Koľko vody a živín potrebujú ovocné stromy

[kvas]

Presne ako hovorite p. Vyslouzil. Holt, "musim hrat s takymi kartami ake mam":) - ak sa zadari, da sa tu dopestovat celkom slusne ovocie/zelenina. Nie je to ziadne terno, ale myslim, ze ani ziadna katastrofa. Tento rok bol zial jeden z najslabsich ale aspon mi jarne/letne dazde dostatocne polievali mlade stromky:)

[Neregistrovaný]

Dnes som ku starým stromom sliviek zapracoval holubí hnoj, starý pár mesiacov, ktorý mi ostal doma, pod korunou každého stromu som vykopal 3 malé jamy pod povrch nasypal hnoj a zakryl zeminou, pomôže nejak takéto hnojenie alebo je to takmer zbytočné?

[Mimmo]

Ale obecně, jakákoli dolina poblíž hor bývá obvykle studenější než stejně vysoká lokalita v rovině či pahorkatině. Blízkost hor taky znamená kratší dobu slunečního svitu, protože slunce vychází či zapadá (nebo obojí) za horami podstatně dřív.

Často jezdím průsmyky a dolinami v různých ročních obdobích. Stává se, že je v únoru všude kolem sníh, ale na jižních svazích mezi horami se pasou ovečky. Ledové větry se vůbec nevyskytují. Žhavé saharské větry se také nevyskytují. Je tam o něco více srážek. V létě je velmi dobrá pastva i na severních svazích, když je venku sucho. Den je skutečně o něco kratší, ale jen o krátkou periodu s velmi malou intenzitou záření. Nakonec, v létě to vůbec nevadí. Tím nechci říct, že jsou doliny ideální pěstitelskou oblastí. Ale také se tam dá hospodařit.

[vysloužil]

Dnes som ku starým stromom sliviek zapracoval holubí hnoj, starý pár mesiacov, ktorý mi ostal doma, pod korunou každého stromu som vykopal 3 malé jamy pod povrch nasypal hnoj a zakryl zeminou, pomôže nejak takéto hnojenie alebo je to takmer zbytočné?

Určitě pomůže

[TomNr]

navrtat +/- polmetra hlboko diery 10 cm priemeru, polievat do nich od jari do konca leta, nasledne pocas jesen/zima zasypat dieru (slepacince, kompost, priemyselne hnojivo), o rok zmenit miesto a zopakovat. poda zasadita, sucho, cielom je podporit stromceky ist s korenmi hlbsie a zlepsit podu. Vase nazory?

[larix]

Do pol metra od povrchu pôdy sa nachádza podstatná časť koreňového systému stromu. Myslím, že uvedený postup nie je úplne vhodný.

[vysloužil]

navrtat +/- polmetra hlboko diery 10 cm priemeru, polievat do nich od jari do konca leta, nasledne pocas jesen/zima zasypat dieru (slepacince, kompost, priemyselne hnojivo), o rok zmenit miesto a zopakovat. poda zasadita, sucho, cielom je podporit stromceky ist s korenmi hlbsie a zlepsit podu. Vase nazory?

Počítejte s tím, že navrtaná díra taky nějaké kořeny poškodí (což asi nevadí). Zasypete-li díry jen slepičinci s kompostem a hnojivem, budou časem v tom místě jamky, protože materiálu v díře ubude. Jinak je postup v podstatě správný a účinný. Otázkou je, nebude-li méně pracné a efektivnější podzimní obrytí stromu se zapravením kompostu, hnoje, slepičinců,...

[larix]

Počítejte s tím, že navrtaná díra taky nějaké kořeny poškodí (což asi nevadí). ... Jinak je postup v podstatě správný

Pán Vysloužil, podľa vás každoročné (pri mladom strome a realizácii horeuvedeného technologického postupu dokonca výrazné) poškodenie koreňového systému stromu nevadí alebo dokonca prospieva? Reaguje podľa vás strom na poškodenie koreňov rovnako ako na "poškodenie" rezom nadzemných častí, teda bujnejším rastom a spomalením senescencie?

Ja si myslím presný opak, preto ma tieto vaše tvrdenia zaujali. Mohli by ste prosím k tomu napísať viac?

Vďaka.

[Ivan Hlavatý]

Do pol metra od povrchu pôdy sa nachádza podstatná časť koreňového systému stromu. Myslím, že uvedený postup nie je úplne vhodný.

V tejto debate treba brať do úvahy dva dôležité faktory: typ podpníka a kvalitu pôdy.
Ad 1: To čo píše larix vyššie, stopercentne platí pre slaborastúce podpníky. Za tie roky záhradkárčenia som už vykopával desiatky stromov. Podľa toho, ako to vyzeralo napr. pri čerešniach na vtáčnici, slivkách na myrobaláne, hruškách na plánke či jabloniach od MM106 "vyššie" si myslím, že tam už ten polmeter celkom neplatí.
Ad 2: Postup, o ktorom sa tu diskutuje, je tak trochu chytaním zajaca za chvost. Gro práce s vyhnojením pôdy a zlepšením jej štruktúry treba spraviť PRI VÝSADBE. Ak sa toto (správne) urobí, netreba nič podnikať niekoľko nasledujúcich rokov. Samozrejme, záleží veľmi od lokality a kvality pôvodnej zeminy, v tých horších lokalitách ten postup s navŕtaním dier a aplikáciou hnojiva do nich je po pár rokoch po výsadbe namieste. Možno ešte dôležitejšie než dodávka živín hnojivom je vylepšenie zloženia (štruktúry) pôdy vo výsadbovej jame - PRI VÝSADBE. Pretože so štruktúrou pôdy v ďalších rokoch toho už veľa nespravíte (hovorím o hlbších vrstvách pôdy, nie o kyprení povrchu). Darmo budete liať do vyvŕtaných dier akékoľvek hnojivo, keď korene si budú len s ťažkosťami raziť cestu v udusanej ílovici. Úplne ideálna je komplexná plošná príprava celého pozemku plánovaného pre výsadbu ešte pred ňou samotnou (hlboká orba, v prípade potreby korekcia štruktúry pôdy a jej vyhnojenie). To je ale len zriedka možné.
(P.S.: v debate som zámerne vynechal problematiku prípadnej nutnosti závlahy - voda je pre stromy rovnako dôležitá ako živiny a minerály z pôdy. Plus ďalšie možné faktory, ako je trebárs potreba sadiť do pletiva tam, kde úradujú hraboše či hryzce. A ešte poznámka na záver: tam, kde je pôda à priori kvalitná (minerálnym zložením a štruktúrou plus bohatá na humus a živiny), môže byť nadmerná aplikácia hnojív pri výsadbe, ale aj neskôr - najmä tých umelých - výrazne kontraproduktívna). IH

[vysloužil]

Počítejte s tím, že navrtaná díra taky nějaké kořeny poškodí (což asi nevadí). ... Jinak je postup v podstatě správný

Pán Vysloužil, podľa vás každoročné (pri mladom strome a realizácii horeuvedeného technologického postupu dokonca výrazné) poškodenie koreňového systému stromu nevadí alebo dokonca prospieva? Reaguje podľa vás strom na poškodenie koreňov rovnako ako na "poškodenie" rezom nadzemných častí, teda bujnejším rastom a spomalením senescencie?

Ja si myslím presný opak, preto ma tieto vaše tvrdenia zaujali. Mohli by ste prosím k tomu napísať viac?

Vďaka.

Nevím, proč by poškození kořenového systému navrtáním pár děr mělo být výrazné. Nikde jsem nenapsal, že poškození kořenů stromu prospívá, jen že malé poranění asi nevadí, neboť je vykompenzováno přísunem živin a zkvalitněním půdy ve vyvrtané díře. Postup aplikuju řadu let a reakce stromů na přihnojení (ne poškození) je patrná - růstem i plodností.
Samozřejmě samotné zmlazení kořenů k bujnějšímu růstu nevede, pokud se používá tak k urychlení plodnosti. Ale při napíchání nebo vyvrtání několika děr do trávníku po obvodě koruny k žádné velké destrukci kořenů nedojde. A je to efektivnější způsob pohnojení, než posypání trávníku Cereritem, kde většinu živin sežere drn.