Štěpování

[Ambrož]

Je legrace, jak má potřebu si provokatér Ambrož vytvořit alter ego Dagdag, aby své nové teorii přidal dvojnásobnou důvěryhodnost. Ona se dá totiž těžko skrýt vaše identita typická kuriozním (náhodným) psaním větných čárek.
Nad vaší teorií vylamování roubů po několika letech neprovedených dokonale ostrým nožem se můžu jen ušklíbnout. Narouboval jsem už stovky stromků, a to nijak zvlášť ostrým nožíkem a prakticky nikdy nedělám řez jedním tahem, ale několikrát jej opracovávám, přesto ujímavost je velmi vysoká a k vylomení zatím nedošlo NIKDY. Můžete své tvrzení podpořit nějakým faktickým argumentem, nebo si myslíte, že tomu někdo bude věřit jen proto, že jste to tu napsal? Nebo vám vůbec nejde o to, aby vám někdo věřil, jen jste měl vaše obvyklé nutkání se opět do někoho navážet?

Dagdag, je tam jiných důvodů! Můžete hádat z kterých. Akorát mi lezou na nervy lži, jak se všechno neomylně daří.!? Ušklebovat se můžete, to vám nikdo nemůže zakázat. Zřejmě jste kantor, který měl v minulosti, snahu poučit mě o pravopisu. Díky!! Tady taky platí v plné míře, starého psa, novým kouskům nenaučíš! Jestli tu někdo, napíše, že na žulovém obrubníku si nabrousil nůž a pak s ním rouboval, tak je to nebetyčná lež. Tento člověk neví, že z žuly se výrobky dělaly jen lámáním a štípáním, na kterých nebyla žádná rovná ploška a že se tyto obrubníky vyrábějí řadu desetiletí technologií, která je velmi odlišná od kamenických technologií.

[Neregistrovaný]

Tento člověk neví, že z žuly se výrobky dělaly jen lámáním a štípáním, na kterých nebyla žádná rovná ploška a že se tyto obrubníky vyrábějí řadu desetiletí technologií, která je velmi odlišná od kamenických technologií.

Hm, A mrož kecá, až se mu od klávesnice práší. Na obrázku je řezaná a leštěná mrákotínská žula. Dar Masaryka. Pražský hrad. JG

[PepaS]

Vykašlete se už na něj, to je choroba a jakákoliv odpověď mu jen dělá dobře.

[vysloužil]

Tento člověk neví, že z žuly se výrobky dělaly jen lámáním a štípáním, na kterých nebyla žádná rovná ploška a že se tyto obrubníky vyrábějí řadu desetiletí technologií, která je velmi odlišná od kamenických technologií.

Hm, A mrož kecá, až se mu od klávesnice práší. Na obrázku je řezaná a leštěná mrákotínská žula. Dar Masaryka. Pražský hrad. JG

mrák.jpeg

A každý druhý náhrobek na hřbitově je ze žuly.

[Mimmo]

Pár poznámek k chlupatému řezu: pokud je chlupatost způsobena vytržením vláken lýka mimo řez, nemělo by to mít žádný vliv na spojení kambia roubu a podnože. Kambium je uloženo mezi lýkem a dřevem. Pokud je však nůž tak tupý, že tříska dřeva protíná kambium, mohlo by to mít krátkodobě vliv na srůst. Zvláště u odrůd s horší afinitou.
Na obrázku je slivoň rozříznutá extrémně tupým nožem.

[Jitka]

A to všechno platí u nás. Pak vidíte videa, jak vrtají nebozezem, zatínají mačetu a taky to funguje
Já jsem měla ostrý nůž, tenké rouby a mám na hrušce srůstový korek 3 mm, nebylo mi dáno. Takže přiznám, že mi Wiliamska nechutná a zkusím další kolo, letos je oběť v neplodném roce, takže budou přírůstky.

[přasličák]

Včera přišlo na řadu roubování v ruce anglickou kopulací u peckovin. Slivoně, meruňky, třešně a višně takto roubuji běžně a funguje to. Broskvoně jsem v minulosti vždy jen očkoval v srpnu. Na foru bylo několik příspěvků o úspešném roubování broskvoní. Vloni jsem to zkoušel na jaře na trvalém stanovišti venku, neúspěšně. Nerad se vzdávám. Dostal jsem rouby zajímavých odrůd broskví, tak jsem to tentokráte zkusil roubovat v ruce. Podnože jsem měl založené ve substrátu, a sice St. Julien. Mladé dřevo broskvoně má velmi řídká pletiva a prodyšnou kůru. Na roubech byly smíšené pupeny s květními po stranách a růstovým uprostřed. Dělal jsem dvě alternativy. Roub bez vyslepení květních pupenů a roub s vyslepenými květními pupeny. U druhé alternativy jsem zavoskoval vedle řezné rány na roubu i ranky po vyslepených pupenech. Všechny rouby, jak broskve, tak i meruňky jsem přetřel ředěným latexem s vodou v poměru 1 : 3. k omezení výparu. Založil do kontejneru s vlhkým substrátem. Nahoru natahl mikrotenový sáček k zajištění trvalé vysoké vzdušné vlhkosti a umístil do sklepa s teplotou kolem pěti stupňů. Ven vyškolkuji v dubnu. Více toho udělat neumím a jsem zvědav na výsledek.

[M.H]

Včera přišlo na řadu roubování v ruce anglickou kopulací u peckovin. Slivoně, meruňky, třešně a višně takto roubuji běžně a funguje to. Broskvoně jsem v minulosti vždy jen očkoval v srpnu. Na foru bylo několik příspěvků o úspešném roubování broskvoní. Vloni jsem to zkoušel na jaře na trvalém stanovišti venku, neúspěšně. Nerad se vzdávám. Dostal jsem rouby zajímavých odrůd broskví, tak jsem to tentokráte zkusil roubovat v ruce. Podnože jsem měl založené ve substrátu, a sice St. Julien. Mladé dřevo broskvoně má velmi řídká pletiva a prodyšnou kůru. Na roubech byly smíšené pupeny s květními po stranách a růstovým uprostřed. Dělal jsem dvě alternativy. Roub bez vyslepení květních pupenů a roub s vyslepenými květními pupeny. U druhé alternativy jsem zavoskoval vedle řezné rány na roubu i ranky po vyslepených pupenech. Všechny rouby, jak broskve, tak i meruňky jsem přetřel ředěným latexem s vodou v poměru 1 : 3. k omezení výparu. Založil do kontejneru s vlhkým substrátem. Nahoru natahl mikrotenový sáček k zajištění trvalé vysoké vzdušné vlhkosti a umístil do sklepa s teplotou kolem pěti stupňů. Ven vyškolkuji v dubnu. Více toho udělat neumím a jsem zvědav na výsledek.

Tak to je parádní práce. Ty broskvoně mě taky zajímají jestli se vám příjmou. Co jsem zkoušel roubované v předjaří venku nic moc - 30% přijetí, chybu vidím v nedostatku tepla, meruňky slivky raší a přirostou, ale broskvoně jakoby jim chybělo teplo pro srůstání, ty přijaté venku vyrašily opožděně až někdy v květnu, ty nepřijaté se scvrkly až po 1-3 měsících od naroubování. Prý broskvoně roubované v předjaří ve skleníku bez problému.

[Petr z H.]

Na foru bylo několik příspěvků o úspešném roubování broskvoní. Vloni jsem to zkoušel na jaře na trvalém stanovišti venku, neúspěšně. Nerad se vzdávám.

Nevzdávejte. Možná jedním z inspirativních příspěvků byl ten můj: https://www.zahrada.cz/forum/broskvone/ ... oni-445672
Povedlo se mi to s velmi vysokou úspěšností v předjaří 2019 na semenáčky meruněk, broskvoní a myrobalánů. Neumím si to vysvětlit, protože jsem se pokoušel vloni přeroubovat už víceletou broskvoň několika rouby, ale neujaly se - vyrašily, ale pak zaschly.
Ještě jsem se díval do historie počasí, a možná to bylo skutečně tím, že tehdejší předjaří bylo celkem teplé:

2019-unor.png (24.79 KiB) 458 zobrazení

2019-brezen.png (26.77 KiB) 458 zobrazení

[Mimmo]

Angrešty se mi obvykle daří roubovat v únoru. Ale dneska je tak vysoká teplota, že jsem jich několik narouboval už teď. Zkoušel jsem experimentálně použít žabku a šlo to i žabkou.
Přírůstky na štěpovancích v teple jsou dost veliké. Až 2cm za den. Prospělo by jim však více světla a delší den.