zahrada.online

Koukám na pískoviště a ty schované pecky opravdu vyklíčily. Možná až moc hustě. Budou z nich dobré podnože. Je to místní slivoň (džanka) používaná pod meruňky, broskvoně, slivoně i mandloně. Meruňkové podnože jsou tady také použitelné, ale místní půda je nevhodná pro broskvoňové podnože.

Džanky dorostly v písku do 60 cm. Na jaře je rozsadím v lepší zemině a koncem léta naočkuji. O dva metry dál mi samovolně vyrazila mahalebka. Všiml jsem si jí už na jaře a schválně jsem ji nevysekl. Měla kvalitní půdu a dostatek vody. Na očkování už je přerostlá, protože má skoro 2m na výšku a 15 mm v kořenovém krčku. Ale naroubovat v korunce v předjaří půjde.

Bulharské džanky již venku pěkně rostou.

Tak nevím, jestli jsem neudělal něco špatně, nebo je to letos tím studeným jarem. Vysel jsem si na podzim do bedniček semena St. Juliane a křížence mezi slivoní a meruňkou. Použil jsem substrát s pilinami, ošetřeno Previcurem. Zatím mi nic nevylezlo. Osivo teprve začíná klíčit. Něco jsem vysel do písku, i tam je to stejné.

přasličák napísal: ↑

04 Máj 2021, 19:47

Tak nevím, jestli jsem neudělal něco špatně, nebo je to letos tím studeným jarem. Vysel jsem si na podzim do bedniček semena St. Juliane a křížence mezi slivoní a meruňkou. Použil jsem substrát s pilinami, ošetřeno Previcurem. Zatím mi nic nevylezlo. Osivo teprve začíná klíčit. Něco jsem vysel do písku, i tam je to stejné.

To bude tím jarem. Mně lezou semenáčky jen ve skleníku, teprve děložní lístky.

přasličák napísal: ↑

04 Máj 2021, 19:47

Tak nevím, jestli jsem neudělal něco špatně, nebo je to letos tím studeným jarem...

Mně letos ani jedna třešeň, ptačka, višeň ani mahalebka. Postup stejný jako vždy, do truhlíků s vlhkou kompostovou zeminou přes zimu venku. Dokonce ani pod stromy třešně neklíčí. Myrobylány rovněž nic. Jen jádroviny klíčily velmi hojně a brzy kromě hlohu. Tedy jabloně, hrušně a kdouloně -- a velmi brzy. A rovněž ořešák černý -- velmi vysoká klíčivost.
Naopak vegetativně skvěle. Co zapíchnu do země, zakoření skoro všechno beze stimulátoru a jiných opatření, jen se zálivkou.

U broskví zimovaných venku se často stává, že nejsou dostatečně stratifikované, protože počet hodin s teplotou +2 až +7 st. nebyl venku dostatečný (klíčí až za 2 roky, pokud přežijí). Nikdy se mi to však nestalo se správně navlhčenými třešněmi, mandlemi, meruňkami ani s mahalebkou. To spíš byly pecky přemokřené a shnily nebo je něco sežralo. Zkuste vykopat a rozlousknout. Možná to tu záhadu vyřeší. Asi by to zajímalo mnohé z nás.

To je dobrý nápad, podívat se do pecek, kde je chyba. Já jsem vloni na podzim dal do květináče stratifikovat pecky broskví a meruněk stejně jako roky předtím, a na jaře jsem zjistil, že úplně všechny shnily - byly totiž zmrzlé, -20°C v zimě nepřežily takže jsem letos bez nových semenáčků. Je někde uvedeno jaké teploty snesou pecky?

Pokud nejsou pecky přemokřené, mohly by vydržet i -20st. Ale lepší je dát je do květináče, zasypat pískem a zakopat 20 cm pod zem. Tam bude v zimě teplota i vlhkost správná. Já už začínám vypeckovávat džanky. U mahalebek vyplivávám ne příliš chutnou dužninu, přestože je jen maličká. Džanky jsou však letos kupodivu dost veliké a sladké. Tak je asi sním a pak pecky dočistím. Dužnina maličko ulpívá na peckách a mohly by plesnivět.

V Knihe od Urbana - Škola ovocnáře - autor odporúča kôstky (pecky) jemne obrúsiť. Skor klíčia.

Pridávam aj foto zo spomenutej knihy.