zahrada.online

Na mě dnes padl splin, vytáhla jsem druhou jabloň znicenou hryzcem. To znamená, že na jaře musím vytáhnout vše, co jsem na podzim zasadila a zkusit dát do pletiva. A u starších se asi jen modlit. Zeleninový záhon letos snad ani nechci vidět. Trochu si říkám, že mě tenhle koníček asi zničí. Zahrada mi přispěla k problémům se zády a teď tahle mysi pohroma.

ariadna30 napísal: ↑

19 Feb 2023, 12:30

M.H napísal: ↑

19 Feb 2023, 12:21

U mě hryzec tak jako zahradník si stromky na zahradě pěstuje, od výsadby chodí netrpělivě s šuplerou a měří průměr kmínku jestli už dorostl požadovaných rozměrů

Mate velmi inteligentnych hryzcov. Uz len sa s nimi nejako dohodnut.

Kdyby jenom hryzci, těch inteligentních zvířátek je víc, skoro bych řekl že jsou naváděni na cíle z jednoho a toho samého místa.

vysloužil napísal: ↑

19 Feb 2023, 13:19

M.H napísal: ↑

19 Feb 2023, 12:21

Co mi sežral hryzec tak to byly vždy jen jabloně. Hrušně nebo podnože peckovin mu nechutnají?
Celkem mě překvapuje že mu zachutnaly i tak slabé podnože ve školce. U mě hryzec tak jako zahradník si stromky na zahradě pěstuje, od výsadby chodí netrpělivě s šuplerou a měří průměr kmínku jestli už dorostl požadovaných rozměrů , obvykle po 3 letech péče o stromek, založené koruny včetně udržování okopaného kruhu, stromek když konečně nasadí na úrodu, hryzec ho během několika dní zlikviduje. Malý stromek v roce výsadby je ještě nahraditelný, ale větší stromy ne - roky jsou pryč ty nikdo nevrátí. Právě jsem rukou ze země vytáhl 4 roky od výsadby Coxovu renetu na podnoži A2, sežral už mi i P14, MM106, M9, poslední dobou sadím semenáče, doufám že mu nebudou chutnat.

Nejdřív do toho hodím vidle. Podle mě stromky nežerou jen hryzci, nýbrž i hraboši. Ale to v konečném důsledku asi není podstatné.
Většina z nás hloubí pro stromky velké jámy a v nich vylepšuje půdu. Hlodavcům se pro stavbu nor a pelechů ta kyprá půda líbí mnohem víc než tuhá jílovice v okolí.
Nejdřív se zaměřovali na typové podnože jabloní, později se adaptovali i na semenáče, taky kořeny hrušní. Myrobalány dosud odolávají.
Stromky sázím do košů, pletivo raději přitisknu ke kmínku. Ani tak není ochrana stoprocentní.

Vykopané větší jámy v jílovici používám ( výsadba mimo zahradu), už za pár dní tam je obvykle krtek, po něm se nastěhují hraboši. Ale zatím jsem si nevšiml že by hraboš žral kořeny, možná jen lokálně, co ale hraboš dokáže tak ožere během pár dnů kmeny mladších jabloní že je tím zničí jsou na vykopání uschnou. Proto chránička nebo to pletivo by mělo doléhat na kmen v místě těsně nad zemí, to dává smysl.

Taková perla co dokáže hraboš - vyšplhal pod chráničkou ( přiliš volnou) po třešňové podnoži asi 50cm, té si nevšímal, v této výšce naroubovaná višeň ožral ji kmen, poté vyšplhal do koruny 120cm a ožral kosterní větvě višně, seděl i na tenkých větvičkách.

Zeptám se: na staré zahradě jeden přispěvatel píše, že používá petardy do nor. Ty nejsilnější. Zapálí a strčí ji do díry, zatíží špalkem/kamenem a maže do bezpečné vzdálenosti. Zkoušel to někdo? Vážně o tom uvažuju. Začínají se mi ty díry okolo stromků množit...

Petardy som neskúšal ale vraj funguje propán-bután:
https://videos.dailymail.co.uk/video/mo ... 755699.mp4

Páči sa mi na tomto sposobe že je v ňom ako bonus pridaná aj vertikutacia trávnika ..
...

Plus hluboká orba a rygolování. A my se tu mučíme s rýčem .

Tož to jsem se Larixi pobavil. Rozhodně to zkoušet nebudu. Připomíná mi to kamaráda. Po dešti šel na to z elektrickým proudem. Osobně jsem u toho nebyl, ale prý krtci zůstali. Ale zapomněl zavřít slepice. Tři týdny jedli slepičí polévku.

V Česku sadaři ovocné sady ruší. Já jdu proti proudu a naopak postupně vyklučený sad obnovuji. Neponechávám nic náhodě a vysazuji do košů z králičího pletiva. Je to práce navíc, ale u mne nutnost. Zatím to proti hryzcům funguje. Stromky si dělám sám. Mimo jiného, mohu vysazovat stromky s balem. Takový stromek skoro nepozná přesazení a mohu nechat již v prvním roce signální dva plody. Koše dělám z králičího pletiva s oky 16 mm. Role má výšku 100 cm, návin 50 m. Letos dělám koš délky 90 cm. Na tuto délku si poletivo nastříhám a nakonec vše podélně rozpůlím. Takže mám obdelník 50 x 90 cm. Spletu válec. Obruba je nahoře. Střižená část dole. Tuto třikrát složím a vytvaruji pěstí rohy. Vznikne koš. Koš umístím do jámy, aby přesahoval asi 10 cm. Do koše hodím lopatu zeminy. Na ni položím kořenový bal stromku. Přisypu dvě lopaty vylepšené zeminy s kompostem a mírně stromkem protřepávám. Nakonec obsypu zeminou a zeleji. Provedu povýsadbový řez. Pocukruji ledkem vápenatým a Yara Milla Complexem na povrch půdy kolem stromku. Tento způsob dělám u jádrovin na zakrslé či slabě rostoucí podnoži. Opěrnou konstrukci dodělám dodatečně.

Krásné výpěstky. Snad se také k takovým dopracuji podle vzoru p. Přasličáka. Přesně takto nyní také provádím výsadbu. Kdyby nebylo těch hryzců, jak by bylo krásně