Štěpování

[walter]

takže jsem si splnil svůj další sen úspěšně zvládnout vypěstování vlastních stromků broskvoní očkováním nebo roubováním, s kterým jsem začal před 4 lety za pomoci rad pana Mimmo. Dnes je z toho 8 nových stromků: : Walter

[Neregistrovaný]

Nádhera.
V současné době mi začínají rašit semenáčky bílé broskvičky, název neznám, získal jsem ze vzorku ovoce . Byla drobná, ale velmi sladká, tak jsem nechal pár pecek v květináči přes zimu venku. Mám v plánu učit se na nich štěpování, případně nechat růst do keříku.

[Petr z H.]

takže jsem si splnil svůj další sen úspěšně zvládnout vypěstování vlastních stromků broskvoní očkováním nebo roubováním

A jak se s tím takto nestandartně v zimě manipuluje? Vydrží to dál růst i venku až do podzimu, aniž by to shodilo listí a vyžadovalo dormanci?

PS: mně se osvědčilo roubování broskvoní anglickou kopulací v předjaří venku na semenáčky (stejně jako jakoukéli jiné dřeviny) - měly prakticky 100% ujímavost.

[vysloužil]

takže jsem si splnil svůj další sen úspěšně zvládnout vypěstování vlastních stromků broskvoní očkováním nebo roubováním

A jak se s tím takto nestandartně v zimě manipuluje? Vydrží to dál růst i venku až do podzimu, aniž by to shodilo listí a vyžadovalo dormanci?

PS: mně se osvědčilo roubování broskvoní anglickou kopulací v předjaří venku na semenáčky (stejně jako jakoukéli jiné dřeviny) - měly prakticky 100% ujímavost.

Dormanci asi nutně vyžadovat nebudou. Broskvoně se běžně pěstují i v krajích, kde žádné velké zimy nejsou.

[Mimmo]

V teplejších krajích se pěstují odlišné odrůdy, které nepotřebují dormanci ani tolik studených hodin.

[walter]

asi jsem postup nepopsal dostatečně přesně, za to se tedy omlouvám. Náhodně venku vyrašené a narostlé semenáčky jsem v srpnu naočkoval Forkertem. Venku také postupně ukončily růst a zazimovaly. V lednu jsem je pak vyrýpl a s kořenovým balem přesadil do tepla. Tím se vyhnu možnému vymrznutí očka venku a navíc v případě že by se očko vůbec neprobudilo (což nenastalo), mohl bych na semenáček v míze ještě v únoru roubovat. Dormance určitě proběhla, jen jsem dobu rašení uspíšil 0 2-3 měsíce. Budoucí olistěné stromky v 2. polovině května přesadím na venkovní stanoviště, kde v tomto roce, případně roce následujícím zapěstuji kotlovitou korunku. Walter

[vysloužil]

V teplejších krajích se pěstují odlišné odrůdy, které nepotřebují dormanci ani tolik studených hodin.

To přesně nevím, ale v Kalifornii před pár desítkami let jsem u jednoho Čechoameričana viděl pěstovat Burbank July Elberta, Redhaven a Starking Delicious (broskev ne jablko). Všechny se pěstovaly i u nás. Taky měl mezi stromky pomerančů jako raritu švestku dovezenou z Evropy. Zajímavé je, že v obchodech, kde měli jinak veškeré ovoce se tehdy prodávaly jen ryngle a kulaté slívy,. švestky ne

[Mimmo]

Já jsem bohužel v Kalifornii žádnou broskvoň neviděl a studené hodiny jsem tedy počítat nemusel. Kalifornie je velká a klima velmi rozdílné (nadmořská výška, vzdálenost od oceánu aj.). Skutečností zůstává, že v pacifické oblasti jsou některé broskvoně nevhodné a některé aspoň rizikové. V hornatých oblastech a dál od oceánu to je asi jedno.

[M.H]

V Kalifornii je prý nejrošířenější mandloň, tak broskve by tam měly taky jít, vždyť Haveny pocházejí z kalifornie - ale budou to jen určité oblasti. S tou švestkou v kalifornii to je zvláštní, plodila mu vůbec?

U našich švestek často uvádějí vysoký požadavek na chlad, běžně 900-1200 chladných hodin. Broskve v USA pěstují low chill (florida) 250 hodin, pak jsou medium 450 hodin, high - nad 600hodin (zřejmě Haveny).

Jak je ale vidět, tak mnohde ve světě ( Španělsko, Tunisko....) nemají žádnou zimu, stěží nasbírají 100 hodin chladu a přesto jim nektarinky, meruňky (odrůdy s min 250 hodin chladu) plodí ... takže asi jim vykvete jen část květů a stačí to na úrodu, jinak si to nedovedu vysvětlit.

[Mimmo]

S tou švestkou v kalifornii to je zvláštní, plodila mu vůbec?

Mám kamaráda v podobné z. š. (na Sicílii). Když jsem byl naposled na jeho zahradě, měl na slivoni modré švestky. Bylo už září, asi 5km od moře a asi 150m.n.m. U jeho souseda jsem si všiml roubovanců meruněk na švestkových podnožích. Takže švestky v Kalifornii asi taky mohou existovat i plodit.

Ve velkých zemích (jako Španělsko) jsou také oblasti s velmi rozdílnými podmínkami. Dál od moře a ve středních polohách není chlad a sníh zas taková vzácnost. Se sněhem jsem se potkal i v Madridu. Zimní gumy se tam však nepoužívají. Jen řetězy, když přijde nadílka.