Vápnění stromků

[Mimmo]

Už mám navápněné všechny stromky. Při práci jsem měl ochranné brýle, ale jen plátěné rukavice. Mám teď přesušené ruce. To by se dalo vydržet. Jenže mobil mi nevěří, že je to můj otisk prstu.

[přasličák]

K pojmu vápnění stromků toho moc neuvedu. U nás se spíše vžil termín nátěr stromků vápenným nátěrem. Opatření v minulosti hojně prováděné ve smyslu zamezení vzniku mrazových desek a popraskání kůry v předjaří. Já toto opatření aplikoval snad jen u meruněk a broskvoní, pokud jsem neměl stromy na slivoňových podnožích, roubované v korunce. V současnosti natírám před zimou pouze kmínky u stromků, vysazených mimo oplocený pozemek, ale přípravky, odpuzující zvěř.
Ale co tři roky se snažím vápnit půdu pod stromy jako opatření ke zvyšení PH. V okolí to snad nikdo nedělá. Já toto považuji za nutnost na mém typu půdy. Nestihl jsem to letos udělat na podzim. Naštěstí dva dny jsme tu měli krásné podzimní dny, takže jsem toho využil. Rozhodně je to celkem pracné opatření. Spotřeboval jsem 15 metráků mletého vápence. Bylo to 50 třicetikilových pytlů. Při ceně pytle 90 kč to vyšlo na 4 500,- kč. Poněvadž na tuto práci nevlastním žádnou mechanizaci, roznášel jsem vápenec v kbelících a sypal lopatkou. Rozhodně večer jsem neměl chuť jít do posilovny.

[vysloužil]

K pojmu vápnění stromků toho moc neuvedu. U nás se spíše vžil termín nátěr stromků vápenným nátěrem. Opatření v minulosti hojně prováděné ve smyslu zamezení vzniku mrazových desek a popraskání kůry v předjaří. Já toto opatření aplikoval snad jen u meruněk a broskvoní, pokud jsem neměl stromy na slivoňových podnožích, roubované v korunce. V současnosti natírám před zimou pouze kmínky u stromků, vysazených mimo oplocený pozemek, ale přípravky, odpuzující zvěř.
Ale co tři roky se snažím vápnit půdu pod stromy jako opatření ke zvyšení PH. V okolí to snad nikdo nedělá. Já toto považuji za nutnost na mém typu půdy. Nestihl jsem to letos udělat na podzim. Naštěstí dva dny jsme tu měli krásné podzimní dny, takže jsem toho využil. Rozhodně je to celkem pracné opatření. Spotřeboval jsem 15 metráků mletého vápence. Bylo to 50 třicetikilových pytlů. Při ceně pytle 90 kč to vyšlo na 4 500,- kč. Poněvadž na tuto práci nevlastním žádnou mechanizaci, roznášel jsem vápenec v kbelících a sypal lopatkou. Rozhodně večer jsem neměl chuť jít do posilovny.

Já vápním zahradu ob rok. Místo vápence používám pálené vápno, má vyšší pH a na váhu má víc vápníku. Využil jsem minulý týden tajícího sněhu a rozsypal taky několik pytlů. Je třeba vyhnout se borůvkám azalkám, rododendronům.

[andre.marek]

A broskvoně vápníte? Já trochu trochu sypnul i jim, ale v průběhu jsem si vzpomněl, že to možná nebude úplně nejlepší a raději už jsem je pak vynechal.

[vysloužil]

A broskvoně vápníte? Já trochu trochu sypnul i jim, ale v průběhu jsem si vzpomněl, že to možná nebude úplně nejlepší a raději už jsem je pak vynechal.

Broskvoně samozřejmě taky. Půda je kyselá, jílovitá, chloróza nehrozí.

[přasličák]

Vápním také i broskvoně. Také hrušně na kdouloni, která rovněž nesnáší příliš alkalické půdy. Rovnež se neobávám, že ta troška Ca by tak radikálně změnila PH půdy.
Používám mletý vápenec, protože nedráždí kůži. Efekt se sice nezačne projevovat ihned v následující vegetaci, ale to vyřeší pravidelnost. V minulosti jsem používal i dolomitický vápenec. Hořčík je u mne v půdě rovněž nedostatkový. Tipické příznaky jeho nedostatku ukazuje réva na starších listech. Ty žloutnou, u modrých odrůd červenají, zelené zůstavají kolem žilnatiny. Hořčík jsem schopen dodat samostatně v podobě hořké soli. Takže jej dodám, kde potřebuji. U odrůld jabloní, vnímavých na fyziologickou skvrnitost hořčík a draslík do půdy omezuji. Reagují v půdě s vápníkem a ten se pro rostlinu stává nepřijatelným. Aspoň tak mi to bylo vysvětlováno výživáři. Proto se doporučuje i pěstovat Admirál na hladové půdě.
Na trhu jsou i granulovaná vápna. Efekt se dostavuje dříve. Cena je však podstatně vyšší. Kdo má pár stromků, tak to velký problém není. Pro mne by to bylo však značně nákladné.

[Vyhlídka]

Ještě dodatek k mému včerejšímu příspěvku, který nějak nemůžu najít. Když jsem na staré zahradě napsal, že na vápnění zahrady, skleníku a sadu jsem použil dolomitický vápenec. Bylo mi řečeno něco ve smyslu, že nemá moc velký efekt pro příjem vápníku rostlinami, že spíš z dlouhodobého hlediska upravuje PH.

[Mimmo]

Vápenec i dolomit se velmi špatně a pomalu rozpouštějí. V kyselejších půdách možná o něco málo rychleji. Pomáhá jemné mletí (zvětšení povrchu). Při pravidelném přidávání postupně zvedá pH půdy. Pro rychlé využití vápníku jsou asi výhodnější více rozpustné sloučeniny, jako Ca(OH)2, Ca(NO3)2 nebo i ta výše popisovaná zimní dávka páleného vápna. Ty rozpustné bych se bál přidávat k broskvoním a kdouloním bez testu pH půdy.

[Hawkeye]

Ještě dodatek k mému včerejšímu příspěvku, který nějak nemůžu najít...

Zaregistrujte sa a každý svoj príspevok (úplne všetky) si ľahko vyhľadáte. H.

[andre.marek]

Děkuji, už se tedy nebudu bát
Já vápním dolomitickým vápencem, jemně mletým. Jen letos byl dost drahý (240Kč za 40kg pytel), přitom vedle ve stavebninách jsem pak náhodně objevil 30kg za 120Kč - jen byl jiný výrobce, kvalita plus/mínus stejná. Používal jej pak tchán.
Já vápním na rozlohu asi trochu méně než p. Přasličák, ale zase každoročně.