zahrada.online

Mimmo napísal: ↑

11 Jan 2023, 20:00

Ztvrdlé vápno je tedy něco jako vápenec (uhličitan vápenatý). Ten je v čisté vodě 200x méně rozpustný než sádra/sádrovec. Vápenec se dá ale lehce rozpustit v kyselině (stačí ocet) a aplikovat po naředění. Pozn.: to není doporučení, jen teoretická možnost, stejně jako u sádry.

A teď se hloupě zeptám. Když mám v půdě bílé hrudky vápence (reakce s octem byla silná) stačí tedy abych je polil octem a ony se rozpustí. Nebude to mít
další nějaké vedlejší účinky?

Děkuju.

Presunul som sem prispevky, ktore sa uz netykaju odrody Admiral, ale problematiky vapnika v zahrade.

Návštěvník napísal: ↑

12 Jan 2023, 09:19

A teď se hloupě zeptám. Když mám v půdě bílé hrudky vápence (reakce s octem byla silná) stačí tedy abych je polil octem a ony se rozpustí. Nebude to mít
další nějaké vedlejší účinky?

To není vůbec hloupá otázka. Rozdělil bych odpověď na dvě části:
1. Vzniklý octan vápenatý není pro člověka v malém množství jedovatý. Dokonce se přidává do potravin (hl. cukroví).
2. V octu (nebo i ve zředěné silnější, ale čisté, kyselině HCl, HNO3) se snadno rozpustí. Po dalším zředění mě nenapadá, čím by mohl octan škodit. To, že CO2 uteče do atmosféry, snad řešit nebudeme.
Myslím, že na zalévání kompostu by byl vzniklý roztok docela dobrý. Napadá mě ještě jedna možná aplikace. Kusy vápence (vápna) by se mohly vložit na dno nádoby s dešťovou vodou na zalévání. Něco se rozpustí hlavně proto, že dešťová voda obsahuje kyseliny. Má pH pod 5,5, někdy i mnohem méně.

Mimmo napísal: ↑

12 Jan 2023, 11:26

Něco se rozpustí hlavně proto, že dešťová voda obsahuje kyseliny. Má pH pod 5,5, někdy i mnohem méně.

Niečo sa rozpustí ale bude toho zanedbateľné množstvo. Dažďová voda je veľmi mäkká (skoro ako destilovaná voda), preto má nízku pufračnú schopnosť. Potom stačí malé množstvo oxidu uhličitého alebo oxidov síry na to, aby pH výrazne pokleslo. Čiže napriek jednoznačne kyslej reakcii je v dažďovej vode kyselín (uhličitej a sírovej) veľmi málo.
Návštevník chcel možno rozpúšťať uhličitan octom priamo v pôde. To by podľa mňa z rôznych dôvodov narobilo viac škody ako úžitku a určite by som takýmto spôsobom neexperimentoval.

ariadna30 napísal: ↑

11 Jan 2023, 20:23

"Přijde mi, že bych dopadla podobně, jako když mi manžel vylepšil záhon ztvrdlým nadrceným hašeným vápnem. Ještě po mnoha letech vysbírávám tvrdé bílé kusy."
Vitajte v klube my mame takto vylepsenu zahradu vdaka byvalym majitelom.

U nás se na to používaly kusy z cukrovaru, zřejmě odpad při pálení. Praděda a děda s tím pokryli dvůr, takže máme 20 cm pod povrchem krásnou vrstvu 10 cm bílých šutrů. 80 let kyselého deště s tím neudělalo nic, jen trávník to přikryl. Při sázení stromků měl muž radost
Prodejci stromků mi dali pokyn, dát pod peckoviny lopatu hydrátu, snad nepřístupnost kyslíku ponechá tento dostupný. Dali jsme hydrát raději hlouběji pod kořeny.

Jitka napísal: ↑

12 Jan 2023, 13:20

U nás se na to používaly kusy z cukrovaru, zřejmě odpad při pálení.

Pravděpodobně cukrovarnická šáma (CaCO3).

Ale tu já znám jako mazlavou, tohle byly kameny na zpevnění dvora.

Jitka napísal: ↑

12 Jan 2023, 21:34

Ale tu já znám jako mazlavou, tohle byly kameny na zpevnění dvora.

I šáma může být tvrdá, hrudovitá. Záleží, jak moc se odvodní.

Mikeš13 napísal: ↑

13 Jan 2023, 06:34

Jitka napísal: ↑

12 Jan 2023, 21:34

Ale tu já znám jako mazlavou, tohle byly kameny na zpevnění dvora.

I šáma může být tvrdá, hrudovitá. Záleží, jak moc se odvodní.

Ale nikdy nemá konzistenci šutru.

U nás se pěstuje cukrovka, tak hospodáři zpětně berou šámu, není problém ji dostat. Když je přemrzlá, tak je nádherně sypká. Kamarádka mi kdysi poradila dávat k paprikám. Při přípravě před sázením paprik zapravíme do země. Papriky jsou nádherné, bohaté, takové nikdy bez šámy nebyly, i když se hnojily.