Štěpování

[M.H]

90% roubů dělám překryv oček podle obr. A, takže nepřekrývám páskou žádné očko na roubu, uškrtí se páskou jen to na podnoži. Když dřevo někdy rozměrově něvychází tak Menšina roubů dělám B a C, takže ideální by mělo být C?

[walter]

Nůž se kterým se dá holit je dobrá věc. Řez jedním tahem také. Ale není to podmínkou. Táta řezal rouby klidně na pětkrát. Aby řez nebyl prohnutý.
V každém případě lépe srůstají plochy říznuté opravdu ostrým nožem, ať je to roubovák nebo kuchyňský nůž, klidně i ten odlamovací. Daleko lépe se hojí a srůstá řez na ruce od nože než od pilky. No a blbě nabroušený nůž, někdy i se zuby udělá řeznou plochu tak trochu chlupatou. Ale rouby i tak dobře srůstají. U jabloní, hrušní je hůř nabroušený nůž menším nebezpečím pro srůst, než u peckovin. Skvělé je, že máme kvalitní pásky na vázání. Dobře utáhnutá páska udělá výtečnou službu, dokáže skrýt a spojit, umožnit srůst i relativně špatně říznutému, nespojitelnému. Hlavně když sedí alespoň na kousku kůry na sebe.
Roubovalo se už noži bronzovými, roubuje se do záseku sekyrou, jde udělat díru šroubovákem a do ní nasadit roub a poroste to,... Když se podíváte na zahraniční videa, nemá to s kulturou roubování v té naší kotlině a v okolí nic společného. jaká zvěrstva si při roubování dovolí Řek, Ital, Turek či Španěl, Rus (a další) by u nás neprošla.
Takhle zkouším doplnit obrost do moc velkého okna na vřetenu.

já si tedy dovolím poznámku, že naprosto nejdůležitější je pro mě nešmiknout se do prstu. Zejména když dělám zářez do podnože před angl. kopulací, kdy při větším tlaku stačí málo a nůž sjede ze dřeva ven do něčeho měkčího. Jinak ostrý šroubovák užívám k odchlípnutí kůry podnože při roubování za kůru. W.

[vysloužil]

Moc si nedovedu představit roubování ulamovacím nožem, ale věřím, že i to lze. Já roubují rovnou plochou zahradnické žabky. Špičkou řežu podélně roubovací pásku na polovinu. Zaoblenou částí řežu vrchní stranu roubu, takže používám jeden nástroj. Rozhodně nože nebrousím na brusce. K tomu mám klasické kamenné brousky. Mám i ten z tvrdokovu, s tím to jde rychleji, ale hrozí nebezpečí vytvoření zubatého ostří při přílišném tlaku. Rozhodně však neumím nože nabrousit tak, aby řezaly ochlupení. Během práce nůž občas přebrousím. Již to vzpomínal Miloš Vysloužil, dokonalá ostrost nože se podle mých zkušeností trochu přeceňuje. Rovněž dogma, že řezná rána musí být vytvořena jedním tahem je mimo realitu. Za podstatnější považuji, aby na podnoži i roubu byly naproti řezných ran pupeny, v jejich okolí se nejsnadněji tvoří hojivý zával. A rovněž, aby se kryly kambia na roubu a podnoži alespoň z jedné strany. Dobře utáhnout pružnou páskou. Pokud hrozí po roubování vysoké teploty, pomůže k zabránění odpařování vody z roubu nátěr roubu či mikroténový sáček. Letos poprvé jsem zkusil roubovat broskvoň. Myslel jsem, že to nelze. Tak jsem zvědav.

Používám většinou ulamovák, ale do ulamovacího nože nasazuju čepel, která nemá odlamovací zářezy, tedy se neulamuje. Řez je ale asi stejný jako s odlamovací. Přijde mi, že roub při řezu ulamovákem klade menší odpor, než klasickému noži, který má taky silnější čepel. U silných roubů vysouvám čepel celou, u tenkých nebo bylinných řežu spíš špičkou. Za mízy a na očkování používám klasický nůž, protože tenkým ulamovákem se hůř odchlipuje kůra.
Jak řez na roubu tak na podnoži se provádí zhruba naproti očku, takže po přiložení styčných poloh jsou naproti sobě nebo jen kousek od sebe. U silnějších roubů se snažím, aby úvazek nechal volné oba pupeny. Když se jeden nebo oba pupeny překryjí páskou, nic hrozného se nestane, taky se to ujme. Řezné plochy by měly být rovné, drobnou nerovnost dokáže vyřešit jazýček anglické kopulace.

[ivan z okenka]

Když v zimě začínám, dávám si na palec kousek tvrdé kůže. Jinak to dopadne asi takhle. Když chcete udělat dlouhý řez najednou a přitlačíte.
Normálně si "selfí" nedělám.

[Jitka]

Pro mne je vyobrazený zavírací nůž ostrý až dost, řízla jsem se jen jak jsem přehazovala nůž, pásku a roub v ruce.

[andre.marek]

Při roubování se snažím dávat pozor, ale rizikové jsou právě ty manipulace - páska - roub - nůž. Proto mám zažito okamžitě po dodělání řezů zavřít nůž a odložit na bezpečné místo bokem. Samozřejmě to zdržuje, ale je to takový návyk z práce.
Pokud roubuji v zimě v dílně v ruce, sedím v klidu, nůž nezavírám, ale i tak odkládám bokem.

[Mikeš13]

Na ulamovák při roubování nedám dopustit - práce se stala o dost kvalitnější .

[charles91]

Viacerí spomínate ulamovák. Pouzívam ho sem tam aj ja. Je to účelne a lacné.
Za naj nôž na vrúbľovanie - už som to tu viac krát spomínal považujem Opinel carbon. Ja používam No 6.

Pravé uhlíková ocel sa da veľmi ľahko brúsiť. Na vrúbľovanie je dobré vybrúsiť z jednej strany, ale vrúbľujem často aj klasickým - bruseným na obe strany a nie je problém.
Ta no 6 je dosť tenká. Vybrusiť na uroveň holenia je jednoduché. Na nete mate kopec príkladov, kde sa dokonca s no 8 (väčší nôž) oholia.

Inak kto nemá brusne kamene od 400-1200 grid, odporúčam kúpiť obyčajné brusne papiere v rôznych drsnostiach + zakončenie kožou.

[M.H]

Nůž na roubování by příliš tenké ostří jako očkovák neměl mít. Holit má jen očkovák, kterým se vyřezávají lehce a rovně očka bez chlupatění, ostří se už nebrousí, jen přeleští. Kdyby se tím očkovákem udělalo pár tlustějších roubů, ostří se okamžitě zničí. Očkovat se dá zamozřejmě i tím ulamovákem, roubovacím nožem nebo čímkoliv, očka se příjímají taky.

[přasličák]

Dneska jsem se konečně dostal ke kontrole ujmutí roubovanců a rašení očkovanců. Letos roubovancům přálo počasí. Žádné upaly, většinou pod mrakem, dostatek vláhy, takže spokojenost. Potvrdilo se, že i silnější mrazíky roubovancům nevadí.