěti létech i více, něž se tyto prvky dostanou do kořenové zóny.

Odlišné je to u dusíku. Ten je v půdě velmi pohyblivý. Proto jím přednostně hnojíme na jaře na počátku rašení. ... Pokud bychom hnojili dusíkem na podzim, často se stává, že do jara se tento spláchne do spodiny a strom jej nevyužije.

p. Přasličák:
1. Niekoľko 50 cm hlbokých dier s priemerom 10 cm podľa mňa môže výrazne poškodiť koreňový systém - podpovrchové korene zďaleka nekončia na úrovni obvodu koruny ale jej polomer prekračujú dva až trikrát, takže jedna diera preruší niekoľko metrov koreňov.
2. Že stromy využijú draslík až po 5 rokoch od dodania sa mi nejako nechce veriť. Jednak je to extrémne dlhá doba na to, aby sa hnojivo dostalo niekoľko cm pod pôdny povrch a druhak to určite záleží na množstve faktorov ako forma draslíka (síran, chlorid, oxid, dihydrogénfosforečnan,...), množstva zrážok, obsahu ílových minerálov v pôde (sorpčný komplex), štruktúry pôdy, biologickej aktivity, atď.
3. Pokiaľ viem, dusíkom sa hnojí na jar preto, aby sa v druhej polovici sezóny obmedzil delivý rast a umožnilo sa správne vyzretie pletív pred zimou, nie preto, že by sa v zime "spláchol" príliš hlboko.

Moje znalosti sú ale skôr všeobecné (fyziológia rastlín, ekológia, biológia a záhradníctvo), ovocinárstvu sa venujem iba niekoľko rokov (cca 10). Preto vaše názory akceptujem - prax je skrátka prax No nadobudol som dojem, že na toto fórum som zablúdil trošku náhodou, preferujem exaktné, objektívne zdôvodniteľné informácie pred pocitmi alebo tradičnými postupmi bez racionálneho zdôvodnenia (myslím to všeobecne, nie v tomto prípade). Radšej už ale polemizovať nebudem (pravdepodobne to málokoho zaujíma ) a budem fórum skôr iba sledovať, prípadne sa občas niečo opýtam. Dúfam, že som sa nikoho nedotkol, rešpektujem vás a ak áno, ospravedlňujem sa.

[Ivan Hlavatý]

Radšej už ale polemizovať nebudem (pravdepodobne to málokoho zaujíma ) a budem fórum iba sledovať, prípadne sa občas niečo opýtam. Dúfam, že som sa nikoho nedotkol...

Ako Vás mohla napadnúť takáto blbosť ? IH

[larix]

Občas mám pocit, že veci riešim príliš do hĺbky, povedal by som, nad mieru akademicky a málo prakticky
A nerád oponujem ľuďom, ktorí sú v praxi ďaleko predomnou, hoci si môžem myslieť, že sa mýlia (aj keď nie som až taký starý, som tzv. stará škola).
Asi sa nájde pár ľudí, ktorí majú takéto debaty radi ale pre väčšinu návštevníkov je to balast, ktorý vo fóre preskočia.
Okrem toho, teraz mám málo času a pravdupovediac, nerád by som každé svoje tvrdenie prácne obhajoval.

Takže takto mi to napadlo...

PS: Vďaka za podporu

[Ivan Hlavatý]

Občas mám pocit, že veci riešim príliš do hĺbky, povedal by som nad mieru akademicky a málo prakticky
A nerád oponujem ľuďom, ktorí sú v praxi ďaleko predomnou, hoci si môžem myslieť, že sa mýlia (aj keď nie som až taký starý, som tzv. stará škola).
Asi sa nájde pár ľudí, ktorí majú takéto debaty radi ale pre väčšinu návštevníkov je to balast, ktorý vo fóre preskočia.
Okrem toho, teraz mám málo času a pravdupovediac, nerád by som každé svoje tvrdenie prácne obhajoval.
Takže takto mi to napadlo...
PS: Vďaka za podporu

▪︎Iste, ideálne by bolo, aby mal človek optimálne skĺbené teoretické vedomosti a prax. To tu má možno len Mirek Přasličák. A vôbec to nevadí, keďže je to tu iba hobícke fórum, a nie Oxford či Harvard, ani žiadna profesionálna platforma. Takíto 'nevybalansovaní' sme tu v podstate všetci. A je to úplne v pohode.
▪︎Riešiť veci do hĺbky je prednosť, nie slabina.
▪︎Čo je pre jedného balast, môže iného vrcholne zaujímať. Napokon, každý kto sem klikne má tú zázračnú možnosť príspevok ktorý ho nebaví nečítať.
▪︎Netreba mať prílišný rešpekt pred starými praktikmi, svoj názor si treba pokojne povedať. Najlepšie a najpoučnejšie debaty sú tie polemické. Nebolo by dobré, keby fórum ovládol "démon súhlasu".
▪︎Napokon, máte vzdelanie 'od fachu', bola by veľká škoda pre nás ostatných, keby ste sa utiahli do mlčania, resp. len do občasných otázok. Z Vášho prejavu je evidentné, že ste vzdelaný a inteligentný človek. (Ako žartom hovorí môj kamarát, "aj takých berie autobus").
▪︎Takže zahodiť porazenecké myšlienky a smelo do toho, 'starých praktikov' treba popreháňať !
Smrekovcu síce na zimu opadáva ihličie, ale 'larix' nemusí byť "deciduálny" (čiže 'padavka'). IH

[Rafael]

Možná by víc pasovalo do tématu:
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)

Napadl mě takový jeden citát:
Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.
Johann Wolfgang Goethe

V souvislosti, že je dobré poučit se z praktických nezdarů, úspěchů a nespoléhat se jen na odbornou litetaturu, všeobecná moudra a tak protože ne všude, ve všech oblastech, nemusí fungovat stejně.

[hugovotr]

Já to řeším drenážní trubkou průměru 50mm omotanou geotextilií a okončenou kolenem a zátkou. Při výsadbě nebo i dodatečně z ní udělám jeden závit kolem stomu, těsně nad úrovní kořenů, v hloubce do 20cm. Při zalévání někdy přidávám Kristalon. Stromy už do hloubky neobrývám. Kvůli suchu jsou kořeny velmi plýtko a hodně jsem jich vždy poškodil. Na jaře lehce přejedu rycími vidlemi, udělám bezplevelný kruh a zasypu štěpkou. Během sezony ke stromkům mulčuji trávu při sekání. Nemám čas udržovat úhor.
Dnes jsem likvidoval dva dvacetileté Goldeny na M4 a těsně pod zemí byly shluky kořínků, které podle mě vyrůstaly z poškozených kořenů po rytí. Nebo se pletu?

[zumi]

Hugovotr, super nápad s tou trubkou

[hugovotr]

Dnes jsem zasadil Orange crisp a Ghivu na M9. K nim jsem dal trubku cca 0.9m. Ke stromkům na MM106 dávám délku asi 1.3m, podobně jako k dnes zasazené meruňce Tsunami na StJulien. Geotextilii 300g/m2 jsem koupil ve stavebninách, je v roli šířky 2metry. Z toho jsem si nastříhal pásy cca 15x200cm. Omotávat to chce na husto s velkými překryvy a utahovat, takže je vlastně dvojmo. Konec ucpávám zátkou ze zbytků xps 30mm, z kterého pomocí kousku trubky ht50 vyrazím kolečka. Přes to ještě dávám kousek pletiva, taky že zbytků. Bez ucpání konce se mi stalo, že se toho dostal krtek nebo hraboši.
Nejdražší na tom jsou HT tvarovky 50mm, koleno 90°, přesuvka a zátka. Nechat trčet ze země přímo drenážní trubku se mi neosvědčilo.

Jinak ty shluky kořínků vyrůstají i ze spodní strany kořenů, takže to asi není od poškození při rytí.