Právne otázky záhradkárčenia

[Hawkeye]

Pane Hawkeye, hodně mě zajímala třeba hruškovice ze sadů v Chile. Tak jsem ji koupil a chutnala mi. Můj osobní názor je ale takový, že pro kvalitní hruškový destilát není potřeba pěstovat hrušky v zahraničí. S dřevěnými soudky nemám žádné osobní zkušenosti, ale jen dle referencí a literatury. Není 9 až 12 měsíců na soudek o tak malém objemu jako je 20 l moc dlouhá doba? I když určitě záleží na tom jak je soudek dlouho používán.
Děkuji za informace a přeji hezký den, nechci zde více psát mimo zadané téma, naše diskuse se odklonila.

Myslím si, že firma Jelinek mala asi viac dôvodov, prečo presunula časť svojich aktivít do Južnej Ameriky. Ale nechcem hovoriť za nich.
Čo sa týka toho trvania pobytu jablkovice v drevených súdkoch: prvé 2 'várky' boli 6-mesačné, tretia 9-mesačná a táto 4.bude zhruba 12-mesačná. Vždy sa dá uvažovať, či je to optimálne. Máme pocit, že takto je to OK. Toľko asi na záver trochu off-topic diskusie. Bohužiaľ, z právno-legislatívneho hľadiska (čo bol Váš pôvodný dotaz) Vám poradiť neviem. H.

[vysloužil]

Co vyplynulo z přednášky ve Vizovicích, firma zkoušela hrušky z Česka, Slovenska, Francie a dalších zemí. Ta Chile vyšla nejlíp kvalitou i cenou. Nepochybuji o tom, že i u nás lze vypěstovat palírensky kvalitní hrušky. Otázkou je, zda v potřebném množství a každý rok. Nejistotou sklizní je střední Evropa pověstná.
Co mě mrzí víc je, že účetně firmu R.J. převedli do Nizozemí kvůli průhlednější legislativě a předvídatelnějšímu právnímu prostředí.

[Rafael]

Jako DesLik musím na předchozí příspěvky reagovat.

Samozřejmě, vstupní suroviny jsou pro každý výrobek to nejdůležitější a rozhodující.

Jestli jsou hrušky z Chile kvalitnější než ty naše netuším. Ale asi ano.
Ale tuším, že tamní legislativa je asi na vše přívětívější než ta naše. A beztak i klima.
*
Ono i tak nějak tuším a vše to naznačuje, že každý rozumnější podnikatel, podnik, od nás zdrhne a přestěhuje se jinam kde nebude tak šikanován EU, našimi jejich přizdisráči a tak....
*
*
Co se týká domácího pálení. Na Novém Zélandu ty restrikce zrušili. Dočetl jsem se o tom kdysi na webu tech-info. P. Špergla. A i v jiných státech. Možná i v Austrálii částečně.

V Rakousku taky částečně? V bývalých částech Jugoslávie?
Nevím. Nechce se mi to hledat.

Ale už to tam nemá. Už jsem to tam nenašel. A ani nikde jinde.

Přišli tehdy na to, že se jim to nevyplatí a náklady jsou příliš vysoké. Podobně jako domácí pěstování tabáku hlídat a zdaňovat.
A po pravdě, nechce se mi to už znovu hledat. Ani i někde na Deslikovi kde jsem to kdysi psal
*
*
A pěstitelské pálenice a i průmyslové lihovary oproti domácím přístrojům? Co je lepší?

Záleží na přístupu. Oni mají kontrolní lihová měřidla a co přes ně jednou proteče už je zdaněné.
Ale nám domácím to nehrozí. My si můžeme se vším, vše ochutnávat a se vším dále laborovat.
A v tom směru nám nemůžou ti výrobci i při použití těch nejmodernějších kolon nikterak konkurovat.

Oni jedou na kvanta, na čas, na max. zisk, ale u nás je to koníček, děláme to pro sebe, pro své okolí a proto budeme vždy lepší.
*
Problémem je, ale kvalita vstupních surovin. V tom jsou lepší.

[MiKo]

Tady je odkaz na YT rozhovor s M.Motyčkou z Jelínka v čase, kdy mluví o hruškách v Chile.

https://youtu.be/NQMo11HKjV8?si=ShwW4tov63IsOUgp&t=810

[Rafael]

Moc pěkný a zajímavý rozhovor.
Děkuji moc za odkaz.

[MiKo]

Rádo se stalo.