Dozrievanie marhúĺ na velkú noc.

[Milan Fiala]

Práve mi kámoš z moravy poslal fotky dozrievajúcich marhúľ, broskyňe sú tam aj japonské slivky všetko teraz v skleníku 10.4.2020.

1586524266742.jpg (87.32 KiB) 1833 zobrazení

1586524136610.jpg (85.38 KiB) 1833 zobrazení

1586524067681.jpg (78.12 KiB) 1833 zobrazení

[Milan Fiala]

Veľmi dobrému priatelovi zahradkárovi na Morave práve dozrela Španielska marhulka odroda Pacha v skleníku má to ale štastie, nádhera.

[Mimmo]

Bratrovi několikrát za sebou zmrzly venku meruňky, tak jsem mu poradil, aby si taky jednu sazeničku narouboval v květináči. A po roce už skoro kvete. Naštěstí je samosprašná. Do Velikonoc sice plody neuzrají, ale možná v květnu. V květináči snad ta sazenice vydrží i několuik let.
Já mám ovšem smůlu. Narouboval jsem si v loňském roce v květináči hned tři meruňky, ale zatím nekvete žádná. Tak snad něco uzraje na velkých stromech venku.

[M.H]

Záleží kde tu meruňku umístí. Pokud nemá skleník, tak dřív neuzrají. Dala by se ale takto zachránit proti zmrznutí květů, nebo i pod střechu - kdyby do ní nepršelo v květu, neměla by dostat ani moniliový úžeh. Nevýhoda květináčovek je každý den starost se zaléváním a časem i hnojení.

[vysloužil]

Záleží kde tu meruňku umístí. Pokud nemá skleník, tak dřív neuzrají. Dala by se ale takto zachránit proti zmrznutí květů, nebo i pod střechu - kdyby do ní nepršelo v květu, neměla by dostat ani moniliový úžeh. Nevýhoda květináčovek je každý den starost se zaléváním a časem i hnojení.

Částečným řešením je po zmrzlých zakopat květináč do země. Půda v něm pak nevysychá tak rychle.

[přasličák]

Vítám Tě Milane po delší době opět mezi námi. Vypadá to pěkně. My, co nemáme vytápěný skleník se zatím musíme spokojit s meruňkovým kompotem. Ale pěstování meruňky v kontejnerech je zajímavá alternativa pro ty z nás, kteří mají i nevytápěný skleník či foliovník a mohou takové výpěstky před jarními mrazíky na noc schovat. Skusím tak udělat několik odrůd na Pumiselectu a Torinelu. Snad se to dá udržet do třech metrů.

[M.H]

Záleží kde tu meruňku umístí. Pokud nemá skleník, tak dřív neuzrají. Dala by se ale takto zachránit proti zmrznutí květů, nebo i pod střechu - kdyby do ní nepršelo v květu, neměla by dostat ani moniliový úžeh. Nevýhoda květináčovek je každý den starost se zaléváním a časem i hnojení.

Částečným řešením je po zmrzlých zakopat květináč do země. Půda v něm pak nevysychá tak rychle.

Určitě květináč zapuštěný do země se tolik neprohřívá, takže je menší odpar vody. Většinu spotřeby vody má ale stromek, čím více listů, tím častěji se musí zalévat. Je to jako s truhlíkovými květinami. Taky v zapuštěném květináči kořen proleze skrz odtokové díry a zakoření do země, bylo by třeba to nějak vyřešit. Další věc je objem květináče, aby ty plody malý kořen utáhnul, můžou být mdlé, stačí pár plodů a je přeplozeno.

[M.H]

Vítám Tě Milane po delší době opět mezi námi. Vypadá to pěkně. My, co nemáme vytápěný skleník se zatím musíme spokojit s meruňkovým kompotem. Ale pěstování meruňky v kontejnerech je zajímavá alternativa pro ty z nás, kteří mají i nevytápěný skleník či foliovník a mohou takové výpěstky před jarními mrazíky na noc schovat. Skusím tak udělat několik odrůd na Pumiselectu a Torinelu. Snad se to dá udržet do třech metrů.

Příspěvek od M. Fialy je už staršího data. Ale budu zvědavý na váš pokus s těmi podnožemi.

[vysloužil]

Záleží kde tu meruňku umístí. Pokud nemá skleník, tak dřív neuzrají. Dala by se ale takto zachránit proti zmrznutí květů, nebo i pod střechu - kdyby do ní nepršelo v květu, neměla by dostat ani moniliový úžeh. Nevýhoda květináčovek je každý den starost se zaléváním a časem i hnojení.

Částečným řešením je po zmrzlých zakopat květináč do země. Půda v něm pak nevysychá tak rychle.

Určitě květináč zapuštěný do země se tolik neprohřívá, takže je menší odpar vody. Většinu spotřeby vody má ale stromek, čím více listů, tím častěji se musí zalévat. Je to jako s truhlíkovými květinami. Taky v zapuštěném květináči kořen proleze skrz odtokové díry a zakoření do země, bylo by třeba to nějak vyřešit. Další věc je objem květináče, aby ty plody malý kořen utáhnul, můžou být mdlé, stačí pár plodů a je přeplozeno.

Já bych se vůbec nebál udělat do dna květináče ještě větší otvory a s prorůstáním kořenů počítat. Ostatně od konce května už nikdo přenášet květináč na noc do skleníku nebude. No a na podzim nebo příští jaro se prorostlé kořeny odstraní (a úměrně tomu se zredukuje i korunka). Myslím, že 30ilitrový kontejner by mohl utáhnout slušný stromek.

[přasličák]

Jsem stejného názoru, jako Miloš. Kontejner ale použiji objemnější, tak padesátilitrový. V Lednici na fakultě měli i stolitrové. Tam nastává problém s manipulací. Ne každý má traktor s vidlemi. Ale i rudla pomůže. Vžyť těch mrazivých nocí na jaře nebývá tolik. Až pominou, dám to ven. A viděl jsem ještě jednu zajímavou vychytávku u ing. Holuba ve Hvozdečku. Měl ve velkých kontejnerech vzrostlé plodící borůvky okoličnaté. Tyto neměl umístěny přímo v zemi. Tam měl zapuštěny stejně velké kontejnery a do těchto ty kontejnery s rostlinami zapustil. Tím značně omezil prorůstání kořenů do zeminy. Včera jsem si narouboval po dvou odrůdách meruněk Farbuz a Vanilacot na podnož Torinel. Měla by to být slabě rostoucí podnož, tak snad to v kontejnerech půjde.
A dík za upozornění, že příspěvek od Milana je starší. Přehlédl jsem to.