Dobrý deň, pred časom som túto otázku položil aj inde, ale všimol som si, že viacerí z vás tu na zahrade.online máte pomerne veľa poznatkov súvisiacich s fungovaním pôdy a procesmi v nej. Aké máte skúsenosti s popolom za účelom "prihnojovania" ovocných stromov? Viem, že popol obsahuje mnohé prospešné minerály, najmä draslík, ale aj mnohé stopové prvky, nie je to teda hnojenie v pravom slova zmysle, ale skôr vylepšenie pôdnej minerality, možno trochu aj štruktúry. Otázkou je optimálny spôsob jeho využitia - teda kedy, ako, v akom množstve a pod. Väčšina ľudí má popol v obmedzenom množstve, takže tých pár lopatiek hocikedy rozpráši na záhradku a minerály sa do pôdy dostanú ozaj v stopových množstvách. U mňa je ale situácia taká, že na vykurovanie rodinného domu používam pec na drevo (ako jediný zdroj tepla), takže popola mám relatívne dostatok.
Preto mi napadla aj otázka, či nie je možné popolom pôdu teoreticky aj "prehnojiť" v zmysle, že prísun minerálov, hoc aj prospešných, by bol už v kvantite presahujúcej užitočnú mieru (v zmysle, že všetkého veľa škodí). Moja doterajšia laická prax je taká, že priebežne som všetok popol zvykol rozhadzovať k rôznym plodinám a stromčekom (s výnimkou kyslomilných). Túto zimu som si začal odkladať prebytočný popol s tým, že ho využijem v najmä druhej polovici sezóny, keď rastliny potrebujú viac draslíka. Tiež som však čítal, že dlhým skladovaním by mohol degradovať a najmä vplyvom vlhka prechádzajú zlúčeniny draslíka chemickými reakciami, ktoré spôsobia ich premenu na nerozpustné - pre rastliny málo využiteľné.
Takže to bolo moje krátke zamyslenie. Asi tuším, že najsprávnejšie by bolo dať si urobiť pôdny rozbor. Priznám sa, že mi ale nie je jasné, či sa (za pomerne veľké peniaze) dopátram relevantných údajov, keďže minerálne zloženie zeminy sa môže líšiť aj na rôznych miestach toho istého pozemku. Aj tak stále ostáva dilema, ako dlho dané minerály v pôde ostanú (v prístupnej forme pre rastliny), ako rýchlo sa ďalej vyplavujú, prípadne reagujú a stávajú sa nevyužiteľnými. Najjednoduchšie je zrejme zodpovedať otázku pôdnej reakcie - keďže popol je zásada, tak viem, že ním nebudem posýpať napr. čučoriedky, ale ani maliny a pod.
Ťažšie však už rozriešiť dilemy, či napr. kombinovať/striedať aplikáciu popola s inými látkami? Napr. vápnenie, horká soľ, bór.. (samozrejme súčasnému hnojeniu dusíkom sa treba vyhnúť.) Alebo aké je správne načasovanie s ohľadom na rozostupy s inými hnojivami (napr. kompost, cererit, listové hnojivá).. Čo tak napr. trocha rozprášiť teraz skoro na jar a cca po mesiaci - dvoch dodať organického hnojiva? A v neposlednom rade, aj pre čo najefektívnejšie využitie prospešných látok akú zvoliť formu aplikácie - používate skôr priamu aplikáciu, alebo ho miešate vo vode?
Hm, trochu dlhšia otázka, ale budem rád za každú skúsenosť či poznatok.
popol ako hnojivo
popol ako hnojivo
Dřevěný popel obsahuje kromě draslíku i hodně vápníku a je poměrně zásaditý. To je třeba vzít v potaz hlavně na vápnitých půdách s vyšším pH, kam se příliš nehodí. Naopak těžší kyselé půdy jej snesou víc a prospívá jim. Obecně ale všeho moc škodí. Rodinný dům vytápěný pouze dřevem vyprodukuje za několik let tolik popela, že malá zahrádka jej bude mít problém veškerý absorbovat.
Já samotným popelem nehnojím, přidávám jej do kompostu
Já samotným popelem nehnojím, přidávám jej do kompostu
popol ako hnojivo
Tiež kúrim drevom ..celú zimu sa sypal popol.na pole ..zem je u nás kyslá a niečo z toho sa.davalo do kompostu ..aj keď mám pocit že už aj v tom komposte je toho dosť ...možno to začnem sypať pri kostkoviny ... Prípadne na lúku
BB kraj 465 mnm
popol ako hnojivo
Jak píší pánové výše, je dobré popel "prohnat" přes kompost. V těžkých půdách se popel s půdou moc dobře nemísí a samotným se dá opravdu přehnojit.
(z ohniště přímo na záhon ho rozhazuju jen když jsem línej ho odnášet do kompostoviště
).
(z ohniště přímo na záhon ho rozhazuju jen když jsem línej ho odnášet do kompostoviště
).popol ako hnojivo
Popel z krbu jsem dával několik let na záhony a do kompostu, půda je těžká, popel obsahuje jemné částice a půda se ještě více spékala. V posledních letech jsem to omezil a vozím si od řeky písečné krtince. Zcela jsem přestal popelem hnojit u jabloní choulostivých na fyziologickou skvrnitost, protože obsah hořčíku blokuje vstřebávání vápníku...pokud se nemýlím 
Ale pořád ho v kompostu skončí dost. Ideální se mi z hlediska struktury jeví hrubší nedohořelé zbytky dřevěného uhlí z grilu.
Ale pořád ho v kompostu skončí dost. Ideální se mi z hlediska struktury jeví hrubší nedohořelé zbytky dřevěného uhlí z grilu.popol ako hnojivo
Na jak velký záhon ten popel sypete? Pokud není půda vápenitá, tak ve větším množství nahrazuje vápnění. Píšou největší obsah je oxid křemičitý, pak vápno 33% !!! , draselný oxid 10%, a další oxidy horčík, fosfor... = plnohodnotné hnojivo bez dusíku.
Vápno je málo rozpustné, toho není nikdy dost s ohledem na desítky až stovky tun půdy na záhonu. Oxid draselný je silně rozpustný a vyplaví se při dešti. Takže je to spíš o propustnosti a zpracování půdy - orba, časté okopávání - provzdušnění, vyplaví se po dešti draslík směrem do hloubky.
Potaš (draslík) se dá vyluhovat když popel zalejete vodou a promícháte, hnědá voda je rozpuštěný draslík ten slejete někde do sudu a popel zůstane převážně vápenatý.
Já to neodděluju, nikde nevidím že by surový popel škodil.
Dávám na záhon asi 250m2 popel z 30m3 dřeva a nepozoruju žádné předávkování. Nebo 1 kýbl 10litrů popela pod každý strom - meruňky, broskve, švestky.....
Měl by se zapravit do půdy, na povrchu volně sypaný kolem zeleniny tvoří nepropustný škraloup.
Vápno je málo rozpustné, toho není nikdy dost s ohledem na desítky až stovky tun půdy na záhonu. Oxid draselný je silně rozpustný a vyplaví se při dešti. Takže je to spíš o propustnosti a zpracování půdy - orba, časté okopávání - provzdušnění, vyplaví se po dešti draslík směrem do hloubky.
Potaš (draslík) se dá vyluhovat když popel zalejete vodou a promícháte, hnědá voda je rozpuštěný draslík ten slejete někde do sudu a popel zůstane převážně vápenatý.
Já to neodděluju, nikde nevidím že by surový popel škodil.
Dávám na záhon asi 250m2 popel z 30m3 dřeva a nepozoruju žádné předávkování. Nebo 1 kýbl 10litrů popela pod každý strom - meruňky, broskve, švestky.....
Měl by se zapravit do půdy, na povrchu volně sypaný kolem zeleniny tvoří nepropustný škraloup.
popol ako hnojivo
Dřevem vytápím dům 30 let. Mám kolem lesy a je to pro mne nejlevnější způsob vytápění. Dělám si topivo formou samovýroby u Lesů ČR. Náklady jsou minimální, stopím na dvě bytové jednotky kolem 20 plnometrů. Jak tvrdé, tak měké. V kotli s dvoustupňovým spalováním vznikne asi kbelík popela za týden. Půdy mám těžší, mírně kyselé. Nedělám každoročně rozbory, takže popelem hnojím "přiměřeně", což asi není ideální. Většinou dávám popel do kompostu. Přes zimu sypu rovněž pod koruny peckovin. Zdá se, že jim to jenom prospívá. Posledních asi 10 let využívám metodiku, kterou jsem odkoukal od jednoho místního občana. Pěstuji trochu více česneku. , abych aspoň trochu uspokojil kamarády. Sázím těsně před příchodem mrazů, koncem listopadu či počátkem prosince. Vždy na jiné místo. Přes zimu popel postupně sypu na záhon česneku, že celý povrch záhonu je šedý. Před rašením česneku. V posledních létech u nás bývá suché jaro. Několikrát se mi stalo, že zežloutly konečky nejstarších listů u česneku. Mylně jsem předpokládal, že je to tím popelem. Nebylo. V takovém případě brzy na jaře záhon mírně pohnojim ledkem a zaleji. Nikdy předtím jsem nemíval tak pěkný a zdravý česnek, jako když používám popel. Asi ten příspěvek patří do zeleniny, ale je to o tom popelu. Namám dostatek teoretických znalostí, proč to u mne funguje. Znalejší snad budou vědět víc.
popol ako hnojivo
Tak jsem to poplet: "Nadbytek draslíku pak nejvíce škodí rostlinám milujícím vápenité půdy, jelikož draslík blokuje příjem vápníku. Rostliny jej lépe přijímají, protože se rozpouští snáze než vápník." - Vyčetl jsem to v souvislosti s doporučením nehnojit jabloně citlivé na fyziologickou skvrnitost popelem. U Admirálu jsem vyloučil dusíkatá i draselná hnojiva a po asi 3 letech, kdy dostává jen vápník se výskyt skvrnitosti významně snížil (může to být ale také a především množstvím plodů 
).
Nevím už, kdo mě upozornil na skutečnost, že popel obsahuje jemné "jílovité" částice, ale moje zkušenost potvrzuje, že záhony s přemírou popela v době sucha ztvrdly na kámen. Takže jemným popelem hnojím s mírou a každoročně zarývám kompost, a písčitou zeminu
). Nevím už, kdo mě upozornil na skutečnost, že popel obsahuje jemné "jílovité" částice, ale moje zkušenost potvrzuje, že záhony s přemírou popela v době sucha ztvrdly na kámen. Takže jemným popelem hnojím s mírou a každoročně zarývám kompost, a písčitou zeminu
popol ako hnojivo
Ještě víc živin, hlavně vápníku a fosforu, obsahuje popel ze spálených kostí.EL Edgar napísal: ↑09 Apr 2022, 09:46Trochu informácií o popole z knihy Radoslava Šrota (1000 dobrých rád záhradkárom) z roku 1994.
Popol obsahuje približne:
5 až 15% kyseliny fosforečnej
8 až 10% oxidu draselného
25 až 40% oxidu vápenatého
- horčík
- malé množstvo zlúčenín síry
Popol z dreva je najlepší. Ale pre svoj obsah draslíka vo forme uhličitanu draselného ktorý by mohol poškodiť mladé korienky sa používa hlavne na jeseň rozhadzovaním na pôdu alebo na jar plytkým zapracovaním. Spolu s popolom sa odporúča prihnojovanie dusíkom, pretože popol dusík neobsahuje.
Popol z hnedého a čierneho uhlia má menej živín, vysoký obsah síry a železa, preto na hnojenie nie je vhodný.