Čo dávate do jamy pri výsadbe?

[Lída]

No pánové, prosím, trochu brzděte... Nebo se tu chcete hádat tak, jako se to často hádává na "starém fóru"? Kvůli jedné schválně provokativní otázce sednete na lep ?? Ach jo....To ten rok pěkně začíná...

[Hawkeye]

Otázka výsadbovej jamy resp. "ingrediencií" ktoré do nej idú je dôležitá, ale upriamil by som pozornosť aj na ďalšie veci.
▪︎ V prvom rade je to správna 'technická' realizácia samotného zasadenia stromčeka. Odporúča sa zastrihnúť konce hrubších korienkov, presnejšie povedané 'občerstviť' ich rany do bieleho zdravého dreva koreňov. Osobne tento úkon síce robím, ale nepovažujem ho za niečo 'cez čo nejde vlak'. Je však potrebné odstrániť polámané alebo odumreté časti koreňov. Za dôležitejšie považujem precízne rozprestrenie koreňov a korienkov vo výsadbovej jame a ich dôkladné zasypanie zeminou - tak aby nevznikli tzv. 'vzduchové kapsy'. Ďalšou dôležitou vecou je primeraná závlaha zeminy vo výsadbovej jame v priebehu sadenia. Tá závisí od momentátnych vlahových pomerov pôdy - v prípade sucha spotrebujem minimálne 10-15 litrov vody, a to vo viacerých 'etážach'. Za možno najdôležitejšiu vec považujem správne umiestnenie stromčeka z vertikálneho hľadiska - tak aby miesto naštepenia na podpník bolo v optimálnej výške nad úrovňou zeme.
▪︎ Ďalšou problematikou je starostlivosť o stromček po výsadbe, pretože tou sa naša práca zďaleka nekončí. V mojej záhrade udržiavam pod stromami bezplevelné kruhy (foto 1-5), a to bez ohľadu na vek stromov. Mimoriadne dôležitá je závlaha v prípade sucha - pri novozasadených stromčekoch nesmieme (nemali by sme) dopustiť, aby trpeli nedostatkom vody. Frekvencia a intenzita prihnojovania v nasledujúcich rokoch po výsadbe by sa mala riadiť kvalitou pôdy a závisí tiež od možností záhradkára. Osobne sa snažím vyhýbať syntetickým hnojivám, pri výsadbe dávam do jamy iba vyzretý kravský hnoj a niekedy aj rohovinu. V ďalších rokoch prihnojujem len málo (opäť buď kravským hnojom alebo kompostom), keďže pôda je u mňa kvalitná. Udržiavať bezplevelné kruhy pod stromami v trávniku si vyžaduje občasné zásahy. Tráva má tendenciu vnikať do kruhov a postupne ich 'zrušiť'. Vidno to najmä po zime pred jarnou sezónou (foto 6). Kruh obnovujem tak, že rýľom na 'pol štichu' obkrúžim bezplevelný kruh v želanej vzdialenosti od kmeňa stromu a trávne drny odstránim (foto 7). Snažím sa pritom neporušiť povrchové jemné korienky. Vznikne tak 'misa' s deficitom pôdy. Ak je sucho, tak v tejto fáze pôdu zavlažím (foto 8) a občas - nie vždy - nasypem na jej periférii za hrsť Cereritu. To je aj jediná situácia, kedy umelé hnojivo použijem. Nasleduje zasypanie 'misy' novou zeminou, tak aby bol novoobnovený bezplevelný kruh v úrovni okolitej pôdy (foto 9). V priebehu roka potom opakovane kyprím zem v týchto kruhoch motykou a tým tiež bránim tráve do nich prenikať. Mulčovanie nerobím. Zavlažujem stromy podľa aktuálnej situácie a potreby. Snažím sa dodržať, aby stromy ani na krátku dobu netrpeli suchom. H.

[Rafael]

Jílovitá a kamenitá půda. Hodně kamenitá. Ornice pramálo.
Tak jsem stromkům do výsadbových jám dával hodně kompostu. Možná až moc protože jsem časem zjistil, že jejich kořeny skoro vůbec neměly snahu opustit tu výsadbovou jámu a rolovaly se v ni.
A nebýt silných opěrných kůlu a úvazků asi by je nějaká vichřice vytrhala.
A tak jsem to sázení do těch "kompostových jám" opustil. Přišlo mi, že v nich byly jako v zakopaných květináčích.
A taky kompostu jsem už neměl tolik.
*
Začal jsem stromečky a keře raději stříkat růstovým listovým hnojivem.

Jestli rostly líp nedokážu posoudit, ale v každém případě byly lépe zakotvené.

[přasličák]

Jako další figurka na tomto fóru nehodlám dále jitřit vášně. Rozumní si vyberou. Vždyť přeci názory se mohou různit. Od toho je fórum. Chci li kritizovat, předložím své výsledky. Diskuse s někým, kdo diskusi nepřipustí, je ztráta času. Takže je zbytečné reagovat. Třeba Peter z H slušnou formou uvádí, že se mu nazdá nutnost nevysazovat ihned jádroviny po jádrovinách a peckoviny po peckovinách jako opatření eliminace únavy půdy. Dokládá to svou zkušeností z výsadby třešně po třešni. Já mám na to jiný názor. Mé pětačtyřicetileté zkušenosti vycházejí z intenzivní výsadby. Přesto nepovažuji Petra z H za nepřítele. Dává na fórum spoustu zajímavých příspěvků. Rád si je přečtu.
Ale chtěl jsem původně reagovat na jiný podnět. Peter S uvádí, že partizánsky štěpuje ořešáky v okolí. Nevím, jestli se této tématice věnoval na jiném vlákně, ale myslím že nejen mne by velice zajímalo, jak to dělá. Uvítal bych třeba na jiném vlákně podrobný popis. Úspěšné roubování ořešáků je vrchol ovocnařiny a moc rád bych se je naučil. Ořešák v krajině je nádherná dominanta. A pokud by i dříve plodil i kvalitní ořechy, je to bonus.

[Petr Přerov]

Při vysazování švestek dávám pod kořeny podpovrchovou závlahu.
V pet lahvi, která má uřezaný vrch udělám u spodu otvory a protáhnu jimi instalační hadici - husí krk.
Celek tvoří obrácené písmeno T. Hadice má v petce velké otvory, venku menší a konce jsou zmáčknuté.
Při zalévání se 10 litrů vody vsákne asi za 30 vteřin a půda na povrchu zůstane suchá.
Mám omezené množství vody, proto závlaha přímo ke kořenům. Petr

[PeterS]

Ale chtěl jsem původně reagovat na jiný podnět. Peter S uvádí, že partizánsky štěpuje ořešáky v okolí. Nevím, jestli se této tématice věnoval na jiném vlákně, ale myslím že nejen mne by velice zajímalo, jak to dělá. Uvítal bych třeba na jiném vlákně podrobný popis. Úspěšné roubování ořešáků je vrchol ovocnařiny a moc rád bych se je naučil. Ořešák v krajině je nádherná dominanta. A pokud by i dříve plodil i kvalitní ořechy, je to bonus.

Robím to s veľmi nízkou úspešnosťou a pracne. Vlastne ich vykopem, zaštepím a vysadím do krajiny. Štepím klasicky anglickou kopuláciou na mladý podpník, čo som si predtým vykopal. Už mám tipy, kde je každý rok orechov na vykopanie dosť, lebo keď sa na zanedbané miesto dostane orech, väčšinou dosť rýchlo šíri svoje potomstvo. Postup štepenia je rovnaký ako som našiel tu na fóre a videl na internete. Podpník naštartujem v teple doma, následne odoberiem vrúble odrody s vysokou kvalitou plodov a prakticky do pár hodín, max dní štepím. Vrúbel omotám vlhkou látkou, umiestnim štepence do miniskleníkčka a pravidelne kontrolujem a rosím. Občas postrek veľmi slabým roztokom hypermangánu na predchádzanie plesní a čakám. Tento rok budem testovať, ako mi to ide ďalej a verím, že budem mať aspoň úspešnosť 30%. K profíkom, čo majú 90% (to mám pri jadrovinách, ale tam sa chytí aj slepému) ešte musím dorásť a zdokonaliť postupy. Pri citrusoch som sa štepenie za zelena naučil prakticky hneď a mal som úspešnosť okolo 90%, naivne som si myslel, že pri orechoch to nemôže byť horšie a dám 50%. Navyše pri mojom tempe partizánčiny podníky nikdy nedôjdu. Viac ,ale ľudí prekvapia naštepené hrušky, jablká, slivky niekde pri lesnej/poľnej ceste. Do čoho štepiť, je. Prekvapilo ma, že túto aktivitu podporujú aj poľovníci (aspoň u nás), vraj potom zver menej vyhľadáva záhrady a majú zaujímavú potravu na mieste (podľa m§a skôr vnadiská zdarma). Najväčšou delikatesou sú práve orechy, chodia na nich líšky aj diviaky, spolu s ďalšou zverou. Takže ponúk mám dosť.

[přasličák]

Díky Peter. Ještě poprosím, jak moc necháš podnože narašit. Pohnou se ti již pupeny? A v kterém období to děláš? Neroní podnož mízu? Udržuješ vedle vlhkosti i konstantní teplotu po naroubování?

[charles91]

Vdaka všetkým za tipy. Ja mam podu miestami dosť ilovitú. V miestach, kde je viac kameňov sa stromom aj viac darí.
V minulosti som uvažoval vylepšovať jamu pre ovocné stromy zeolitom, no nakoniec to robím predovšetkým organikou.

Mnohí píšete, že miešate zeminu s kompostom, prípadne dávate do vysadbovej jamy hnoj. Nie je tam riziko, že v spodnej časti jamy bude hnoj / kompost veľmi ťazko pokračovať v procese rozkladu a humusová časť sa znehodnotí ? Pokial viem, hnoj a kompost sa dávaju iba do vrchnej vrstvy, kvôli zachovaniu mikrobioty. Ako to je?

Ak niekto dávate aj huminové kyseliny, vidíte nejaký prínos ? oplatí sa do toho investovať ?

[vysloužil]

Já dávám hnůj do celého profilu zeminy v jámě, stejně jako kompost, písek, vápenec - a vykopanou zeminu, samozřejmě. Ovšem ten hnůj leží předtím rok na hromadě. Takže je to něco mezi hnojem a kompostem. Jak vypadá proces jeho mineralizace v hloubce, to nevím. Ale nemyslím si, že na dně jámy, kam v pohodě dosáhnou kořeny (a tedy i vzduch) by rozkladné pochody ustaly. Je třeba počítat s tím, že čím víc hnoje a kompostu je v jámě, tím víc půda časem sedne. Takže stromek sázím na kopeček 40 - 50cm vysoký a ke kůlu uvazuju jen volně. Někdy to úplně neodhadnu a malý kopeček zůstane. Je to mnohem lepší, než kdyby se stromek propadl pod úroveň terénu.

[PeterS]

Díky Peter. Ještě poprosím, jak moc necháš podnože narašit. Pohnou se ti již pupeny? A v kterém období to děláš? Neroní podnož mízu? Udržuješ vedle vlhkosti i konstantní teplotu po naroubování?

Ja štepím, keď už majú výhony dlhé tak 5-6cm, vtedy už neslzia alebo len veľmi slabo. Štepím cca v polovici januára, aby odobrané vrúble boli ešte čo najviac v dormancii a nemali naliate púčiky. Po naštepení išli podpníky do miestnosti, kde bol radiátor naplno a mali tam cca 24°C. Možno aj to je málo, ale viac som im vydolovať nevedel.