Poškození meruněk mrazem + ochrana

[Mimmo]

Systémové přípravky samozřejmě působí i na poupata. Rozvedou se prakticky po celé rostlině. Obvykle však působí jen asi 2 týdny. Proto se má postřik opakovat.

[Vyhlídka]

A ještě jeden paradox pánové. Vemte si, že jsou lidé, kteří si zasadí jeden nebo dva stromky, které ničím neošetřují a ono jim to určitou dobu vychází. Ne že by infekce nebyla, ale stromek to ustojí třeba jen zničením květů a pak se to svede na to, že byl mráz. Ti se pak na pěstitele, který se stará a zasahuje dívají jako na nějakého "chlápka s plamenometem", který ničí vše živé. A samozřejmě celá jeho úroda je otrávená a nevhodná ke konzumu. Pak si ale jdou koupit banán do supermarketu...(nevím jsetli jste někdo viděli dokument jak se stříká na banánových plantážích a jak tam umírají lidé, kteří tam pracují). Taky vím o starých stromech, které nikdo nestříká, monilie je nezničí, i když je někdy zasáhně a občas nějakou tu ochutnávku dají.

[Hawkeye]

▪︎ Jen tak pro zajímavost. Podle knihy Pěstujeme merunky od Ing. Zdenka Bažanta proniká infekce monilie přes blizny, semeník a stopku květu až do dřeva. A nyní jak mám doma přípravek Belanty, tak se v příbalovém letáčku píše; ošetřovat od uzavřených květů s krátkými květními stopkami, mírně otevřené zelené špičky.
▪︎ Ale škoda, že nikde není nic zkoumáno ohledně chemického ošetření-očištění stromu před květem.

▪︎ Je to trochu inak - ošetrenie prípravkom Belanty JE MOŽNÉ už od fenofázy BBCH 55, teda ešte pred otvorením kvetov. Možné to je vďaka tomu, že Belanty je SYSTÉMOVÝ prípravok (tak ako to už uviedol Mimmo). Avšak v popise Belanty je jasne uvedené, že OBECNE SA OŠETRENIE POSTREKOM ROBÍ 1x NA ZAČIATKU KVITNUTIA A 1x PRI DOKVITANÍ. Teda treba rozlišovať medzi "je možné" a "obecne sa odporúča".
▪︎ Aplikovať organický fungicíd v štádiu pukov myslím veľký zmysel nemá. Na to je aj pri marhuliach vhodný postrek meďou (Champion, Kuprikol), ktorý redukuje riziko tak hubových, ako aj baktériových infekcií. Redukuje ale neznamená že vylučuje. H.

Screenshot_20240307_110236_Chrome.jpg (10.79 KiB) 556 zobrazení

[Vyhlídka]

Já mám v příbalovém letáku popsáno v jednom chlívku moniliovou spálu a hnilobu od uzavřených květů s krátkými květními stopkami, mírně otevřené zelené šupiny, do konzumní zralosti, plody mají typickou chut a optimální pevnost. Pěstitelé řepky doporučují přidat Kumulus, prý je to pojistka nejlepší účinnosti vzhledem k menšímu množství účinné látky 75g/l. S Kumulusem bych ale já do otevřených květů nešel, i když vím, že se o tom psalo a diskutovalo.

[M.H]

-> Hawkeye

Z toho popisu který jste uvedl: ,, Konidie (monilie) se zachycují na bliznách, prorůstají postupně do semeníku a dále stopkou až do dřeva."

Klíčové je to slovo ,,postupně"

To znamená, meruňky rozkvetou, příjde déšť, dojde k přenosu monilie přes bliznu, při dokvétání za několik dní na to přijdou mrazy a květy zmrznou. Monilie byla stále v květu, ty zmrznou a opadnou, dřevo zůstává zdravé. Pokud by mráz přišel až ve fázi plůdků, tam už začíná být viditelný mon. úžeh na květěch které zůstaly připečené a až v tuto dobu dochází pronikání monilie do dřeva. Takto jsem to vypozoroval = dřevo je napadeno monilií až po odkvětu, do té doby je jen v květech, takže zcela bez postřiku pokud květy stačí zmrznout dřív než vytvoří plůdky, je šance že stromy zůstanou zdravé.

Většina očekává na meruňkách kromě listí i plody , takže při rozkvetení postřik určitě ano, to na tom nic nemění.

[Vyhlídka]

Ono to není tak jednoduché pane MH. U nás se mi nikdy nestalo, že by zmrzly všechny květy a navíc květy dost dlouho drží i po zmrznutí na stromě, dokonce je opylují včely! A i ti opozdilci jsou schopni infikovat strom. To mám zase odpozorováno já. Takže chemické ošetření proti moniliové spále je z mého pohledu nutné i po mrazu. Stejně tak jako ošetření proti moniliové hnilobě plodů při poranění například kroupami. Moniliová spála a hniloba je jedna a ta samá houba. A otázkou je, zda opravdu proniká jen přes bliznu a nebo i přes jiné části květu.

[vysloužil]

Mám podobnou zkušenost. Mráz v květu mi nikdy nezlikvidoval úrodu úplně. Vždycky se našly nějaké opozdilé pupeny, které vykvetly později a částečně tak nějaké plody byly. Mráz po úplném odkvětu, to je obvykle totálka.
Že by mráz do květu ochránil meruňky před moniliózou, tomu bych nevěřil.

[Vyhlídka]

Já v každém případě přeju všem pěstitelům měruněk, aby se s místními podmínkami ve kterých pěstují, a různou citlivostí odrůd, poprali co nejlépe a měli bohatou úrodu. Naše zahrádkářské starosti nejsou nic v porovnání s jinými věcmi.
Mám nyní rozečtenou velice zajímavou knihu o objevování vesmíru. V tuto tobu už měla být postavena na Měsíci základna s lidskou osádkou, místo toho válka a rozhodně ne jen místní...

[IgorML]

A ještě jeden paradox pánové. Vemte si, že jsou lidé, kteří si zasadí jeden nebo dva stromky, které ničím neošetřují a ono jim to určitou dobu vychází. Ne že by infekce nebyla, ale stromek to ustojí třeba jen zničením květů a pak se to svede na to, že byl mráz.
...
Taky vím o starých stromech, které nikdo nestříká, monilie je nezničí, i když je někdy zasáhně a občas nějakou tu ochutnávku dají.

Podobné úvahy ma už nejakú dobu privádzajú k myšlienke, že môže byť veľmi dôležitý aj termín samotného predjarného rezu. Niekto povie, že rez nemá vplyv na prebúdzanie sa stromu po zime. Ja si tým nie som až tak istý. Ak už strom nie je v hlbokom spánku, možno ho skutočne rez nejak preberie ?!? Navyše odrezaním dreva s pukmi, podľa niektorých "teórií" korene po prebudení ženú živiny do menšieho množstva pukov a kvetné puky viac rozkvitnú ako by rozkvitli pri väčšom množstve kvetov, a tým pádom sú náchylnejšie na jarné mrazy. Svoju logiku to podľa mňa má. To by vysveľovalo, prečo napríklad pri broskyniach niekto úrodu má, aj keď nereže. Veľa kvetov, neskorší vývin kvetov, vysšia odolnosť na mráz, niečo unikne. Broskyňa ale aj kvitne dlho a tvrdí sa, že nakvitáva postupne, preto niečo "vždy" prežije. Čo ak je to podobné aj u marhule? Možno to je dôvod, prečo stará zanedbaná marhuľa občas dá úrodu, lebo nevyživí toľko kvetov naraz. V minulosti som marhuľu rezal na jar ešte pred kvitnutím. Tento rok ju orežem tak ako broskyňu, až po zakvitnutí a vtedy, keď už nebude riziko mrazov. Som zvedavý, či začne kvitnúť neskôr ako minulé roky, keď ju nebudem "štartovať" predčasným predjarným rezom. Asi to nebude nejaký brutálny posun, ale možno budú aj puky menej vyvinuté a viac odolné voči mrazu. Možno treba stromy viac počúvať, pozorovať a menej bezmyšlienkovite rezať. Aspoň ja som teraz tak naladený.

[Jaroslav - Pear Man]

Všiml jsem si, že staré stromy Velkopavlovické v okolí přežívají i bez postřiků. Loni např. sousedova asi 15 letá - sice většina malých větví po napadení uschla ale strom to nezničilo, protože monilinoza nepronikla dál do větších větví.

Dříve jsem řezal meruňky v předjaří a žádného rychlejšího pučení jsem si nevšiml, spíš to ovlivňuje teplota a světlo.