Oplotenie koreňov

[vysloužil]

Krásné výpěstky. Snad se také k takovým dopracuji podle vzoru p. Přasličáka. Přesně takto nyní také provádím výsadbu. Kdyby nebylo těch hryzců, jak by bylo krásně

Dělám to podobně s malými rozdíly. Ne vždy mám stromky s kořenovým balem. Koupený je vždycky bez (kontejnerované neberu), moje vlastní mám ve školce tak nahusto, že to s balem ani vyrýt nejde.
Košové pletivo nahoře přitisknu ke kmínku, nevěřím těm potvorám. Nevypadá to hezky, ale účel plní.

[Neregistrovaný]

Mam na zahrade asi 50 stromov rozneho veku,nikdy som nemal nic ohryzene...mam ale macky svoje aj polodivoke,tak neviem,zeby tie macky likvidovali hryzce,alebo sa im jednoducho u mna nepaci,nemam odpoved.

[vysloužil]

Mám na to svůj - ale ničím neověřený - názor. Hlodavci nejvíc škodí v těžkých půdách, kde pěstitelé kopou pro své stromky velké jámy a v nich vylepšují půdu. Mám pocit, že to hraboše a hryzce přitahuje. Kdybych stromek zasadil jednoduše pod drn, patrně by ožraný nebyl. Ale asi by moc nevyrostl.

[ChlapeczDediny]

U nás sa nejaké ohryzené našli za tie roky. Na ohrozené miesta tiež dávame misy z králičieho pletiva, za plotom ešte zvárané pletivo (individuálna ochrana stromov) proti srnčej zveri.
Mačku nemáme a z toho množstva cudzích k nám už nezavíta ani jedna. Je ľahšie upratovať po jednom psíkovi ako po desiatich mačkách. Skrátka raz za čas kúpime aj balík králičieho pletiva.

[Mikeš13]

Hospodařím na pozemku s čistým jílem a zatím se nikdy nestalo, že by stromky poškodili hlodavci. Do toho jílu jsem rád, když zabořím krumpáč a nedovedu si představit, že by se v tom něco většího živého pohybovalo . Ale kopu malé výsadbové jámy bez vylepšení (kvůli kapilaritě a i proto, aby nebyly stromy rozmlsalé a hned věděly, do čeho jdou ) .

[Hawkeye]

...Ale kopu malé výsadbové jámy bez vylepšení (kvůli kapilaritě a i proto, aby nebyly stromy rozmlsalé a hned věděly, do čeho jdou

To mi evokuje geniálnu hlášku 'pána herca' R.H. vo filme V.M.S. (viď foto). H.

[andre.marek]

Já nekopu moc velké jámy. Podloží je hodně jílové, ale nějaká malá vrstva ornice tu je. Hlavně ale hodně mulčuji, to je asi důvod proč mám tolik problémů s hryzci.
Už se chystám na kultivaci příkmenného pásu.

[Mikeš13]

To mi evokuje geniálnu hlášku 'pána herca' R.H. vo filme V.M.S. (viď foto). H.

No jo .

[p.n.]

Mám na to svůj - ale ničím neověřený - názor. Hlodavci nejvíc škodí v těžkých půdách, kde pěstitelé kopou pro své stromky velké jámy a v nich vylepšují půdu. Mám pocit, že to hraboše a hryzce přitahuje.

Kvůli toho, že jsem ten jíl (co zde mám) vylepšil, dělal jsem pro stromy koše z pletiva. Doufám, že proti těm potvorám vydrží. Je to pletivo s tím zeleným (plastovým ?) chráněním. Ale zdá se mi trochu tenčí než to, co má na fotce p. Přasličák.

Kdybych stromek zasadil jednoduše pod drn......... asi by moc nevyrostl.

Větší díry pro stromy jsem dělal kvůli růstu.Ty stromy co již mám několik let, byly zasazeny přesně tak - pod drn. Kdyby je po pár letech nezačal velmi aktivně hnojit, tak by do teď z toho měl zákrsky.

[přasličák]

Andre-Marek to asi vyřešil. Hryzcům se líbí v mulčovaném pozemku. Já pravidelně kosím zatravněné meziřadí. Na travní sekačce mívám místo koše po domácku zhotovený difuzor. Pokosená tráva mi mulčuje příkmenný pás. V tomto páse se zdržují krtci. Pravděpodobně i hryzci. Krtkům rozumím. Jsou hmyzožravci. A kde je humus, tam je život. Hryzci však jsou býložravci. Přikmenný pás několikrát za vegetace projedu rotovátorem. Údajně hryzci nemají rádi, když se hýbe s půdou. Před zimou jsem to však neudělal.
V životnosti pozinkovaného nebo poplastovaného pletiva nevidím nějaký zásadní rozdíl. Po 25 ti létech při klučení sadu bylo pletivo funkční. Jaká je kvalita současného pletiva je ovšem otázka. S poplastovaným se lépe pracuje. Je tenší a lépe se zaplétá. Nachystat 170 košů je makačka. Ale na lepší řešení jsem zatím nepřišel. Vedle hryzců jsem si letos všiml i značné přemnožení hraboše polního. Ten mi zatím škody nezpůsobil. U něj by neměl být problém s jeho útlumem. Na menších výměrách funguje návnada do děr.