Koľko vody a živín potrebujú ovocné stromy

[vysloužil]

Vo Vašich podmienkach trebárs raz za 3-4 týždne.

super, znacim si.
S tymi kruhmi ste ma ale nepotesili. vzdy mam z nich taku radost, ked ich dokoncim, lebo je to celkom fuska (mam cca 30 stromov vo svahu) a teraz sa dozviem, ze to je viac-menej na okrasu? u mna ale asi maju aj "prakticky zmysel", lebo priemer kruhu mam vacsi ako priemer koruny - musim si to nejako odovodnit

Bezplevelný kruh průměru půdorysu koruny nebo dokonce větší, je pro stromy požehnáním, omlouvám se za jeho zpochybnění. Půda se zkypří, provzdušní , zálivku a přihnojení neukradne plevel a travní drn. Jen jsem chtěl říci, že není naprosto nezbytnou podmínkou po celou dobu života každého ovocného stromu.

[Vlasatej]

s tymto skusenost mam, ja to robim takto:

nazbieram cca 3/4 kybla (vacsieho, cca 25L) kuracincov, k tomu narezem nadrobno zihlavu/prhlavu, zalejem to vodou a necham to cca 2-3 tyzdne v chladku a pod strechou kvasit, sem-tam premiesam. Ziadny strach, ked sa s tym nehybe, vobec to nesmrdi, iba pri miesani a potom, ked idem polievat tie moje stromy, tak z toho husteho sirupu priblizne za murarsku naberacku (tak aby sa uslo kazdemu) zoberiem do druheho kybla, dolejem vodou a touto "sirupovou vodou" polievam stromy. Ze je tam to huste/kusky listov zihlavy, to nevadi, casom sa to "vstrebe". Pre mlady stromcek taketo mnozstvo asi nejaky zmysel ma, pre vacsie by to asi chcelo nazbierat a nakvasit v 200L sude.

pomaha to? zial nemam to ako overit, ale dufam, ze ano. kuracince a aj zihlava su bohate na dusik.

Tak proto ta přezdívka "kvas"

no jo, ale ja toho mam treba 3metráky týdně. zatim to vyvezu k poli a na podzim se to zaorá, ale přišlo mi že bych tim mohl pomoct stromům , nejlépe v surovém stavu, neumim si představit to kvasit v kubíkovym množství a pak to rozvážet kam potřebuju, něco mam i kilometr daleko. proto me zajímalo jestli to muzu s efektem použít přímo pod strom.

[vysloužil]

mam možnost králičího a slepičiho hnoje, dá se stromkům přilepšit tímto? myslím třeba i starším? v jakém množství a jak zapravit? stačí kolečko ke stromku rozhrnout a nechat přírodě nebo to nemá smysl a ke kořenům se nic nedostane?

no jo, ale ja toho mam treba 3metráky týdně. zatim to vyvezu k poli a na podzim se to zaorá, ale přišlo mi že bych tim mohl pomoct stromům , nejlépe v surovém stavu, neumim si představit to kvasit v kubíkovym množství a pak to rozvážet kam potřebuju, něco mam i kilometr daleko. proto me zajímalo jestli to muzu s efektem použít přímo pod strom.
[/quote]

Musíme rozlišovat: slepičince a na druhé straně hnůj od slepic a králíků. Ten první případ je v podstatě čistý trus, používá se zkvašený zálivkou po zředění, samozřejmě lze jej použít i přímo do půdy. Nasypat to - kolečko ke stromku a nechat na přírodě - si neumím dobře představit. Bude to dost smrdět a nedej Bože do toho šlápnout po dešti.
Hnojem rozumím uleželou mrvu, tedy delší dobu rozloženou podestýlku s výkaly. Uleželý hnůj je samozřejmě taky lepší zapravit do půdy. Někdy to ale dobře nejde. Dá to hodně námahy, znamenalo by to taky porušení povrchových kořenů. Proto není úplně špatně, když se dobře uleželý (nebo lépe úplně zkompostovaný) hnůj jen rozhrne v tenké vrstvě pod stromy. Částečně tlumí plevel, živiny i humus se do půdy dostanou. Samozřejmě oproti zarytí s určitými ztrátami, ale při 3 metrácích za týden to nehraje roli. Nedoporučil bych ale vyvážet to v surovém stavu. Uležením se živiny v hnoji stanou dostupnějšími a zahřátí hnoje mu hygienicky prospěje.

[Vlasatej]

ano je to tak , není hnůj jako hnůj, v mém případě je to spíš vyčištěná ostrá podestylka. hnůj pekne uleželý z ní bude až se uleží v hromadě kam vyvážím. u nás ani tak nejde o to co ulpí na botě nebo co smrdí, v podstatě to už mám na botě furt . můžu si vybrat jestli s tím pojedu k poli na hromadu nebo do sadu ke stromkům. jak to vyvezu na hromadu k poli už to na podzim skončí na poli a zaora se to. takže bych občas nejakou furku ke stromům hodit mohl , zmizí to jako nic, ale jestli to k něčemu pomůže?....

[konvalinka]

Nevím, jestli vám to k něčemu pomůže ale děda ke stromlm podestýlku od králíků a slepic vozil, tak nějak průběžně celý rok. Humno velké, stromů hodně, žádné zákrsky s obrytýma mísama kolem. Prostě ke každému stromu trochu usypal. Slepice to vyčistily a rozhrabaly na šířku koruny
Ještě k tomu kvašení. Mamka si odjakživa kvasí slepičince na muškáty, já si dělám zákvasy na hnojení zeleniny, ale vlastně netuším proč Co se vlasně kvašením změní? Co se s tím stane?

[vysloužil]

Skladováním hnoje a kvašením slepičinců dojde k mineralizaci živin - tedy přeměně organických látek na anorganické (aminy, nitráty, fosfáty, aj). Rostliny až na výjimky neumějí přijímat organické sloučeniny (snad močovinu), živiny berou v anorganické formě rozpuštěné ve vodě. K té mineralizaci dojde samosebou i v půdě, ale trvá to déle, za jiných teplot a živiny nejsou k dispozici tak rychle. Což může mít své výhody - mohou být rostlinám nabízeny déle.
Obecně platí, že všechna statková hnojiva by měla projít nějakou přirozenou fermentací (nejlépe zkompostováním), už kvůli možnému přenosu chorob.

[kvas]

Skladováním hnoje a kvašením slepičinců dojde k mineralizaci živin - tedy přeměně organických látek na anorganické (aminy, nitráty, fosfáty, aj). Rostliny až na výjimky neumějí přijímat organické sloučeniny (snad močovinu), živiny berou v anorganické formě rozpuštěné ve vodě.

Neskutocne, kolko veci sa tu clovek dozvie. Predpokladam, ze drviva vacsina ludi, ktori sa zaujimaju o pestovanie/zahradkarcenie vie/tusi, ze hnoj ma byt prehnity. Ale preco ma byt prehnity? To uz je ine kafe a predpokladam, ze nas bude minimum, ktori to vedia. Tymto by som rad podakoval vsetkym profikom, ktori sem prispievaju a ucia nas amaterov ako to vlastne v tej zahrade funguje. Dakujem

[Neregistrovaný]

Mam vysadené 1-4-rocne ovocne stromceky, rozne druhy. Na zaklade doporuceni zo stareho fora a fotiek p. Hlavateho poctivo udrzujem bezplevelny kruh pod stromcekmi, cca 1-krat za mesiac pocas leta im nalejem narazovo cca 20L vody (okrem toho aj nieco zaprsi) a hnoj a aj NPK som daval do jamy pri sadeni na dno (hlbka 80cm). Ked ale porovnam moje prirastky s tymi, co prezentuje p. Hlavaty tu Povýsadbový rez - dôležitý krok k budúcej úrode je to "nebe a dudy". Chapem, ze jeho a moja kvalita pody sa neda porovnavat, zaujima ma ale "vseobecne" doporucenie, aka je vhodna starostlivost v horsich podmienkach. Proste aby som tomu stromceku dal maximum z toho, co mu mozem dat a teda aby aj v horsich podmienkach prosperoval tak dobre ako sa da. jasne, ze rozne druhy ovocnych stromov maju rozne potreby, ale ja budem vdacny aspon za ten zaklad.

Nieco v zmysle:
1) bezplevelny kruh - musi byt
2) voda - vymyslim si: 50 mm zrazok/mesiac, co chyba doliat "manualne" - ak mu nalejem 20L pod korene, beriem to ako cca 20mm zrazok
3) prihnojovanie - netusim kolko napr. NPK alebo hnoja mesacne/rocne potrebuje X-rocny mlady stromcek

postreky a ani vhodny rez tu nechcem riesit, to uz je asi na nove vlakna, mne ide primarne o tu vodu a ziviny.

Myslim, ze takyto "zakladny manual" by asi ocenili viaceri zaciatocnici.

Pán Kvas, ak sa môžem informovať, odkiaľ ste? Ja som od Žiliny, máme zrejme v podstate podobné prírodné podmienky.

[kvas]

Z Terchovskej doliny. 480mnm, mesto Zilina ma cca 340mnm. Na mape je to "hned vedla", ale podmienky mam znacne odlisne od blizkeho okolia Ziliny. Ak by ste ale nieco potrebovali, kludne sa ozvite, skusam aj vinic, marhule, broskyne. Vyskusam, uvidim...

[vysloužil]

DoTerchovej jsem jezdíval jen v zimě, tak nevím, jaké ovocnářské podmínky nabízí. Ale obecně, jakákoli dolina poblíž hor bývá obvykle studenější než stejně vysoká lokalita v rovině či pahorkatině. Blízkost hor taky znamená kratší dobu slunečního svitu, protože slunce vychází či zapadá (nebo obojí) za horami podstatně dřív. To všechno způsobuje, že pěstitelské podmínky Terchovskej doliny musejí být diametrálně odlišné od Podunajské nížiny. K tomu přistupují odlišné půdní podmínky. Ty lze samozřejmě hnojením upravit, stejně jako dodáním zálivky. Průměrnou teplotu, jarní mrazy a délku slunečního svitu ale změnit neumíme.