Logicky by sa to ale nemalo týkať broskýň na slivkových podpníkoch.
Hoci dôvod, prečo broskyne na jeseň netvoria koreňové vlásky môže mať hormonálnu povahu a ak sa príslušné hormóny tvoria v nadzemnej časti rastliny, mohli ny brzdiť tvorbu vláskov aj na slivke (hypotéza).
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Malá Fatra: SZ/430 m n.m./5°C/1000 mm/hlinito-ílovitá kambizem na kremenci, pH 6,5
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Spíše bych se přiklonil k názoru Charlese. Informaci, že by broskvoň v zimě nepřijímala vodu / pokud není zamrzlo / nemám. Rozhodující je teplota půdy po výsadbě a určitá doba, aby se mohly vytvořit / obnovit / nasávací kořínky. Pokud jako podnož není použitý broskvoňový semenáč, ale slivoně, ty nejsou na teplotu půdy při zakořenění tak náročné . Za podstatné rovněž považuji u tohoto ovocného druhu řídká pletiva zdřevnatělých částí kmínku a korunky. Mají větší výpar vody, než jiné ovocné druhy. Ovšem mé teoretické znalosti jsou velice slabé, je to pouze má úvaha a mohu se mýlit. V každém případě já osobně broskvoně po konci října v mé poloze nevysazuji ani nezahládám.
-
- Príspevky: 4892
- Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Tiež si dovolím zapochybovať o pravdivosti vyššieuvedenej prvej vety. Prečo broskyňa nie, a ostatné ovocniny áno ? Navyše korene sú súčasťou podpníka - takže naštepená broskyňa ovplyvní takto celé druhové spektrum podpníkov ?charles91 napísal: ↑24 Nov 2022, 23:28Broskyna ako jediná neprijíma vodu v zime ? Zaujímal by ma teda zdroj. Nemyslím si, že je to pravda.
Broskyňa ( aj napr. orech) sa odporúča sadiť skôr na jar, pretože na zakoreňovanie potrebuje určitú teplotu, ktorá v našom pásme v zime je nedostatočná.
Nič nemení na tom, že zimu kludne prečká, stačí poriadne nakopcovať, aby korene mala vo vlhku, a nie v zamrznutej pôde.
V prílohe uvádzam článok určený pestovateľom broskýň, autorom je jedno univerzitné ovocinárske pracovisko v USA. Jednoznačne odporúčajú ako vhodnejšiu jesennú výsadbu, avšak iba v teplotných zónach ("Hardiness zones") 6 a vyšších - teda v oblastiach, kde najnižšia teplota v zime je zhruba do -23°C. (Nazorné zobrazenie teplotných zón pre USA aj s hodnotami teplôt je na foto 1,2).
Z článku preložím len to podstatné:
Výsadba broskýň na jeseň je vhodná pre teplotné zóny 6-8. Pre nižšie teplotné zóny je možná tiež, ale s vyšším rizikom (výrazné zmeny teplôt môžu v zime stromček poškodiť). Rast koreňov pokračuje aj v zime, kým zem celkom nepremrzne. Pôda si dokáže udržiavať vyššiu teplotu než vzduch. Vyorávka a presadenie predstavujú pre strom významný stres. Obdobie dormancie, ktoré sa začína na jeseň, tento stres zmierňuje, keďže stromu chýbajú listy a preto stráca menej vody transpiráciou. V zimnom období sa obnoví časť vlásočnicových koreňov, potrebných pre nasávanie vody a živín z pôdy. Stromčeky zasadené na jeseň sú preto lepšie pripravené na jarný štart do vegetácie, než tie, ktoré sadíme na jar. Stromčeky zasadené na jeseň potrebujú menej vody vzhľadom na zimnú dormanciu, navyše v tomto období väčšinou býva prirodzená dodávka vody zrážkami. Pri jesennej výsadbe sa odporúča chrániť kmienik stromčeka priedušným bielym materiálom - je to prevencia mrazového poškodenia v dôsledku výrazných zmien teploty (ohriatie slnkom cez deň s rýchlym a hlbokým poklesom v noci). Povýsadbový rez stromčekov zasadených na jeseň odporúčajú robiť skoro na jar, pred vyrašením.
Toľko článok - neznamená to samozrejme, že tým, že je z USA, musí byť aj neomylný. Prezentujem ho ako jeden z názorov k diskutovanej téme. Zdôrazňujem, že jesennú výsadbu neodporúčajú všade, ale len v uvedených teplotných zónach.
Na záver pridám svoj názor: broskyne dlhé roky sadím na jeseň, s prakticky 100%-nou úspešnosťou. Záhradu mám ale v najteplejšej oblasti Slovenska. V regiónoch, kde zimné teploty klesajú hlbšie pod -20°C, takýto postup nemusí byt benefitom. Môj názor je, že broskyne do určitej miery reštituujú vyorávkou poškodené korene aj počas zimy, a tiež že do istej miery nimi absorbujú vodu z pôdy. Tento proces ale ustáva, akonáhle pôda premrzne do hlbších vrstiev. Vtedy hrozí, že stromček na jar nevyraší - pretože z premrznutej pôdy nie je schopný nasávať vodu (ľad). Či už to nazveme 'vymrznutím', alebo 'vyschnutím', je v konečnom dôsledku jedno. IH
-
- Príspevky: 775
- Dátum registrácie: 23 Mar 2020, 07:31
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Na jaře jsem zde někde četla informaci, že mandloňové podnože nepřijímají vodu při míň než deseti stupních. Toto bohužel mohu osobně potvrdit, že pravda asi bude. Ale broskvoňové podnože u nás v zimě problém nemají.
Vloni na podzim jsem přesadila z místa na místo do jedné řady (takže na stejné stanoviště) několik vlastnoručně vypěstovaných očkovanců mandloní. Zasadila jsem je nahusto na střídačku - vždy jednu odrůdu jak na mandloňové, tak broskvoňové podnoži (záměr byl zjistit, na které podnoži to lépe poroste, a tento stromek pak ponechat).
Ve výsledku z pěti přesazených stromků na mandloňové podnoži 2 uhynuly, 2 nakonec později obrašily že spodní části kmínku a normálně rašil jen jeden stromek, který byl ze všech nejmenší a nejtenčí.
Stromky na broskvoňové podnoži na jaře rašily normálně.
Na jaře jsem ještě přesadila 2 broskvoně na mandloňové podnoži a ty také rostly pěkně.
Vloni na podzim jsem přesadila z místa na místo do jedné řady (takže na stejné stanoviště) několik vlastnoručně vypěstovaných očkovanců mandloní. Zasadila jsem je nahusto na střídačku - vždy jednu odrůdu jak na mandloňové, tak broskvoňové podnoži (záměr byl zjistit, na které podnoži to lépe poroste, a tento stromek pak ponechat).
Ve výsledku z pěti přesazených stromků na mandloňové podnoži 2 uhynuly, 2 nakonec později obrašily že spodní části kmínku a normálně rašil jen jeden stromek, který byl ze všech nejmenší a nejtenčí.
Stromky na broskvoňové podnoži na jaře rašily normálně.
Na jaře jsem ještě přesadila 2 broskvoně na mandloňové podnoži a ty také rostly pěkně.
Olomoucko 220 m n. m.
-
IP: 34.146
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
To jistě ne, to je myšlené tak, že samotná broskvoňová podnož/podpnik nepřijíma vodu v zimě.Ivan Hlavatý napísal: ↑25 Nov 2022, 09:00Navyše korene sú súčasťou podpníka - takže naštepená broskyňa ovplyvní takto celé druhové spektrum podpníkov ?
-
- Príspevky: 4892
- Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Ako to bolo myslené, to si môžeme len domýšľať.Neregistrovaný napísal: ↑25 Nov 2022, 09:49To jistě ne, to je myšlené tak, že samotná broskvoňová podnož/podpnik nepřijíma vodu v zimě.Ivan Hlavatý napísal: ↑25 Nov 2022, 09:00Navyše korene sú súčasťou podpníka - takže naštepená broskyňa ovplyvní takto celé druhové spektrum podpníkov ?
Napísané to tak ale nebolo (viď foto). IH
-
IP: 42.110
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Otec mi říkal, že ovocné stromy začínají tvořit vlasové kořeny někdy v lednu. Broskvoň jako teplomilná rostlina až později, na jaře. Pokud se tedy na podzim ostříhají kořeny, trpí nedostatkem vody. V tom případě by řešení bylo přesazovat s balem nebo co nejmíň poškodit kořeny.
Jestli je to pravda, nevím. Je to už víc než třicet let. Dnes jsou možná nové poznatky. J.
Jestli je to pravda, nevím. Je to už víc než třicet let. Dnes jsou možná nové poznatky. J.
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Kdysi jsem založil šikmo tři balíčky podnoží do jedné vaničky se substrátem při 5-10st. O Vánocích měly meruňky hodně bílých vláskových kořínků. U broskvoní a ZR jsem je nepozoroval. To samozřejmě neznamená, že silné kořeny nebo pokožka výhonů nepřijímají vodu. Ale založení ze šikma nebo na ležato je asi výhodnější.
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Neměli bychom nic brát absolutně. Změnily se podnože, změnilo se podnebí, jsou různé pěstitelské způsoby, velmi rozdílné půdní podmínky. Historická informace, že stromek na podzim vysazený lépe využije zimní vláhu a tak líp roste je pěkná, ale platí především tam, kde je lehká vysychavá půda a kde se (v minulosti) vysadily desítky stromků bez možnosti závlahy. Konkrétně pro mě, pěstujícího v těžké půdě je větším rizikem mráz, hlodavci, přemokření a bláto v zimě než sucho za vegetace, kdy mám navíc - na rozdíl od zimy - možnost zalévat.
V rozporu se všemi doporučeními mohu po 45 letech říci, že se mi líp ujímají stromky vysazené na jaře, a to bez rozdílu druhu a podnože. Jestli rostou líp nebo hůř, to se těžko porovnává. Ale občas musím po podzimní výsadbě nerašící stromek vytáhnout, zastřihnout mu kořeny a celý na 24 hod namočit. Co mě překvapí - třebaže při výsadbě byly všechny ponechané kořeny čerstvé, při jejich zastřihávání vidím, že koncové části bývají často zaschlé či uhnilé. To u jarní výsadby není.
V rozporu se všemi doporučeními mohu po 45 letech říci, že se mi líp ujímají stromky vysazené na jaře, a to bez rozdílu druhu a podnože. Jestli rostou líp nebo hůř, to se těžko porovnává. Ale občas musím po podzimní výsadbě nerašící stromek vytáhnout, zastřihnout mu kořeny a celý na 24 hod namočit. Co mě překvapí - třebaže při výsadbě byly všechny ponechané kořeny čerstvé, při jejich zastřihávání vidím, že koncové části bývají často zaschlé či uhnilé. To u jarní výsadby není.
-
- Príspevky: 1309
- Dátum registrácie: 10 Mar 2020, 06:15
Výsadba a pěstování ovocných dřevin ve vyšších polohách
Teraz o výsadbe píše Francúzka spoločnosť Dalival,strašne sa mi páči tvarovanie stromov Guyot tre systém.