Štěpování

[paraji]

Aké máte skúsenosti s vrúbľovaním egrešov a ríbezlí v predjarí?Mám nejaké meruzalky vhodné na štepenie.Kedy odoberať vrúble?Aký spôsob štepenia sa vám osvedčil?Vrúbľovance nejak chránite či necháte tak.Viem, že sa aj balia do sáčkov(pekné nespisovné slovo )...

[M.H]

Angrešty jsem rouboval obyčejnou kopulací, hned když odešly větší mrazy cca Február ještě před roubováním ov. stromů, přímo ze stromku na podnož. Když jsou rouby moc tenké do 5mm, tak ten sáček by mohl pomoct před uschnutím, už jsem nějaké pokusy se sáčkem zkoušel, a dával jsem do něj trochu substrátu nebo rašeliny tak 2 lžíce nacucaného vodou a chytil se mi i roub tenké broskve s 2cm vyrašenými zelenými listy, ale je to piplanina.

[M.H]

...Někdy dávám na letorost pro sichr očka dvě a po ujmutí obou pak jedno vyberu. Vloni v létě jsem na pár podnoží očkoval jednu odrůdu broskvoně a než dorazily rouby tak míza už moc netáhla - kůra se špatně odchlipovala, ale nakonec se očka ujala. V suchém počasí je dobré ještě před očkováním podnože zavlažovat. Jinak dobré je také očkování Forkertem bez ohledu na mízu, prakticky kdykoliv.

Včera bylo pro mě kdykoliv a tak jsem naočkoval Forkertem jednu krásnou samovolně vyrostlou mahalebku starou višňovou odrůdou. Mahalebka má kupodivu ještě úplně zelené listí. Nakonec jsem tam dal tři očka. Kdyby se ujala všechna, nechal bych z nich asi vyrůst kosterní větve. Ale touto dobou se vždycky něco nepovede.

Já bych měl na mimma dotaz na ty 3 očka na jednom výhonu. Když naočkuju 3 očka po 120° cca 10 cm nad sebou a pak z nich založím tupou korunu, měl bych obavy, že dvě spodní očka se časem odlomí, zůstane jen to nejvyšší, které má pevnější kalus.

Takže by se daly vytvořit kosterní větve jen v případě, že by byla už rozvětvená podnož a na ty jednotlivé větve naočkovat. Jak to tedy je správně?

A druhá věc, podle té fotky, u forkerta se snažím sejmout plátek na podnoži stejné šířky jako plátek s očkem, co nejpřesněji, pak je úspěšnost příjmutí 100%, chce to taky přesně vybrat tloušťky podnože a roubu, tedy když mám roub tlustý 7mm, tak najdu na podnoži takové místo, které má o trochu větší tloušťku, např 9mm. To očko na té fotce sroste taky bezproblémově, když se pletiva kryjou jen na jedné straně?

A ještě dotřetice, píšete, že forkert se dá použít kdykoliv, mi se stalo vícekrát, že aby očko přezimovalo - musí být po naočkování podnož ještě ve vegetační době kdy jsou teploty přes den nekolik dní tak 12°C a víc a v noci nemrzne, tedy před opadem listí. Co jsem očkoval pozdě na podzim nebo o vánocích, tak očko už nepřirostlo, jen bez změny žilo a čekalo na několik teplejších dní ve kterých by mohlo přirůst, teplo už ale nebylo a s příchodem silnějších mrazů uschlo, opakovaně zkoušeno na třešňi nebo i meruňky na myrobalánech, které měli ještě zelené listy, ale prostě asi už nebyly teploty pro srůst?Tak nevím jesti to byl hlavní důvod, nebo je chyba jinde.

[Efs Mechobrosthenes]

V předjaří to jde, obvyklým způsobem, vzhledem k malé tloušťce letorostů se mi osvědčilo do rozštěpu. Raději však na meruzalku roubuji v létě na zeleno, kdy nové letorosty začínají tuhnout. To na ně pak dávám pytlíky od pečiva (takové ty půl papír, půl fólie), aby tolik nevysychaly. A je lepší roubovat vršky, rouby z prostředka výhonu nechtějí chytat.

[Mimmo]

Já bych měl na mimma dotaz na ty 3 očka na jednom výhonu...

Očko skutečně nemusí být stejně široké jako řez na podnoži. Je to ale lepší. Očko nepřirůstá bokem ihned. První interakce začínají dole na krytém jazýčku. Takže rychlé srůsty na boku nejsou tak důležité. Až řez na jazýčku, který očko vyživuje, přiroste, začínají srůstat i další pletiva. U těch tří oček nikdy nevím dopředu, co zvolím. Pokud budou všechny výhony bujné, ponechám je všechny. Pokud bude vitální jen jeden, ty ostatní dočasně zaštípnu a vytvořím korunku z toho bujného. Zaštíplé výhony odstraním až si budu jistý, že se hlavní výhon nevylomí. Očkovat Forkertem se dá skutečně skoro v každém měsíci v roce. Podnož a roub musejí být viditelně zdravé, podnož zalitá a nesmí být mráz nebo značné horko. Nejlepší výsledky mívám v září, říjnu, únoru a březnu. Ale vždycky není čas čekat na optimální podmínky.

[M.H]

Ok, ještě
,,Pokud budou všechny výhony bujné, ponechám je všechny"

To mi právě není zcela jasné, jestli srůsty spodních oček budou dostatečně pevné a časem se neodtrhnou pod tíhou plodů? Protože to nejvrchnější očko má srůst - kalus přelitý přes vrchol výhonu, který se zastřihne tesně nad očkem zešikma. Je nějaký rozdíl v pevnosti srůstu oproti spodnějším očkám, které jsou srostlé jen ,,zboku" ?

Já jsem vybíral vždy jen jedno očko a těsně nad ním zastřihl, aby se rána zavalila a tím závalem se srůst zpevnil. Nebo to nemá vliv ?

[Mimmo]

Je nějaký rozdíl v pevnosti srůstu oproti spodnějším očkům, které jsou srostlé jen ,,zboku" ?

Po pravdě - nevím. Ale je to zajímavá otázka. Jsou dřeviny, u nichž bych to netestoval (vlašský ořech). Ale v případě velmi bujné mahalebky (turecká višeň) a velmi bujné krajové višně, věřím, že to nebude tak zlé. I tak mám možnost horní výhon trochu zaštípnout (zpomalit). Mám jednu asi osmiletou třešeň, kde mám na spodní (očkované) větvi ranou třešeň a na vertikálním roubu pozdní třešeň. Ta spodní větev má dobrý srůst, ale zatím na ní nikdy neuzrálo tolik ovoce, aby byla pevnost ohrožena.

[paraji]

Pred rokom som do zakúpených podpníkov zaštepil nejaké vrúble jabloní,hrušiek a sliviek.Skoro všetky vyrástli na výšku cca 1m.Chcem z nich minimálne polokmene.Je lepšie ich potom v predjarí zastrihnúť a podnietiť ich k bujnejšiemu rastu alebo nechať tak a po vyrašení si vybrať najsilnejší letorast a ostatné odstrániť?Či zvoliť úplne iný spôsob?

[Mimmo]

Odstranění terminálního pupenu vyvolá zejména větvení. Já bych vrchol zaštípl až popřesáhnutí plánovaného místa korunky o 20cm. I tak k určitému větvení dojde, ale ne tak silnému.

[vysloužil]

Pred rokom som do zakúpených podpníkov zaštepil nejaké vrúble jabloní,hrušiek a sliviek.Skoro všetky vyrástli na výšku cca 1m.Chcem z nich minimálne polokmene.Je lepšie ich potom v predjarí zastrihnúť a podnietiť ich k bujnejšiemu rastu alebo nechať tak a po vyrašení si vybrať najsilnejší letorast a ostatné odstrániť?Či zvoliť úplne iný spôsob?

Na to není jednoznačná odpověď. Záleží na tom, jak bujně štěp roste a jaký je poměr délky výhonu a jeho tloušťky. Postranní obrost nemusí být vždy na škodu, pomáhá asimilaci a taky zesílení kmínku. Nesmí však přerůst vrcholový pupen (výhon). Pokud výhon za 1 rok dosáhne výšky plánované koruny, je to dobré, ale to se poštěstí málokdy. Já osobně výhony z očka (roubu) zastřihuju, m.j. taky proto, aby se mi příliš dlouhý výhon v místě štěpování nevylomil