Hnojení
- Petr z H.
- Príspevky: 1046
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:53
- Bydlisko: Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
Hnojení
Je tedy vhodnější při současném použití organiky a vápna zvolit šedou sádru? V mém případě jde o zasazení fíkovníků na trvalé stanoviště ven, tzn. příparava výsadbové jámy za pomoci hnoje, kompostu a vápna. Vždy jsem při výsadbě používal dolomitický vápenec, a něměl jsem žádný problém. Použiji-li sádru (sádrovec, který není alkalický), lze předpokládat vydatnější růst díky zachování většího množství dusíku?
Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
Hnojení
Pokud jste si jist, že vaše půda vápník potřebuje, mohl by se použít i ten dolomitický vápenec. Neměl by však být s hnojem promíchán. Amoniakální dusík se bude uvolňovat velmi pomalu a neunikne.
Hnojení
Taky záleží na tom, je starý je hnůj. Jestli víc než rok, tak je únik čpavku malý zejména když bude v jámě zasypaný okolní zeminou. I tak je lepší hnůj do jámy před výsadbou radši nedávat. Hnůj má velký objem, který se postupným rozkladem výrazně zmenší. To způsobí pokles, - propadnutí - vysazeného stromku.
- Petr z H.
- Príspevky: 1046
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:53
- Bydlisko: Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
Hnojení
Ale já mluvím o FÍKOVNÍCÍCH. Ty právě vápník potřebují, prospívá jim. A pokles půdy u fíkovníku vůbec nevadí, není to roubovanec. Navíc při poklesu pustí další kořeny. BTW u již 30 vysazených k žádnému poklesu nedošlo, ač jsem použil do každé jámy kybl hnoje.
Vápník určitě dodám, jen mě zajímalo, zda může být lepší varianta sádra. U asimin to tak dělám, protože ty vápenec nesnášejí, potřebují kyselou půdu.
Vápník určitě dodám, jen mě zajímalo, zda může být lepší varianta sádra. U asimin to tak dělám, protože ty vápenec nesnášejí, potřebují kyselou půdu.
Brněnsko, 400 a 435 m.n.m.
-
IP: 254.170
Hnojení
Mám vysadené mladé stromy, chovám sliepky, trus rozhodím voľne po záhrade, na jar sa tam sadí zelenina, hlavne zemiaky. Skúšam pár vedier kopcovať aj okolo mladých stromov, trus tvoria drevené piliny, sú navlhnuté a zmiešané s kuracím trusom, skrátka klasický hnoj od sliepok, kde sa používajú ako podstielka piliny. Chcel by som vás však požiadať o radu, či je vhodné kopcovať aj okolo mladých stromov, či postupne dážď vyplaví živiny ku koreňom, príp. nieje možné spálenie ako pri zálievke príliš koncentrovaným kuracím trusom?
Hnojení
Viď prílohu. H.Neregistrovaný napísal: ↑25 Jan 2024, 21:30Mám vysadené mladé stromy, chovám sliepky, trus rozhodím voľne po záhrade, na jar sa tam sadí zelenina, hlavne zemiaky. Skúšam pár vedier kopcovať aj okolo mladých stromov, trus tvoria drevené piliny, sú navlhnuté a zmiešané s kuracím trusom, skrátka klasický hnoj od sliepok, kde sa používajú ako podstielka piliny. Chcel by som vás však požiadať o radu, či je vhodné kopcovať aj okolo mladých stromov, či postupne dážď vyplaví živiny ku koreňom, príp. nieje možné spálenie ako pri zálievke príliš koncentrovaným kuracím trusom?
Hnojení
Nakládám slepičince do sudu podle popisu Hawkeyho už 40 let. S jedním malým rozdílem. Míchání považuji za zcela zbytečné. Po několika týdnech má i tak hmota konzistenci bláta. Dávám jednu naběračku do konve vody. Když prolévám, vykopané jámy pro sázení stromků, tak i koncentrovanější. Kořeny samotné samozřejmě v kontaktu se slepičinci (ani naředěnými) nejsou.Hawkeye napísal: ↑25 Jan 2024, 21:47Viď prílohu. H.Neregistrovaný napísal: ↑25 Jan 2024, 21:30Mám vysadené mladé stromy, chovám sliepky, trus rozhodím voľne po záhrade, na jar sa tam sadí zelenina, hlavne zemiaky. Skúšam pár vedier kopcovať aj okolo mladých stromov, trus tvoria drevené piliny, sú navlhnuté a zmiešané s kuracím trusom, skrátka klasický hnoj od sliepok, kde sa používajú ako podstielka piliny. Chcel by som vás však požiadať o radu, či je vhodné kopcovať aj okolo mladých stromov, či postupne dážď vyplaví živiny ku koreňom, príp. nieje možné spálenie ako pri zálievke príliš koncentrovaným kuracím trusom?
Screenshot_20240125_213754_Chrome.jpg
Screenshot_20240125_213801_Chrome.jpg
Screenshot_20240125_213824_Chrome.jpg
Screenshot_20240125_213834_Chrome.jpg