Štěpování

[M.H]

Hawkeye - srůsty máte pěkné, pásku dáváte v jedné vrstvě? ...

Pásku omotávam v 2 vrstvách - zdola nahor a potom späť, kde aj uzlím. Priebežne pásku nepovoľujem, pri vrúbľovaní v korune to nebýva nutné. Občas ale pre istotu vrúble skontrolujem. Ak vrúbľujem vo februári/marci, pásku odstraňujem koncom júla/začiatkom augusta. V opisovanom prípade bolo vrúbľovanie výnimočne neskoré - až 31.mája. Pritom išlo o vrúble odobraté v zime, nenarašené, v perfektnom stave (pravdepodobne skladované v chladiarni alebo ULO-sklade). H.

Rouby jabloní se dají udržet nenarašené dost dlouho i v domácích podmínkách někde v chladu na severní straně v trávě. S peckovinama je to horší, ty raší i v nízkých teplotách. Pásku zavazuju stejně, nahoru a dolů, ale odvazuju ( u peckovin převazuju navolno) jak jsem psal když je přírustek na roubu 15cm, když odvážu později až delší výhon, tak hrozí vylomení ve větru, u přáliš bujného růstu došlo i ke škrcení do tvaru přesypacích hodin a to už někdy nakonci července/júla, často u bujných peckovin.. Naopak odvázání příliš brzo s přírustky pod 10cm se mi neosvědčilo, srůst roubů ještě není dokonalý. Já tedy proti větru rouby nijak nezajišťuju, řídím se těmi minimálně 15cm přírustky jako čas převazování na nějakých dalších 14 dní, pak pásku odstraním úplně, u jádrovin převaz nedělám, tam odvazuju po 15cm přírustku hned, vylamovaly se bez převazu peckoviny.

[M.H]

Opravdu se dá roubovat kopulací i na podzim? Mám ověřeno že strom který shazuje listí už nepříjmá očka forkertem, roubování nevím, ale asi taky ne? Povedlo se roubování kopulací v zimě když nemrzne už o vánocích, meruňky se v tu dobu probouzejí z dormance, do vánoc už totiž prošly dostatečnou zimou, nalévají se jim pomalu pupeny a kopulací se rouby příjmou, přitom na jihu evropy jsou meruňky o vánocích v dormanci, pupeny jim spí, to je paradox

V tuto dobu se dají meruňky roubovat i očkovat, nejlepší je když je dost mízy tzn. podnož nebo strom má ještě aspoň slabé nové přírustky, horší je když už nemá přírustky jen zelené listí - rouby můžou na slunku uschnout, tak je třeba udržovat vlhkost nějakou krytkou nebo zaléváním. Nejhorší varianta je když listí už žloutne a opadává - tam nevím jak dopadne očkování nebo roubování - v tomto stavu už ani nezkouším, myslím že se nepříjme už nic, ale jestli se vám Mimmo povedlo opravdu ještě úspěšně roubovat i mimo vegetační dobu v předdormanci nebo během ní? , nebyl tam nějaký fígl?

Klidně i v listopadu, prosinci, lednu... Bavíme se o meruňkách. Rouby se chytají, očka už ne. Fígl v tom je. Nesmí mrznout a já dávám na roub vždy sáček nebo kousek fólie.

Podzimní roubování v listopadu a poté nesmí zmrznout? Tak to jedině podnož v květináči ve sklepě, nebo ve středomoří kde skoro nemrzne můžou roubovat hned po opadu listí, tak jste to myslel? Pozdější roubování po vánocích rouby můžou zmrznout nic se nestalo, ale to podznimní roubování je zajímavé.

[vysloužil]

Opravdu se dá roubovat kopulací i na podzim? Mám ověřeno že strom který shazuje listí už nepříjmá očka forkertem, roubování nevím, ale asi taky ne? Povedlo se roubování kopulací v zimě když nemrzne už o vánocích, meruňky se v tu dobu probouzejí z dormance, do vánoc už totiž prošly dostatečnou zimou, nalévají se jim pomalu pupeny a kopulací se rouby příjmou, přitom na jihu evropy jsou meruňky o vánocích v dormanci, pupeny jim spí, to je paradox

V tuto dobu se dají meruňky roubovat i očkovat, nejlepší je když je dost mízy tzn. podnož nebo strom má ještě aspoň slabé nové přírustky, horší je když už nemá přírustky jen zelené listí - rouby můžou na slunku uschnout, tak je třeba udržovat vlhkost nějakou krytkou nebo zaléváním. Nejhorší varianta je když listí už žloutne a opadává - tam nevím jak dopadne očkování nebo roubování - v tomto stavu už ani nezkouším, myslím že se nepříjme už nic, ale jestli se vám Mimmo povedlo opravdu ještě úspěšně roubovat i mimo vegetační dobu v předdormanci nebo během ní? , nebyl tam nějaký fígl?

Klidně i v listopadu, prosinci, lednu... Bavíme se o meruňkách. Rouby se chytají, očka už ne. Fígl v tom je. Nesmí mrznout a já dávám na roub vždy sáček nebo kousek fólie.

Podzimní roubování v listopadu a poté nesmí zmrznout? Tak to jedině podnož v květináči ve sklepě, nebo ve středomoří kde skoro nemrzne můžou roubovat hned po opadu listí, tak jste to myslel? Pozdější roubování po vánocích rouby můžou zmrznout nic se nestalo, ale to podznimní roubování je zajímavé.

Teoreticky lze roubovat v podstatě kdykoli, ujmutí určitě není vyloučené. Otázkou je, jakou to má výhodu oproti předjarnímu termínu, kdy sáček ani folie nutné nejsou.

[Mimmo]

Roubovat se nemá za mrazu. Naroubovaný roub samozřejmě zmrznout může.
Výhoda není zdánlivě žádná. Je to možnost, kterou někdy využívám. Třeba dostanu v září zajímavý roub nebo jsem u známých kam přijedu zase až za dva roky a oni to chtějí...

[Mikeš13]

Rouboval jsem v listopadu třešně - ze stromu na strom - anglickou kopulací, bez igelitu apod. Vše se bez problému ujalo.

[vysloužil]

Začátkem srpna mi vítr vylomil 4letý stromek jabloně původně naroubovaný za kůru do pařízku. Abych odrůdu neztratil, vzal jsem dva rouby z letošního výhonu a narouboval na mladé semenáčky. Jeden kopulací, druhý za kůru. Naroubovaný kopulací se snad ujmul - řapíky upadly. Roub naštěpovaný za kůru dokonce vyrašil a roste, třebaže ostatní stromky i podnože ve školce růst ukončily.

roub ze začátku srpna

[přasličák]

Kolem 20. srpna jsem dokončil jako poslední očkování broskvoní. Letos poprvé jsem broskvoně nevázal přes očko, takže očko zůstalo volné. Až zde na foru jsem se dostal k informaci, že u broskvoní se tak má postupovat. Nemile jsem byl překvapen při odstraňování pásky, že několik oček u broskvoní mi vyrašilo. To se mi v minulosti, kdy jsem vázal přes očko, nestalo. Samozřejmně příčinou nemusí být způsob vázaní. Mohl jsem použít nevhodná očka z báze výhonu, vliv mohlo mít počasí , kdy spadlo na srpen neobvyklé velké množství srážek a počátkem září bylo nezvykle teplo.
Poslední roky používám netransparentní roubovací pásku. Očko se pod páskou nerosí, nevyhnije. Nemusím stínit alobalem. Letos jsem část očkovanců převázal i zbytkem klasické, transparentní / průhledné / pásky. Při porovnání očkovanců po odstranění pásky byly patrné rozdíly tvorby kalusu a srůstu mezi očkovaci, vázané transparentní páskou a netransparentní. U té neprůhledné byly srůsty lepší.
U netransparentní pásky, vázané přes očko při odstraňovaní nemohu tuto vertikálně naříznout. Musím odříznout uzlík a pásku odmotat. Je to trochu pomalejší, ale eliminuji možnost přenesení případných viróz.

[M.H]

Mi se ty srůsty pod štítkem objeví až pár dní po odvázání pásky, používám tu průhlednou PVC. Ta vaše žlutá páska bude zřejmě lepší že štítek neškrtí tak pevně?

Pěkně vám to přirostlo. Letos jsem se znova přesvědčil, že u očkování broskvoní jsou důležité vyzrálé rouby, u nich je úspěšnost nad 90% - to je v případě když si očkuju svoji odrůdu příjme se skoro všechno, kdežto roub co příjde odjinud je někdy méně vyzrálý - tím padá úspěšnost očkování k nule, dám pak více oček, někdy se příjme aspoň jedno. Meruňky bývají zpravidla dostatečně vyzrálé i na mladším dřevě, ale broskvoně potřebují na vyzrání delší čas.
I přesto jsou i meruněk letos nějaké nesrůsty, zatím úspěšnost kolem 50% to ještě dobré, záleží na kvalitě roubů.

Ze srpnového očkování odvazuju očka s tou průhlednou PVC páskou už po 14 dnech, až za další týden díky uvolnění se projeví srůst a je rozhodnuto, pokud zůstal štítek živý a pod ním se vytváří srůst, očkování bylo úspěšné.
Za neúspěšný považuju například tento případ, nějaký částečný srůst tam asi je, očko se tváří živé, ale štítek zhnědnul a scvrknul - takové mi na jaře nevyraší i když očka vypadají stále živě až do jara. Udělám zářiové/septembrové přeočkování 2. kolo, u toho nechávám pásku déle i měsíc, růst podnoží už bývá slabší.

[vysloužil]

Kolem 20. srpna jsem dokončil jako poslední očkování broskvoní. Letos poprvé jsem broskvoně nevázal přes očko, takže očko zůstalo volné. Až zde na foru jsem se dostal k informaci, že u broskvoní se tak má postupovat. Nemile jsem byl překvapen při odstraňování pásky, že několik oček u broskvoní mi vyrašilo. To se mi v minulosti, kdy jsem vázal přes očko, nestalo. Samozřejmně příčinou nemusí být způsob vázaní. Mohl jsem použít nevhodná očka z báze výhonu, vliv mohlo mít počasí , kdy spadlo na srpen neobvyklé velké množství srážek a počátkem září bylo nezvykle teplo.
Poslední roky používám netransparentní roubovací pásku. Očko se pod páskou nerosí, nevyhnije. Nemusím stínit alobalem. Letos jsem část očkovanců převázal i zbytkem klasické, transparentní / průhledné / pásky. Při porovnání očkovanců po odstranění pásky byly patrné rozdíly tvorby kalusu a srůstu mezi očkovaci, vázané transparentní páskou a netransparentní. U té neprůhledné byly srůsty lepší.
U netransparentní pásky, vázané přes očko při odstraňovaní nemohu tuto vertikálně naříznout. Musím odříznout uzlík a pásku odmotat. Je to trochu pomalejší, ale eliminuji možnost přenesení případných viróz.

Mirku, tou žlutou páskou vážeš očka tak, jak je nebo ji půlíš? Mně přijde - stejně jako ta průhledná - na očkování dost široká. Pokud nechci očko zakrývat, používám užší pásku.

[přasličák]

Samozřejmně Miloši pásku podélně půlím. A to jak u očkování, tak i u roubování v ruce. Celou nechávám pouze při přeroubování stromů za kůru u větších průměrů. Pásku půlím podélně přímo na cívce žabkou. Objedu kolem dokola a pak si neřežu potřebný počet dvojiček. Délku obvykle 30 až 35 cm. Jde to s určitou praxí velmi rychle a nepotřebuji žádné udělátko.
Jinak mnou používaná vyznačovací lesnická páska je pevnější, než klasická roubovací. Maximálně po třech týdnech musím pásku odstranit, jinak by docházelo k zaškrcování v místě uzlíku / podvlečení pásky/.