Štěpování

[vysloužil]

Ve vlákně řízkování jsem 5.4.2020 něco k tomu napsal. Oproti normálnímu řízkování je to pracnější a výsledky jsou stejné. Nedoporučuji. Kdyby to byl významný objev, za ty roky by se to ujalo.

Ono se to asi neujalo ze dvou důvodů:
1. Angrešt se většinově pěstuje jako stromek roubovaný na meruzalku
2. Keř i špatně kořenící odrůdy se snadno množí hřížením.

[přasličák]

Rovněž nemohu tvrdit, že bych měl nějak oslnivou úspěšnost při zakořeňování řízku angreštu. Za nejspolehlivější rozmnožovací metódu , pokud chci vypěstovat keřové formy, považuji hřížení. K tomu je však potřeba mít matečný keř, což u novinek nebývá. Ve školkách bývá většinou v nabídce angrešt ve stromkové formě. Letos mám nachystané nějaké podnože josty a zkusím kousek nad zemí na ně naroubovat v ruce několik odrůd angreštů. Poptával jsem se u profesionálů, ale nikdo to nedělá. Šlechtitel Vrána zmiňoval nějaké problémy, kolega problémy s podrůstáním. Ale nějaké podrobnější vyhodnocení jsem nenašel. K vyzkoušení této metódy mne vedou dva důvody. Josta roste podstatně bujněji, než meruzalka. Pokud by to mělo vliv i na růst naroubovaného angreštu, zkusil bych jej udělat jako štíhlé vřeteno do palmety. / Jsem si vědom určitých obtíží se stárnutím dřeva angreštu /. Druhým důvodem je podstatně lepší zdravotní stav podnože josty oproti meruzalce. Stromky na meruzalce často bývají krátkověké, u nás kmínky trpí plísni šedou a hynou. Nějaké příspěvky na toto téma jsem našel. Máte li osobní zkušenosti, přivítám, když se o ně podělíte.

[vysloužil]

Rovněž nemohu tvrdit, že bych měl nějak oslnivou úspěšnost při zakořeňování řízku angreštu. Za nejspolehlivější rozmnožovací metódu , pokud chci vypěstovat keřové formy, považuji hřížení. K tomu je však potřeba mít matečný keř, což u novinek nebývá. Ve školkách bývá většinou v nabídce angrešt ve stromkové formě. Letos mám nachystané nějaké podnože josty a zkusím kousek nad zemí na ně naroubovat v ruce několik odrůd angreštů. Poptával jsem se u profesionálů, ale nikdo to nedělá. Šlechtitel Vrána zmiňoval nějaké problémy, kolega problémy s podrůstáním. Ale nějaké podrobnější vyhodnocení jsem nenašel. K vyzkoušení této metódy mne vedou dva důvody. Josta roste podstatně bujněji, než meruzalka. Pokud by to mělo vliv i na růst naroubovaného angreštu, zkusil bych jej udělat jako štíhlé vřeteno do palmety. / Jsem si vědom určitých obtíží se stárnutím dřeva angreštu /. Druhým důvodem je podstatně lepší zdravotní stav podnože josty oproti meruzalce. Stromky na meruzalce často bývají krátkověké, u nás kmínky trpí plísni šedou a hynou. Nějaké příspěvky na toto téma jsem našel. Máte li osobní zkušenosti, přivítám, když se o ně podělíte.

Josta roste opravdu bujněji. Obávám se, že při použití jako podnož pod slaběji rostoucí angrešt bude intenzita vyhánění výmladků z kmínku a z kořenů podstatně silnější než u samotného keře Josty. Podobný jev pozoruju u svých semenáčů myrobalánu. S bujnými Presentou Top 2000 nebo Tipalou neodnožují skoro vůbec, pod slaběrostoucími (Vee Blue, Verity, aj) jsou neudržitelné.

[Mimmo]

Pro angrešty a rybízy je josta i její semenáčky vhodná podnož. Drží pevně v půdě a má velmi silné kořeny. Proto přežije i sucho a horko. Bez zalévání mi dosud žije v Bulharsku s naštěpovaným rybízem (v polostínu). Angrešty však nepřežily. Odnožování bylo srovnatelné s meruzalkou. Afinita při roubování je výborná. Vřeteno jsem nezkoušel, ale je to zajímavý nápad.
Ještě mě napadlo naroubovat jako vřeteno na několika místech metrové podnože angrešt do boku. Vyzkoušeno to nemám. Očkování se mi u angreštů nedařilo ani na jostě ani na meruzalce.

[andrejZA]

Ja som po dva roky skúšal vrúbľovať egreše do josty a vždy bol scenár takýto: spočiatku sa vrúble pekne chytili, očká rašili a niektoré mali aj prírastky, ale postupne začali vysychať. Časť z nich bola živá možno aj do konca mája/zač.júna, ale potom z nich nakoniec tiež nebolo nič. Už do josty vrúbľovať nebudem. Je mi to ľúto najmä z toho dôvodu, že josty som mal podobne ako kolegovia posadené kade-tade po záhrade, nakoľko sa veľmi dobre množili z odrezkov, všetky majú veľmi bujný rast a dobrý zdravotný stav. Druhá vec je, že vlani som dostal vynikajúce odrody egrešov, ktoré som plánoval po naštepení ďalej namnožiť. Egreše v našej rodine idú na dračku a na také chuťovky ako Dagmar, Krasnoslavjanskij či ďalšie som sa fakt tešil. Bežne tieto odrody ani v našich predajniach stomčekov nevidím. Moje problémy však nemusia byť spôsobené zlou afinitou josty a egreša, možno má egreš iné nároky pri vrúbľovaní ako väčšina iných ovocných drevín - keďže typický vrúbeľ egreš je vždy taký tenučký a asi v dôsledku toho oveľa rýchlejšie vysychá.
Moja skúsenosť pri množení je zhodná s vyššie napísanými - potápanie je absolútne bezproblémový spôsob - keď nejaký dlhší konár presahuje z kríčka, hocikedy v sezóne ho potopím a na jar môžem presádzať pravokorenný mladý egreš. Rozhodne to s egrešmi nechcem vzdať, akurát už mám dosť koreňov červeného Himonmaki. Dokonca vlani som v záhradníctve kúpil odrodu žltý Himonmaki, a na potvoru, ako na ňom dozrelo pár bobuliek, tak som hneď zbadal zámenu - opäť ďalší Himonmaki red..

[Mimmo]

Já jsem dnes našel jeden červený rybíz naroubovaný na jostě asi před 10 lety na Vysočině v 530m. Poznal jsem to podle jednoho odkopku, který je tutově jostový. Angrešt na jostě mám asi taky někde, ale musím ho pohledat na jiné zahradě. Chtěl bych říct, že josta jako podnož může někde fungovat. Zdá se však, že to nejde všude.

[M.H]

Tak se nebraňte Niesluchowskému. Mým "trhačům" chutná ze všech nejvíc (z šesti odrůd). Nezbude, ostatní zbydou. Je velký, roste rychle, padlí nezná, úpal taky ne a na plném slunci, je raný. Bídně, ale určitě koření z řízků (1x ze 4). Úpal má Prima na slunci a Invicta i ve stínu.
Možná by byl dobrý Pax, ale má u mě slabé dřevo. A v tom dřevě je choulostivý. Vysočina 450 m/m. JG

Díky za tip. Kdyby měl někdo roub navíc z těch uvedených nebo i jiných odolných angreštů úpalu a chuťově výborných, tak budu rád, případně vyměním za něco jiného. Akorát teď už nemám kde roubovat, těch pár meruzalek jsem už narouboval Remarkem, už to rašilo tak na poslední chvíli, tak příští rok asi.

[přasličák]

Chuťově velmi dobré z angreštů, odolných padlí angreštovému, patří Vránovy Dagmar, Luna, Ruby. Zahraniční Nesluchovsky a Krasnoslavjanski. Určitě jsou i další, ty ale neznám. To roubování na jostu vyzkouším. Desetiletý stromek, i když je to rybíz, dává nějakou naděj. Podrůstání asi bude problém. Ale to mi dělá i meruzalka. Zkusím to vysadit hlouběji.

[Jitka]

A ty řízky hynou po zimě, nebo se vůbec nechytnou? Já jsem píchla dvě větvičky z předjarního stříhání do záhonu a obě rostly. Myslím, že na nich byla dva měsíce 4l sklenice, kvůli kočkám. Ty mi pomohly i s rozmarýnem, rozdíl byl velký, na část mi sklenice nevyšly kvůli místu.

[přasličák]

Ono asi záleží i na odrůdě. Čím divočejší, tím lépe koření. U mne většinou nezakořenily. Nebo přesněji malé procento z nich. A to mám stejnou technologii jako u řízků rybízu. Před zimou dávám zakořenit do substrátu s pylinami do sklepa do igelitových pytlů a na jaře už s kořínky vysazují do kontejnerků do filiáče či foliové boxu se zaručenou vysokou vlhkosti vzduchu. Ošetřím fungicidem.