Odpověď není jednoznačná. Záleží na tom o jaký druh ovocného stromu se jedná a jaké máte rouby.
Jabloň.: roubování v květu i po něm je vhodné a ujímavost je nejrychlejší. I když zatření ran nebude dokonalé, rychlý růst nám to odpustí. V době květu už ale nelze odebírat rouby na metodu ze stromu na strom. . Sice jsem viděl ujmout se i dost narašené rouby, ale nedělal bych to. Jestli máte slabé rouby nařezané v zimě, je lepší je naroubovat dřív, u nás už nyní. Kůra odloupnout lze a naštěpovaný roub nezaschne ani nezmrzne. Ideální čas k nařezání jabloňových roubů pro přeroubování je těsně před rašením, kdy jsou pupeny ještě zavřené, ale začínají lehce červenat. Takové raší nejrychleji. V době těsně před rašením už taky lze odchlípnout kůru, takže se dá štěpovat ze stromu na strom bez uskladňování roubů.
Hrušeň: platí zhruba totéž, co pro jabloně. Raší o něco dřív, takže je lepší rouby nařezat trochu dřív. Tvrdší dřevo se trochu hůř řeže.
Švestky: Peckoviny obecně mají jiná pravidla pro přeroubování a starší stromy nedávají dobré výsledky, velké rány se špatně hojí. Pokud chceme přeroubovat za kůru je třeba zapomenout na štěpování ze stromu na strom a dodržovat jistá pravidla.
1. Rouby musejí být silné (min. tužky)
2. Potřeba je nařezat hodně dopředu (prosinec)
3. S přeroubováním vyčkat cca 2 týdny po odkvětu, kdy je míza nejsilnější. Slabé a pozdě nařezané rouby do té doby obvykle nevydrží. Uschnou nebo vyraší
Proto je lepší peckoviny přeroubovávat kopulací v předjaří na jednoleté vlky , které vyrazí po silném zmlazení (obvykle po neúspěšném přeroubování za kůru v předešlém roce).
Třešně: platí podobná pravidla jako pro švestky, ujímání za kůru je ještě horší. Na druhé straně i ze starších stromů získáme kvalitní letorosty na rouby.
Meruňky jsem pře(při)štěpovával vždy jen kopulací, broskvoně očkováním.