Štěpování

[přasličák]

Tak už rozumím Mimmo, proč nemáte problém se zaškrcením výhonu. Bez uzlíku je páska plastická a sílící výhon ji do jisté míry může roztahovat. Velice zajímavé a přínosné řešení. Co mne překvapuje, to je velice pozdní doba očkování. Koncem září u mne již rozhodně není plná míza. Forket jde sice dělat i při slabší míze, ale výsledky mám pak horší.

[M.H]

Si myslím, že úspěšnost očkování je právě v těch detailech. Zvláště když rouby nejsou ideálně vyzrálé nebo plátky s očkem různě baňaté oproti rovnému zářezu na podnoži.
Škrcení tou průhlednou roubovací páskou pozoruju jen u očkování v srpnu, tam se musí po 14 dnech očko odvázat. Očkování později v září jak psal Mimmo, tak v tu dobu už nejsou přírustky, takže podnož už nesílí a očko může přezimovat i s páskou.
Řapík raději nechávám, to místo by se nemělo dotahovat páskou jinak se očko uškrtí. Tedy řapík musí volně odpadat. Že se očko určitě přijalo se pozná podle celého štítku s očkem, který zůstane živý a v původní barvě, ne hnědý scvrklý, to se pozná až po odvázání pásky.
No a nakonec ještě musí přežít zimu

[IgorML]

Ešte 1 dotaz by som mal k tým broskyniam, konkrétne k ochrane očiek pred mrazom. Zaočkujem Forkertom podnože povedzme koncom augusta. Chránite potom očká broskýň po očkovaní počas zimy nejak špeciálne pred vymrznutím? Zaregistroval som, asi to bolo na starom fóre, pre mňa zaujímavú techniku p. waltera, ktorý niekedy v januári očkovance vykopával na záhrade aj s balom a nechával ich zimovať niekde asi v pivnici aby mu nezmrzli. S predlžujúcim sa dňom ich potom nechával v obytnej miestnosti pri okne a vonku ich vynášal po predchádzajúcej aklimatizácii až po jarných mrazoch. Tiež sa týmto postupom vyhýbal kučeravosti - v byte/dome očkovanec kučeravosť nechytil. Tento jeho postup sa mi javí ako vyslovene hra na istotu, zvažoval som, že to spravím so svojím očkovancom rovnako. Ale možno má niekto iný, jednoduchší a rovnako spoľahlivý spôsob ako ochrániť citlivé broskyňové očko pred mrazom? Vopred ďakujem za rady . Teraz z nedele na pondelok strašia predpovedné modely mrazmi až -22st. C v našej polohe, prežili by takýto mráz očká broskyne na mladom očkovanci?

[přasličák]

V posledních létech při mírných zimách problémy s vymrznutím oček přes zimu nemívám. Vyjímka byla vloni, kdy jsem použil na vázání novou pásku, která se nemusela uzlovat. Tu jsem nechal na základě doporučení přes zimu na očkovanci. Měla být prodyšná a sama degradovat. To se nestalo. Na jaře jsem ji musel odstraňovat a některá očka byly vyhnitá. Poslední dobou zkouším naočkovat podnož v matečnici. Pumiselect /.Před zimou ji vyryji a založím kořeny do substrátu do sklepa. Bez balu. Na jaře vyškolkuji. Vývin očkovance je však pomalejší. Chvílí trvá, než rostlina zakoření. Metóda Waltera při menším množství rostlin je asi lepší v tom, že vysazený očkovanec i s balem přesazení téměř nepozná.
Při ponechání očkovance venku přes zimu v oblastech s trvalou sněhovou pokrývkou pomůže přihrnutím sněhu nad místo očkování. U nás to se sněhem bývá špatné. Pomůže ochrana slámou, chvojím, obalení netkanou teextilii nad místo očkování. Letos jsem třeba nakopčil i nově vysazené rostliny révy viné suchou štěpkou. První zimu není nikdy u révy u nás jednoleté dřevo dostatečně mrazuodolné.

[IgorML]

Očkovať broskyňu budem vo výške štvťkmeňa, snehová pokrývka ako izolant mi teda nepomôže, až toľko snehu nemáme . Jedine teda asi iba obaliť samotné očko, ale záruka, že prežije, nie je. Moja podnož je dobre zakorenená v zemi. Asi to teda spravím walterovým spôsobom, trochu sa s tým "pohrám", bavkať sa mi nevadí. Keby sa človek naučil to Mimmove vrúbľovanie broskýň v II. - IV. mesiaci a vychytal to úplne do detailu, tak by to bola možno aj najlepšia možnosť. Mrazy ku koncu zimy už nie sú také silné, vrúble sú tiež životaschopnejšie ako samotné očká a sezóna iba začína, samé plusy.

[walter]

dal jsem na rady pana Mimmo a pana JJM popsané v starém fóru a s úspěchem rouboval. Vyrýpnutá a do větších květináčů přesazená pláňata nastoupila v teple už koncem ledna postupně do mízy a pak už stačilo jen odebrat rouby z venku nenarašených broskvoní a roubovat. Na snímku přijatý roub, foto z 23.3.2018. Z přijatého roubu jsem pak obvyklým způsobem zapěstoval stromek. Walter

[Mimmo]

Vždycky se to nepovede tak krásně jako s mladou podnoží. Na snímku je srůst bujné nektarinky s pomalu rostoucí starou broskvoňovou podnoží. Očkovat už nešla. Byla naroubována venku v 530m koncem února 2022. Úvazek je bezuzlíkový. Sundám ho na jaře po přesazení. Snad ta boule časem vymizí.
U toho sněhu si nejsem jistý. Přihrnutí prašanem může být dobré. Ale když ten sníh rozbředne, není to ono. Kdysi jsem dával na broskvoň dvě očka a přežilo spíš to horní, nezaváté sněhem.

[Mimmo]

Někdy se stane, že ikdyž použijeme málo bujnou odrůdu na málo bujnou podnož, podnož zůstane tenčí než naroubovaná odrůda. Naopak by to bylo asi hezčí. Profesionálové to řeší roubováním u země nebo v korunce. Hrušeň na kdouloni, kterou jsem chtěl přesadit, nebude tedy moc estetická. Ale plodit snad bude dobře a brzy.

[M.H]

Včera poslední prosincový den jsem ze zvědavosti narouboval kopulací jednu meruňku do koruny a jednu broskvoň. Jaké jsou šance že se příjmou, zkoušel někdo? Bylo kdesi psáno, že školkaři využívají lednové oteplení k prvnímu roubování, předpokládám že ne v ruce se založením do sklepa - k tomu by nepotřebovali oteplení, ale myšleno že roubují opravdu venku ?

[Mimmo]

Mělo by se to chytnout a ujmout. Nezapomeňte roub obalit fólií nebo sáčkem. Tento termín není optimální, ale nedočkavcům se to při správné technice obvykle podaří. Někdy to dělám také.
Dneska mě bratr požádal, abych mu narouboval meruňku na mladou slivoňovou pláňku. Měl jsem u sebe nože, ale doporučil jsem mu počkat ještě 4 týdny. Chci, aby to bylo stoprocentní.