Ochrana stromků před zvěří

[andre.marek]

Přesně tak, larix má pravdu U mě spolehlivě poznají starou odrůdu hrušky madame verté, kterou okousali 2x téměř na pařez - jde o strom uprostřed sadu, jeden z cca 60, ostatním sem tam ukousli větvičku, samozřejmě vždy tu nejlépe postavenou, kosterní apod..

[Rafael]

Ochranu stromu jsem měl vyřešenou hned zpočátku. Kůl a tzv. Králičí pletivo. Díky pozinku je dostatečně trvanlivé a dá se používat opakovaně i pro další výsadby.
Samozřejmě, že jsem měl vše na polokmenech a vysokokmenech. O pěstování nízkých tvarů nemá v polních podmínkách u lesa žádný smysl se ani pokoušet a zákonitě vede k neúspěchům, škodám a neskutečné zuřivosti.
*
I přes to jsem vysadil i rybízovnu. 400 ks. na dvou hranicích pozemku. Něco jako živý plot.
Kuwaaa fix, to byly nervy s těmi bestiemi jak rychle to stačily odírat. Odírat, ne ožírat!!! Bylo to jasně patrné!
(V zimě pokud si dobře vzpomínám byl klid, ale od jara do podzimu škody narůstaly).
*
Tehdy ještě fungovalo JZD a jistý barter...
První pokus byl špagáty, neskutečné množství, alobaly, vlasy, cinkátka apod.
Absolutně k ničemu jen to stěžovalo pohyb po zahradě, sekání trávy a tak.

Další pokus dopadl ještě hůř. Ocelové trubky s navařenými úchyty a ostnatý drát. Ještě, že jsem ho nemusel kupovat....

(Na sedm životů nejméně mám zásobu špagátů a ostnatých drátů).

Pak jsem na to šel sotisfikovaněji. Laminatové tyčky jsem sice koupit musel, což byl nemalý problém sehnat, ale tenký nerezový svařovací drát jsem "získal" v jedné továrně.
(Toho mám taky na těch nejméně sedm životů).
A vyrobit zdroj vysokého napětí, cca 25-30kV nebyl problém. Problém byl, že v deštivém a vlhkém počasí to jiskřilo, tak to v sadu vypadalo jako v Las Vegas. Tak jsem to musel doplnit spínačem vlhkosti. A škody ve výsadbě pokračovaly. Zpočátku jsem je příčítal tomu, že ty bestie pro své camrání preferují deštivé a mlhavé počasí.
Až jednou jsem jednoho dobytka z dálky pozoroval. Bez rozběhu a z místa ten el. plot hravě přeskočil. Cca 1,5m.
Tak jsem tu opičárnu sbalil a rezignoval. Jednak pro její neúčinnost a pak taky proto, že se po vsi a okolí začaly šířit podivné řeči a pomluvy o mně.
*
Další level byla vypůjčka malorážky. Venku jsem bydlet nechtěl a ani střílet tam, tak jsem číhal v místnosti, že budu střílet odtamtud. Taky proto aby venku nebyl slyšet výstřel. A protože jsem člověk celkem zimomřivý, opatrně jsem otvíral okno až když jsem viděl cíl a ten to vždy zaregistroval a utekl.
Výsledkem toho bylo, že jsem dojížděl do práce nevyspaný, unavený, znechucený a n*sraný. A úlovek žádný a likvidace těch nejsilnějších výhonů nadále pokračovala.

Naštěstí díky dobré přípravě půdy a hnojením listovými hnojivy rybízy rostly rychleji než je ten dobytek stačil likvidovat.
*
Jak se na trhu objevily pyrosenzory a podobná pohybová čidla tak jsem je tak nějak musel z "nostalgie" vyzkoušet. V kombinaci s houkačkami z jeřábů. Ale výsledky nebyly průkazné, protože rybízy se zahustily a odřeniny už nevadily a bylo jich čím méně...
*
Můj osobní poznatek z toho je ten, že srnce mimořádně přitahují osamocené proutky, kmínky, řídké porosty a husté výsadby je zajímají minimálně.
*
K článku http://ekozahrady.com/ochrany_okus.htm
bych si dovolil poukázat na jistou nebezpečnost zakopávání ochranného pletiva do země. Dle mého názoru je to absolutní blbost.
Jednak se mi ještě nestalo, že by dobytci roztrhali nebo stáhli ochranné pletivo z kmínku.
Naopak to pletivo musí být rozebíratelné. Tedy lidskými silami. Je třeba odstřihávat nežádoucí výhony z kmínku, trávu a plevel od něho a tak. A pokud se to časově zanedbá, jsou s tím velké problémy. Dostat spleť nežádoucích výhonů a nejrůznějšího tráviska z ok pletiva!

[walter]

mám neoplocenou zahradu-sad přímo u lesa a za 25 let jsem tu postupně vysázel okolo 50 ovocných stromků a téměř se vším souhlasím s p.Rafaelem. Jen vyšší tvary s kmenem od cca. 130 cm výše. Ochrana králičím pletivem s okem 3cm, stříhám ho na kusy 120x50 cm. 50cm na obvod postačí, když z mé vlastní zkušenosti o stromky s průměrem kmínku 7cm a více už zvěř nejeví zájem, nejsou ohebné, a nevhodné k vytloukání parůžků a je možné pletivo sejmout a použít jinde. Zahrabání pletiva do země není nutné, postačí na jednom místě ukotvit do země zatlučenou velkou asi 20cm skobou z 5mm drátu. Každopádně ale je vhodné pletivo ukotvit k zemi, mně opravdu zpočátku neupevněné pletivo, narozdíl od p. Rafaela, srnci stahovali přes celý stromek a tím ho vždy znatelně poškodili. Samozřejmostí je v zimě pohodit po pozemku sem tam nějakou uřízlou větev jabloně nebo hrušně, kterou zvěř ohlodá a dá pokoj nižším větvím v korunkách mladých stromků. Walter

[Rafael]

Možná ještě musím doplnit.

Žádné špičáky jsem nekupoval a ani své výpěstky na volné prostory nevysazoval. Byla by to zbytečná práce. Do polního sadu šly jen stromečky už s vysoce založenou korunkou. A ta zabránila vždy vyhození toho ochranného pletiva směrem nahoru.

[ariadna30]

Rafael, super sa tie vase zazitky citajuObdivujem vasu vyytrvalost

[rony]

neuveritelne pribehy mate s tymi zvermi. Je to veru tvrdy boj.
Zhodli ste sa nato, ze ak maju srny pristup ku stromom, tak musia mat korunu zalozenu min vo vyske 150cm a v takej vyske srny uz neobkusuju vyhonky. Potom staci pletivom chranit kmen proti okusu a mechanickemu suchaniu parohmi. Treba ho zabezpecit proti posunu nahor.
Kto chce mat nizsie zalozenu korunu, tam mu hore uvedene ochrany nepomozu, srny mu okusu vyhonky/listy/puky. V takom pripade treba zabranit srnam pristup k stromom, teda oplotit pozemok.

[Rafael]

Ta minimální výška 150 cm a víc zklamala jen jednou. Napadlo jednu zimu abnormální množství sněhu a ten zmrznul. Zvěř měla zjevně hlad a pustila se do spodnějších kosterních větví.
Ženu napadlo skácet jim jednu starou jabloň na vedlejším pozemku na kterou mi kterou dřív nezbyl čas.
(Kácel jsem občasným víkendovým sousedům přestárlý sad).

A byl to dobrý nápad. Zvěř se živila na té skácené jabloni, mimochodem jabloně jim na ožer mimořádně chutnají, a zbytku dali pokoj.
A do jara byl celý ten velký strom včetně tenkých větviček "stažen z kůry"
*
Ale to není žádná rada jak se vyhnout zimnímu okusu! Ono by to mohlo fungovat i naopak. Ve smyslu, že by tam se začaly stahovat stáda i ze vzdálenějších oblastí.
*
Je to jen zážitek z jedné obzvlášť tuhé zimy ve Valašském království nehodný následováni.
Asi?
*
P.S. Vlastně ještě jednou ta výška nestačila. Podle stop a trusu to musel být nějaký rozverný jelen sestoupívší z hor. Celou korunku víceleté Bohemie zlomil a urazil. Ale to bylo ve vegetační sezoně.

[rony]

Dnes som pozeral zahradu kam chodia srny. 2 mlade jablone co som tam pred tyzdnom vysadil srny nadalej ohryzaju. Stale ich lakaju a hladaju kazdy list, trochu aj koru zakusli, skor to vyzera ze len omylom pri okusovani listov. Objednane ochranne pletivo mi stale nechodi.
Obzeral som stromy v okoli, nasiel som tam 3-4 jablone a boli vsetky ohryzane do vysky 130cm . Tato vyska tam bola cca jednotne dodrzana aj na inych stromoch, tak to mi ukazalo v akej vyske musi byt koruna.
Jasne sa mi ukazalo, ze ani jedna ceresna cca z 10ks nebola obhryzena - kmene roznej hrubky ale kora este nebola hruba. Jablone a orechy podobnej hrubky boli vzdy ohryzene.
(teda dufam, ze sa jedna o orech, este len rasi, takze sa mi to tazko rozpoznavalo.)
Vyzera teda, ze maju preferovane druhy stromov.

[Neregistrovaný]

Dá se použít i kari síť, než Vám přijde objednané pletivo. Viz foto.

[Neregistrovaný]

Ikdyž jak se dívám na ceny toho kari pletiva, žádná láce to není.
S uvedeným pěstitelem nemám nic společného (není to reklama na jeho videa).
Jen předpokládám že s tím má dobré zkušenosti a proto ho používá.