14 Nov 2022, 07:29
Nejsnadnější způsob uchování stromků , určených pro jarní výsadbu, je u mne na záhoně venku. I svazek stromků umístim do vykopané jámy, důkladně prosypu kořeny zeminou a pořádně zaliji. Není nutné zakracovat kořeny ani korunku. Vyjímkou jsou broskvoně. Ty mají řídká pletiva a i přes zimu více odpařují vodu. U nich silně zakrátím korunku s tím, že konečný povýsadbový řez nechám na jaro./ Zmenšením povrchu zmenším odpařování. Pokud se stane, že je abnormálně suchá a mírná zima, jednou v zimě za bezmrazového období, pokud není zamrzlá půda, zaliji. Nestalo se mi, že by stromky na jaře nerašily. Problém může někdy nastat u nakoupených stromků s nevyzrálým dřevem. / To by se u registrovaných školek nemělo stávat, ale stává. / Chybné je od druhé poloviny léta i nadále stromky hnojit dusíkem. Podporuje to sice růst, stromky pěkně narostou, nově narostlé dřevo však již nestačí vyzrát. Jednotlivé ovocné druhy potřebují i určitý čas na dobré vyzrání. V ČR je to určeno i vyhláškou. Třeba broskvoně se smějí vyorávat až od 20. října. / Prodávat jako prostokořené./ Třeba na Hortikomplexu v Olomouci vidím prodejce broskvoně nabízet počátkem řijna, dokonce v Litoměřicích jsem viděl takovýto prodej prostokořených broskvoní v září, navíc byly špatně odlistěny. Nešťastný zákazník, který takový materiál koupí. A ještě upozornění. Pozor na hlodavce a zvěř. Zajíci a srnčí dokáži na neoploceném pozemku nadělat na založených stromcích velkou škodu. Někde také hraboši. Zejména, jestli v dobré míře místo založení namulčujeme vrstvou posekané trávy. Hryzec, pokud jsou stromy založeny v záhonu, kde se pracuje s půdou, se většinou takovým místům vyhýbá. Pro jistotu však před zimou bezprostřední okolí zakládky obryji.
