Čo dávate do jamy pri výsadbe?

[přasličák]

A teď trochu provokace pro ty pečlivější z nás. V tomto čase si v lese jako samovýrobu těžím dříví na topení. Nejlépe rostou lesní stromky jako samovolné semenáčky. Samozřejmně pokud mají dostatek prostoru, nezničí jej zvěř a mají přiměřené světlo. V mládí trochu přistínění, později více slunka. Nikdo jim nevykopal jamku, nikdo je nepřihnojil , nikdo jim nepřidal mykorizu. Té je v lesní půdě dostatek. Půda je plná humusu. Co opadne, to se rozkládá. V zahradách plody sklidíme. Listí důkladně vyhrabeme. Ostříhané větve spalíme. Ti rozumnější kompostují a kompost vracejí do půdy pod stromy. Sousedé vše cpou do komunálních nádob na bioodpad.

[M.H]

Myslím, že jde o vermikulit. Nevyplavuje se z půdy tak jako agroperlit, vylehčuje půdu, váže vodu. Samotný hnojivý účinek velký nemá, snad nějaký vápník. Zadržuje však hnojivé prvky rozpuštěné ve vodě. Než přidám do jámy kompost, promíchám v něm v kolečkách pár hrstí vermikulitu .

Jo to by odpovídalo. díky

Dřevěné uhlí má taky vázat vodu. Když se stromek po výsadbě zalévá, tak snad není potřeba. U těch květináčovek je ten vermikulit zřejmě jako poslední záchrana pomalu dostupné vody, než aby stromek uschnul.

[M.H]

A teď trochu provokace pro ty pečlivější z nás. V tomto čase si v lese jako samovýrobu těžím dříví na topení. Nejlépe rostou lesní stromky jako samovolné semenáčky. Samozřejmně pokud mají dostatek prostoru, nezničí jej zvěř a mají přiměřené světlo. V mládí trochu přistínění, později více slunka. Nikdo jim nevykopal jamku, nikdo je nepřihnojil , nikdo jim nepřidal mykorizu. Té je v lesní půdě dostatek. Půda je plná humusu. Co opadne, to se rozkládá. V zahradách plody sklidíme. Listí důkladně vyhrabeme. Ostříhané větve spalíme. Ti rozumnější kompostují a kompost vracejí do půdy pod stromy. Sousedé vše cpou do komunálních nádob na bioodpad.

S těmi biopopelnicemi to je pravda. Listí ze stromů dávám na záhon kde budou brambory, v těch ,,tunách" zaorané hlíny se to listí úplně ztratí, půda ožije spoustou žížal.

[charles91]

Když je půda dobrá, tak je to dobrý postup. A ne že ne. Mé stromy jsou důkazem.

Exponenciální růst myslíte přírůstky v cm3 hmoty? První roky jsou přírůstky obvykle menší než později. Může se zdát, že stromek nabírá více hmoty první tři čtyři rokoy, ale není tomu tak.

To musíte mít dobrou půdu. Neumím si představit jak bych řešil nedostatek dusíku kdybych si někdy nepomohl hnojivem. Samozřejmě s mírou.

Pokial je poda dobrá, nemusíte dávať nic. Lenže veľká väčšina záhradkárov nemá take ideálne podmienky.
Exponenciálne v prírastkoch = asimilačná plocha.
Viete použit aj organické hnojivo - Kompost, hnoj, slepičince, rohovina, guáno, výluhy, bakteriálne hnojiva.

[PeterS]

Výsadba je nekonečná téma, kde je rozhodujúci faktor pôda. Spomínam si na kolegov, keď sa vracali z týždňovky pri Šamoríne a zastavili sa v jednej dedine, že čo to rastie také vysoké na záhradách, že to vidno z cesty. Bola to kukurica. Čudovali sa, že prečo je taká vysoká, či to nie je nejaká špeciálna. Kto si zobral semená, sklamal sa, u nás dorástla ako každá iná. Odkiaľ semená zobrali, bola pôda taká, že bez námahy ste vykopali jamu hlbokú meter a stále bola štruktúra pôdy drobnohrudkovitá. Skvelá pôdna štruktúra je dar a v našich podmienkach sa zmena ročných období (zvetrávanie), občasný priviati piesok zo Sahary zaistí prísun živín prostredníctvom činnosti mikroorganizmov v pôde. Najčastejšie je problémom fosfor, ten býva limitujúci, ale to ukáže rozbor. Kde je štruktúra zlá, tam nie je ani život a stromy živoria. Ja všade bojujem s nie práve ideálnou pôdou. Jamy kopem väčšie, nepravidelného tvaru so zásekmi (hviezdica, odporúča to arboristická literatúra, vraj to motivuje koreňový systém viac vyrastať aj do okolitej pôvodnej pôdy), vylepšujem ju kompostom, dolomitickým vápencom a vápnom (mám zdarma), preosiatou kvalitnejšou zeminou, rohovinou, organickým odpadom (neúplne skompostované zvyšky dreva, trávy, rastlín, slamy). Následne, ako som to tu videl aj v inom príspevku, skvalitňujem pôdu primiešavaním kompostu do hĺbky cca 30 cm v čoraz väčšom okruhu okolo stromov v nasledujúcich rokoch. Tým vytvorím veľmi dobrú a úrodnú vrchnú vrstvu. Využívam aj Cererit, lebo pôdu na Spiši mám chudobnú. Prírastky sú krásne, vlastne, také ako by mali byť. Kto sa na to tam vykašle, tak mu stromy živoria, inde môžu krásne prosperovať, vďaka pôde. Pôda robí obrovský rozdiel, čo každému viem ilustrovať na orechoch, ktoré partizánsky štepím a vysádzam. Na niektorých lokalitách pri sebe vysadené orechy majú polovičnú vzrast oproti tým v inej, kde je pôdna štruktúra lepšia.
Ak by som a veľmi nemusel namáhať a mal skvelú pôdu, tak vykopem jamu o niečo väčšiu ako je koreňový bal a nerobím jak vôl .

[Neregistrovaný]

▪︎ Čítam ako ste všetci dôslední pri sadení stromčekov. Je to ako keď sa pýtate diabetika ako sa stravuje. Začne rozprávať ako dobre ovláda čo by mal cukrovkár jesť a čo nie.
▪︎ Väčšina ľudí sadí stromčeky štýlom, kúp, vykop, zasaď a polej. Ak nie je pôda úplne nevhodná, tak to funguje celkom dobre.
▪︎ Pokusy o vylepšenie pôdy pri sadení majú len malý a dočasný efekt. (ak nepoužijete ťažkú
techniku) Skôr či neskôr budú korene v pôvodnej zemine.
▪︎ Používať umelé hnojivá teba veľmi opatrne. 😉

▪︎ Nemyslím si, že by si prispievatelia popisujúci svoje postupy opisovali niečo čo naozaj nepraktizujú.

Nemyslíte si to?
Aký máte na to dôvod?
Viete tento svoj pocit aj nejako podporiť? Aby to nebolo len oportunistické vyhlásenie.
Povedzte mi prosím prečo si nemyslíte, že by prispievatelia popisujúci svoje postupy opisovali niečo čo naozaj nepraktizujú.
Ako ste prišli na toto prsvedčenie? To ma naozaj zaujíma.

[vysloužil]

▪︎ Čítam ako ste všetci dôslední pri sadení stromčekov. Je to ako keď sa pýtate diabetika ako sa stravuje. Začne rozprávať ako dobre ovláda čo by mal cukrovkár jesť a čo nie.
▪︎ Väčšina ľudí sadí stromčeky štýlom, kúp, vykop, zasaď a polej. Ak nie je pôda úplne nevhodná, tak to funguje celkom dobre.
▪︎ Pokusy o vylepšenie pôdy pri sadení majú len malý a dočasný efekt. (ak nepoužijete ťažkú
techniku) Skôr či neskôr budú korene v pôvodnej zemine.
▪︎ Používať umelé hnojivá teba veľmi opatrne.

▪︎ Nemyslím si, že by si prispievatelia popisujúci svoje postupy opisovali niečo čo naozaj nepraktizujú.

Nemyslíte si to?
Aký máte na to dôvod?
Viete tento svoj pocit aj nejako podporiť? Aby to nebolo len oportunistické vyhlásenie.
Povedzte mi prosím prečo si nemyslíte, že by prispievatelia popisujúci svoje postupy opisovali niečo čo naozaj nepraktizujú.
Ako ste prišli na toto prsvedčenie? To ma naozaj zaujíma.

Nechte té demagogie. Každý má právo si myslet a nemyslet co chce. Není třeba to ničím dokazovat. Myslet si a být přesvědčen, není jedno a totéž.
Jiná věc by byla, kdyby H. napsal: "Je naprosto jasné, že přispěvatelé....." nebo "Mám důkazy, že ....
Já si taky myslím, že když někdo popisuje, co dává do jámy při výsadbě stromku, tak že to tak dělá. Z jediného prostého důvodu: Proč by psal opak?
Umím si to představit u rigorózní zkoušky nebo při psaní příručky - vím, jak by se to mělo dělat, ale nedělám to. Ale na fóru?
Trochu to zavání Ambrožem.

[Hawkeye]

Nemyslíte si to?
Aký máte na to dôvod?
Viete tento svoj pocit aj nejako podporiť? Aby to nebolo len oportunistické vyhlásenie.
Povedzte mi prosím prečo si nemyslíte, že by prispievatelia popisujúci svoje postupy opisovali niečo čo naozaj nepraktizujú.
Ako ste prišli na toto prevedčenie? To ma naozaj zaujíma.

Nechcel som Vás rozrušiť, a už vôbec nemám chuť sa s niekým na Nový rok hádať. Netreba hneď prskať, keď s Vami niekto nesúhlasí.
Takže asi takto: Mirka Přasličáka poznám osobne a mal som možnosť pobudnúť v jeho záhradách a vidieť čo ako robí a aké má výsledky svojej práce. Nemám dôvod a už vôbec nie chuť Vám to tu rozpisovať. Choďte sa pozrieť a uvidíte.
Ešte čo sa týka 'Peb-a' - na rozdiel od Vás tu prezentoval množstvo fotografií, dokumentujúcich obdivuhodnú dôkladnosť a precíznosť vo všetkom, čo robí. Mňa presvedčil. Hovorí sa tomu dôveryhodnosť.
U Vás mi práve toto zatiaľ(?) chýba. Samozrejme, môžem sa mýliť a Vy ohľadom váhy svojich argumentov v budúcnosti presvedčíte. Zatiaľ ste len vyslovili myšlienku, že niektorí záhradkári vo svojich príspevkoch klamú. H.

[Petr z H.]

Podle rozboru je tu půda (co se týče minerálů) celkem ucházející, nicméně je to hliniotopísčitá lehká zemina, téměř bez humusu, tedy velmi rychle vysychavá. Pokud půdu nevylepším a vysadím stromky (třeba kolem polní cesty), jejich růst je téměř nulový, po 3 letech stále výška do 150 cm, stále stejná tloušťka kmene, prostě jen přežívají a přírůstky nic moc. Ale snad se jim časem povede lépe, záleží pouze na tom, jestli ten rok bude více pršet.
Proto v sadu výsadbové jámy MUSÍM vylepšit, dodávám do nich obvykle velký kýbl původní zeminy, kýbl lepší zeminy, kýbl kompostu a kýbl dřevěného uhlí nacucaného vodou s rozpuštěným minerálním hnojivem. Přes sezónu na povrchu mulčuji trávou a při delší suché periodě (u nás jsou to obvykle v létě 3 měsíce bez deště) prolívám vodou. Asi ani tak nejde o hnojení, ale především o vylepšení půdy tak, aby byla schopna oproti původní zemině udržet vlhkost delší dobu. A stromky celkem fungují, nejsou nijak zvlášť vysoké, ale takové kompaktní s menšímy přírůstky než v kvalitní půdě, ale dobře rodí a sklízí se. Třeba taková moruše, která má dole v lepší půdě po několika letech více jak 5 m, má tady jen něco přes 2 m a nijak moc nepřirůstá, ale nádherně plodí, což je super. Na podzim jsem vykopával meruňku, se kterou to šlehlo - kořeny neměla ve výsadbové jámě, ale vydaly se velmi daleko do všech stran mimo výsadbovou jámu, takže i v tomto smyslu tento způsob výsadby funguje, nenutí stromek mít kořeny jen v jámě. Je pravda, že je tam větší hustota malých kořínků, ale právě toho využívám při hnojení (každý podzim ke stromu kýbl hnoje nebo kompostu a trocha minerálů, přes zimu trocha popela) a při zalívání.
Shrnu-li to - je pravda, že by si stromky, co se týče hnojení, asi poradily samy a nemuselo by se přihnojovat (na zahradě to skutečně nedělám). Přihnojení ale přispěje k lepšímu růstu a kvalitě plodů. Zásadní je ale mít dostatek vláhy, proto je dobré výsadbové jámy provést způsobem, který udržení vláhy zaručí.
PS: a ještě dodám - skutečně to tak dělám, nekecám, čestný pionýrský!
PS2: někdo tu tvrdil něco o nutnosti střídat jádroviny/peckoviny při následném vysazování. Moje zkušenost je: v zahradě jsem musel odstranit (kvůli stavbě domu) cca 50letou třešeň. Přesně na její místo jsem bez jakéhokoli vylepšení a změny půdy vysadil třešeň novou, a musím říct, že to je strom, který roste ze všech mých stromů nejlépe a úplně se vymyká. Už teď, po 12 letech, se blíží výšce 10 m a její růst je naprosto symetrický a vzorový. Bez jakéhokoli hnojení, zalívání a řezu.

[Neregistrovaný]

▪︎ Nemyslím si, že by si prispievatelia popisujúci svoje postupy opisovali niečo čo naozaj nepraktizujú.

Nemyslíte si to?
Aký máte na to dôvod?
Viete tento svoj pocit aj nejako podporiť? Aby to nebolo len oportunistické vyhlásenie.
Povedzte mi prosím prečo si nemyslíte, že by prispievatelia popisujúci svoje postupy opisovali niečo čo naozaj nepraktizujú.
Ako ste prišli na toto prsvedčenie? To ma naozaj zaujíma.

Nechte té demagogie. Každý má právo si myslet a nemyslet co chce. Není třeba to ničím dokazovat. Myslet si a být přesvědčen, není jedno a totéž.
Jiná věc by byla, kdyby H. napsal: "Je naprosto jasné, že přispěvatelé....." nebo "Mám důkazy, že ....
Já si taky myslím, že když někdo popisuje, co dává do jámy při výsadbě stromku, tak že to tak dělá. Z jediného prostého důvodu: Proč by psal opak?
Umím si to představit u rigorózní zkoušky nebo při psaní příručky - vím, jak by se to mělo dělat, ale nedělám to. Ale na fóru?
Trochu to zavání Ambrožem.

Doktore! Čo to blábolíte?
Vysloužil zastáva Hlavatého a Hlavatý zastáva Vysloužila. Aby toho nebolo málo tak si lezou do pozadí ešte ďalšie figúrky na tomto fóre. A keď sa tu niekto ozve tak ho sežerou jako vlci. Pán Ambrož má vlastný názor tak vám nepasuje.