Výsadba jeseň 2023 a jar 2024

[vysloužil]

Já dělám koše po vzoru p. Přasličáka. Akorát tam obtížněji vejdou větší baly. U mne na kopci v suchu žerou hlavně jabloně protože mají na výběr v mladé výsadbě.
V druhé zahradě u vody ve starším sadě mi sežrali i mladou broskvoň.

Mi také pletivo rezne - měnil jsem loni vysazenou a uschlou broskvoň a pletivo se trhalo. Také jsem vybíral podle ceny. Ale já to vidím spíše jako výhodu. Při likvidaci tam nebude nic zavazet. A těch pár let než kořeny zmohutní a nebudou doufám atraktivní pro hryzce to přežije. Snad...

Já bych taky viděl včasnou korozi pletiva spíš jako výhodu. Dokonce jsem sháněl (marně) pletivo bez pozinku. Už jsem několik stromů v pletivu vykopával. Není to pěkná práce. Třebaže nadzemní část a těsně pod povrchem mírně rezavěly, ty hlubší partie byly bez rzi. Taky tenké kořínky, o které hlodavcům jde, jsou velmi brzy mimo koš. Pletivo okusu úplně nezabrání, ale uchrání centrální část kořenů, takže stromek nezajde.

[charles91]

Já bych taky viděl včasnou korozi pletiva spíš jako výhodu. Dokonce jsem sháněl (marně) pletivo bez pozinku. Už jsem několik stromů v pletivu vykopával. Není to pěkná práce. Třebaže nadzemní část a těsně pod povrchem mírně rezavěly, ty hlubší partie byly bez rzi. Taky tenké kořínky, o které hlodavcům jde, jsou velmi brzy mimo koš. Pletivo okusu úplně nezabrání, ale uchrání centrální část kořenů, takže stromek nezajde.

Súhlasim s Vami. Ak chcete pletivo bez pozinku, stačí pozinkované pletivo opáliť. Napr. celé v rolke hodiť do ohňa.

Ja osobne poplastované pletivo nemam rad. Jednak kopec plastu v zahrade a pevnosť slabá, obsahuje oveľa tenší drôt.

Mimo tému - poplastované pletivo na hradenie je tak možno do mesta. Na dedinu nevhodné. Pes aj líška sa cez to dostane. Je rozdiel drôt 2 -2,2 mm a drôt 0,8 mm.

[peter_z_tt]

Susedov jazvečík, keď ešte žil sa k nám bez problémov prekúsal cez poplastované pletivo. Cez pozinkované nikdy. Takže potvrdzujem a súhlasím.

[p.n.]

.... zaměřím se na zemi původů nakupovaného pletiva.

To bude úkol (možná) nelehký. Kdyby jsem se v železářství, kde jsem kupoval pletivo, ptal na jeho původ, tak věřím, že nebudou vědět.

Asi tak. aby mísa kolem stromu nebyla zaříznutá do svahu, nýbrž z něj vystupovala do roviny.

Děkuji za odpověď, zasadil jsem pro jistotu ještě další dva tímto způsobem.

Měl by dotaz. Do výsadbové jámy se mi protlačila spodní voda cca v 50 - 60 cm. Udělal jsem odkop, pozemek je ve svahu, voda odtéká. Mám odkop udělat jako stálou drenáž a jámu můžu na výsadbu použít nebo to místo vynechat ?

Takže jsem udělal výkop pro odvod spodní vody. I v prudším svahu to dělá nějaký ten metr. Dvě polámané cihly ( velké, na obvodovou zeď) našly uplatnění. Byly rozmlácené na různou frakci a použity jako drenáž. Tak doufám že to pomůže

Stromek jsem tedy zasadil, na dno jámy jsem vsypal taky trochu cihly. Jako jediný nedostane do hlíny zeolit. Pro jistotu. Ještě zaházet výkop (tma mě vyhnala) a pro letošní sezónu na zahradě ( snad ) konec.

[hugovotr]

Hugovotr - je zajímavé že tam máte hryzce, ti se drží často u potoků, odtud název Hryzec vodní.
A druhá věc, žere hryzec i broskvoně? Jabloní už zlikvidoval dost - vše do vzdálenosti několika metrů od potoka, dal jsem jako náhradu slivky na myrobalánech, ty mu nechutnají, je klid.

V sadě jsou přemnožení hraboši. Jestli žerou i broskve nevím, ale nory mají zhusta i pod nimi. Do pletiva jsem je sadil poprvé, dříve pouze jabloně.
Pletivo je z hobby marketu a žádná láce to tady není, 0.5x10m oko 13mm za 430Kč.

[M.H]

Hugovotr - je zajímavé že tam máte hryzce, ti se drží často u potoků, odtud název Hryzec vodní.
A druhá věc, žere hryzec i broskvoně? Jabloní už zlikvidoval dost - vše do vzdálenosti několika metrů od potoka, dal jsem jako náhradu slivky na myrobalánech, ty mu nechutnají, je klid.

V sadě jsou přemnožení hraboši. Jestli žerou i broskve nevím, ale nory mají zhusta i pod nimi. Do pletiva jsem je sadil poprvé, dříve pouze jabloně.
Pletivo je z hobby marketu a žádná láce to tady není, 0.5x10m oko 13mm za 430Kč.

No jestli tam hryzce nemáte, tak jestli není zbytečné sadit do pletiva? Mi hraboši ožraly jen kmínky od země směrem nahoru, když se podhrabali pod chráničku. Teď zas řeším že se přes chráničku z králičího pletiva protáhli další malí hlodavci a znova ožraly kmínky (jen mladé stromky s tenkou kůrou 2-3 leté), hraboš to není na to je příliš velký aby prolezl králičím pletivem, takže zatírám stromky co ještě nestlihli ty malé potvory ohryzat komplet a nasazuju dodatečně muší síta. Králičí pletivo jsem ještě vloni kupoval za 55kč, rok předtím 35kč, letos nevím co stojí, ale je to čína, materiál i pozink slabý, po pár letech venku rezaví, to staré pletivo z králikáren je tak 3x masivnější a pozink drží po 30 letech furt.

[vysloužil]

Hlodavce, jak žere kořeny, jsem neviděl. Ale spíš bych se klonil k těm hrabošům než hryzcům. Voda je od zahrady daleko, navíc potok je už 30 let zatrubněný. Hraboších děr je na zahradě spousta, tři kočky od sousedů občas něco uloví, ale velký vliv to nemá. Ožrané bývají jak kmínky při zemi, tak kořeny.

[walter]

Já tomu nerozumím. Tuzemské shopy už se díky četným výhradám na absenci údajů o podnoži poučily a podnože uvádějí. Nechápu, proč německý obchod, ale třeba i rakouský Schreiber, typ podnože - podle mě vedle odrůdy ten nejdůležitější údaj - zamlčují. Schreiber neuvádí podnož na webu, ale na visačce ano.

[peter_z_tt]

V týchto dňoch prebieha výsadba, ktorú realizuje obec v chotári. Sadí sa niekoľko desiatok resp. stoviek stromov. Okrem iného sa zasadila aj jednostranná alej ovocných stromov. Pestrá zmes starých odrôd čerešní, sliviek, hrušiek, moruší, jabloní a ringlôt - alejové vysokokmene výbornej kvality. Samozrejme sa veľmi teším, že aj vo verejnom priestore sa sadia (ovocné) stromy. Za posledné roky ich bolo cez 1 000.
Mám ale pocit, že celkovo je to skôr smutný pohľad. Vysadbový a výchovný rez je úplne neznámy pojem, korene stromov sa nechajú vyschnúť pred výsadbou a so zálievkou sa začína, až keď je tretina stromov mŕtvych. Úväzy sa neodstraňujú a zarezaváju sa. Oporné koly su často krát polámané. Je to škoda, lebo zase až toľko námahy to nechce a konieckoncov sme dedine by isto pomohli aj dobrovoľníci.

[andre.marek]

Je potřeba si na procházku vzít nůž a úvazky povolovat - já osobně to dlouho dělal v původním bydlišti, kde se sadilo docela dost (já osobně také několik alejí pomáhal vysadit a je to třeba po 15-20 letech krásný pohled) . Ale právě povýsadbová péče byla malá. Nesmí se to povolit moc brzo, já vždy čekal na náznak zařezávání (nebo těsně před) a pak hned povolil.
Co se týče řezu, oni ti "krajináři" moc řez nepoužívají, je to zásah do přirozené koruny a stromy to většinou nějak zvládnou. Když se sadí správně se zálivkou hned, tak ten strom následující rok trochu přibrzdí ten nepoměr kořeny/koruna, ale v dalších letech to pak dožene. Navíc ve městech mám pocit, že jim to vyloženě vyhovuje, že ten růst není tak bujný.