Výsadba jaro 2022

Všeobecné dotazy ohľadom pestovania ovocných stromov.
Mari
Príspevky: 122
Dátum registrácie: 19 Jan 2021, 08:22

Výsadba jaro 2022

01 Apr 2022, 10:28

larix napísal:
22 Feb 2022, 19:29
Druhým stromom vysadeným tento rok je hruška General Leclerc na podpníku hruška kaukazská.

Keďže išiel na miesto inej hrušky (Dicolor), nebolo potrebné veľmi zápasiť s kameňmi vo výsadbovej jame. Síce jemne snežilo a pôda bola rozmočená ale na sadenie do blata som už zvyknutý.

Celú zimu som váhal medzi touto odrodou a Hardyho maslovkou. Chuťovo sú asi porovnateľné. V prospech Hardyho maslovky hovorila skutočnosť, že je to historická odroda, vizuálne podstatne krajšie plody a dostupnosť na podpníku BA29. V prospech Generala Leclerca zas menej bujný rast, dlhšia skladovateľnosť plodov a hlavne samoopelivosť. V blízkom okolí síce hrušky sú ale sú to všetko staré stromy a navyše susedný pozemok bude asi meniť majiteľa, ktorý môže mať iné plány ako je pestovanie starých ovocných stromov. Dúfam, že na uvedenom podpníku strom nenarastie do nejakých obrovských rozmerov.

Hruška prišla z e-shopu. Kmeň poriadne oblúkovito prehnutý a s pofidérnym, ručne vypísaným štítkom, bez označenia podpníka. Snáď to bude to, čo som objednal.
Minule som šiel k známemu do Rosiny pri Žiline pre vrúble jabloní zbadal som pútač na záhradníctvo šiel som sa zo zvedavosti pozrieť a mali tam aj hrušku Generál Leclerc pani mi povedala že ich majú už od jesene. No isto by ste si boli lepšie vybrali ako e-shope ale kto mohol vedieť že je tam záhradníctvo a že tam majú aj takú odrodu
larix
Príspevky: 1073
Dátum registrácie: 09 Máj 2021, 00:23

Výsadba jaro 2022

04 Apr 2022, 12:47

Mari, ja som už v záhradníctvach prestal nakupovať. Je síce veľkou výhodou, že si človek môže vybrať konkrétny strom ale stojí to dosť času a zo skúsenosti málokedy majú odrodu, ktorú práve zháňam, prípadne ju nemajú na vhodnom podpníku. Dovolať sa telefonicky je tiež často problém.

Myslel som, že s jarnou výsadbou som už skončil (nemám miesto) ale nedalo mi to...objednal som slivku Katinka, keďže skorá slivka mi ešte v portfóliu chýba. Uvidím, čo na ňu povie šarka a čo prípadne ona na šarku.
Malá Fatra: SZ/430 m n.m./5°C/1000 mm/hlinito-ílovitá kambizem na kremenci, pH 6,5
larix
Príspevky: 1073
Dátum registrácie: 09 Máj 2021, 00:23

Výsadba jaro 2022

08 Apr 2022, 23:33

Katinka sa dnes dostala do zeme. Výpestok z Plantexu prišiel v dobrom stave - pôsobí vitálne, nevidno známky presušenia a koreňový bal je bohatý s veľkým množstvom jemných koreňov.
Horšie je to so zapestovaním korunky. Stromček mal tri rovnako silné terminály a okrem toho iba množstvo maličkých bočných konárikov tŕňovitého vzhľadu. Po odtránení obrastu z kmeňa, dvoch nadbytočných terminálov a zakrátení toho zostávajúceho vyzerá strom tak, ako na fotke. Zo zvyšného obrastu (alebo, ak neporastie, z nových výhonov) vyberiem kostrové konáre až neskôr, podľa ich rastovej sily. Celkovo žiadny problém, len budem musieť tvoriť korunku o rok dlhšie ako v prípade, že by v škôlke strom minulú sezónu aspoň nahrubo ošetrili rezom (10 sekúnd).

Týmto som ukončil jarnú výsadbu, ktorá celkovo vyzerala takto:
Katinka/St.Julien
General Leclerc/kaukazská
Špendlík žltý (Belica)/zelená ringlota
Orion/M26
kríkové egreše - Lady Sun, Tatjana, Dagmar
kríková ríbezľa - Černyj Bumer
jahody - Selva, Karmen

A vlastne som asi ukončil výsadbu aj celkovo, viac miesta nemám. Na úžitkovú časť záhrady som vyčlenil 300 m2 a plocha už je plne obsadená. Takže sadiť budem už iba v prípade neúspechu výmenou za inú drevinu. Výsadba prebiehala (až na niekoľko výnimiek - napríklad niektoré žlté egreše a hruška boli vysadené už v roku 1952, ako som nedávno zistil) približne 3 roky a výsledkom je zasadených 20 stromov (20 kultivarov, 8 druhov) a 35 kríkov (21 kultivarov, 8 druhov), takže spolu 55 drevín (41 kultivarov, 16 druhov).

A záver? Chcelo by to väčší pozemok :-)

Katinka
Katinka
Malá Fatra: SZ/430 m n.m./5°C/1000 mm/hlinito-ílovitá kambizem na kremenci, pH 6,5
Používateľov profilový obrázok
Mikeš13
Príspevky: 2184
Dátum registrácie: 23 Mar 2020, 17:06
Bydlisko: ČR - severozápad

Výsadba jaro 2022

09 Apr 2022, 22:43

Mimmo napísal:
24 Mar 2022, 07:46
U angreštů se mi už stalo, že prvé přírůstky byly trnité, ale pak už byly další výhony hladké.
Také jsem zaznamenal variabilitu otrnění na různě starých výhonech angreštu.
Prílohy
IMG_1398.JPG
IMG_1399.JPG
vysloužil
Príspevky: 4662
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30

Výsadba jaro 2022

10 Apr 2022, 09:27

Mikeš13 napísal:
09 Apr 2022, 22:43
Mimmo napísal:
24 Mar 2022, 07:46
U angreštů se mi už stalo, že prvé přírůstky byly trnité, ale pak už byly další výhony hladké.
Také jsem zaznamenal variabilitu otrnění na různě starých výhonech angreštu.
Mně pod angrešty vyrůstá spousta semenáčků z popadaných plodů. Vesměs jsou trnitější než stromky, z kterých popadaly. Možná je to i Váš případ. Pokud výhon vyrůstá přímo ze dřeva méně trnitého keře, pak jde o pupenovou mutaci.
Používateľov profilový obrázok
Mikeš13
Príspevky: 2184
Dátum registrácie: 23 Mar 2020, 17:06
Bydlisko: ČR - severozápad

Výsadba jaro 2022

10 Apr 2022, 10:31

Ony ty mírně trnité výhony vyrůstají ze staršího dřeva nad povrchem půdy, ty trnitější pak z podpovrchu půdy. Jinak keře jsou mírněji trnité (vyjma některých výhonů, které jsou hustě trnité na bázi výhonu).
Je to mně neznámá odrůda nalezená v horách u ruin po Němcích. Keř byl obrovský a někdy před 35 lety jsem ho vykopal, rozdělil na šest keřů a zasadil na chatě, kde nebyl ošetřován. Vloni jsem tři keříky přenesl do nižší polohy, kde dostaly náležitou péči a pěkně zaplodily.
Neregistrovaný

IP:  168.81

Výsadba jaro 2022

10 Apr 2022, 11:06

vysloužil napísal:
10 Apr 2022, 09:27
Mně pod angrešty vyrůstá spousta semenáčků z popadaných plodů. Vesměs jsou trnitější než stromky, z kterých popadaly. Možná je to i Váš případ. Pokud výhon vyrůstá přímo ze dřeva méně trnitého keře, pak jde o pupenovou mutaci.
To bude u "angrešťáků" v mládí asi normální. Podobně mi vyrůstaly semenáče josty. První rok byly každý jinačí, různé. Některé trnité, různý list, různá barva, různý růst. A druhý rok už byly všechny stejné, jednotné josty. JG
Mimmo
Príspevky: 3082
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:26
Bydlisko: VYSOČINA 500m a JM 250m.

Výsadba jaro 2022

10 Apr 2022, 11:16

Návštěvník napísal:
10 Apr 2022, 11:06
To bude u "angrešťáků" v mládí asi normální. Podobně mi vyrůstaly semenáče josty. První rok byly každý jinačí, různé. Některé trnité, různý list, různá barva, různý růst. A druhý rok už byly všechny stejné, jednotné josty. JG
Plodí vám semenáčky josty? Já mám teď dva, ale zatím neplodí. Zajímalo by mě, jaké by měly plody, pokud by se rozjely. Možná by pomohlo i přeroubování(?).
vysloužil
Príspevky: 4662
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30

Výsadba jaro 2022

10 Apr 2022, 13:09

Mimmo napísal:
10 Apr 2022, 11:16
Návštěvník napísal:
10 Apr 2022, 11:06
To bude u "angrešťáků" v mládí asi normální. Podobně mi vyrůstaly semenáče josty. První rok byly každý jinačí, různé. Některé trnité, různý list, různá barva, různý růst. A druhý rok už byly všechny stejné, jednotné josty. JG
Plodí vám semenáčky josty? Já mám teď dva, ale zatím neplodí. Zajímalo by mě, jaké by měly plody, pokud by se rozjely. Možná by pomohlo i přeroubování(?).
Jestli je Josta křížencem černého rybízu a angreštu a jestli se její vlastnosti dědí monogenně podle Mendela, je Josta ve skutečnosti hybrid F1. Její semenáče budou mít různé vlastnosti, dokonce by mezi nimi mohly být angrešty a rybízy. A to přesně nevíme, zda byla opylena vlastním nebo cizím pylem.
Naroubování by jistě pomohlo, přesto vidím jako naprosto nejjednodušší způsob rozmnožit ji vegetativně (včetně použití Josty coby podnože).
Neregistrovaný

IP:  168.81

Výsadba jaro 2022

10 Apr 2022, 13:37

vysloužil napísal:
10 Apr 2022, 13:09
Mimmo napísal:
10 Apr 2022, 11:16
Návštěvník napísal:
10 Apr 2022, 11:06
To bude u "angrešťáků" v mládí asi normální. Podobně mi vyrůstaly semenáče josty. První rok byly každý jinačí, různé. Některé trnité, různý list, různá barva, různý růst. A druhý rok už byly všechny stejné, jednotné josty. JG
Plodí vám semenáčky josty? Já mám teď dva, ale zatím neplodí. Zajímalo by mě, jaké by měly plody, pokud by se rozjely. Možná by pomohlo i přeroubování(?).
Jestli je Josta křížencem černého rybízu a angreštu a jestli se její vlastnosti dědí monogenně podle Mendela, je Josta ve skutečnosti hybrid F1. Její semenáče budou mít různé vlastnosti, dokonce by mezi nimi mohly být angrešty a rybízy. A to přesně nevíme, zda byla opylena vlastním nebo cizím pylem.
Naroubování by jistě pomohlo, přesto vidím jako naprosto nejjednodušší způsob rozmnožit ji vegetativně (včetně použití Josty coby podnože).
Dobrý den pane Mimmo i Vysloužile. Šedivá je teorie a zelený strom života. Tento "šlechtitelský program" jsem nedokončil. Jednalo se o starou, bývalou zahradu, a tak údaje jsou neúplné. Mimo josty jsem ještě "experimentoval" se semenáči rybízů. Také těch bylo dost. Začalo to být prostorově, cca 4 ks na m², a pracně (pro mě) neúnosné. Vznikla podélná, nepřehledná houština. Silnější dusily slabší. Později, v rámci očisty, ji moji kamarádi posekli.
Josty semenáče začínaly plodit (první) až teprve třetím rokem. Po prvním roce se keříky semenáčů zevnějškem srovnaly (také tím mě zklamaly, čekal jsem pokračující různost, tedy násobné křížence s rybízy a angrešty nebo štěpení vlastností). V plodech, ani jinak, jsem neviděl žádný rozdíl proti klasické jostě matce. Větší rozdíl byl mezi klasickou jostou, semenáči a polskou jostou Kroma, kterou jsem si pořídil později. Josta 1-2 plůdky na stopce, Kroma 2-3, prostě viditelně větší hrozník, lepší trhání.
Kromu jsem asi měl ze zahradnictví v Sokolí (takže na Třebíčsku asi bude). JG
Napísať odpoveď