Poškození meruněk mrazem + ochrana

[Vyhlídka]

Co se týká řezu, tak u peckovin bzký řez nepovažuju za vhodný (opřeno o literaturu i vlastní zkušenosti tvorba klejotoku). Z vlastní zkušenosti vidím, že brzký řez čehokoliv podporuje nárust dřeva. Takže jedině u nově vysazených stromků, tam je to opodstatněně, ale ne dřív než v období rašení. Další tvarování mladších stromků se mi osvěčilo až během vegetace zůzným zaštipováním a zakracováním. Je to pracovně náročnější, ale pokud uděláte takové dva nebo tři zásahy za rok, je to vidět. Ale všechny staré stromy v plodnosti pěstuju s polopřirozenými korunami. Podle potřeby dělám prosvětlovací a nebo zmlazovací řez, nejsem tedy nějaký řezač, takže mé vedení by zcela jistě mělo víc odpůrců než příznivců. Na druhou stranu nemám za traktorem cirkulárky a neprojíždím meziřadí hlava nehlava.
A k postřikování. Dokud stromy aspon nekvetou, je zbytečné používat motorový rosič, hodně přípravku letí pryč je lepší to vzít ručně, i když je to časově náročnější. U škůdců přezimujících nemá cenu stříkat pod 10 C. Na druhou stranu u některých fungicidů je udávána účinost už od 5 C, samozřejmě když je víc je to lepší. A k té obecně doporučené teplotě tuším na stránkách Agrobio cca. 15 C. Tak mnohokrát v minulosti jsem stříkal i při mnohem nižších teplotách moniliovou spálu, když prostě podmínky nebyly a z výhledu počasí bylo jasné, že ošetření v několika dalších dnech nebude možné (silný vítr, déště). Vždycky to nějak dopadlo, hlavně že nemrzlo. Naštěstí nikdy nebudu pracovat jako agronom s odpovědností za x hektarů, takže klídek a pohoda.
Ke zpomalování nástupu stromů do vegetace je doporučováno bílení kmenů, větší účinek má ale zastínění, při letošním průběhu počasí ovšem zřejmě moc nepomohlo ani jedno a ani druhé.

[Petr z H.]

Co se týká řezu, tak u peckovin bzký řez nepovažuju za vhodný (opřeno o literaturu i vlastní zkušenosti tvorba klejotoku). Z vlastní zkušenosti vidím, že brzký řez čehokoliv podporuje nárust dřeva. Takže jedině u nově vysazených stromků, tam je to opodstatněně, ale ne dřív než v období rašení.

To už tu bylo rozebíráno mnohokrát a mnoho z nás s tím má své zkušenosti (navzdory moudrým knihám ). Velkopěstitelé provádějí řez během celé zimy, nikoli v době rašení, to už na to není čas. A stromy evidentně rodí požadovaným způsobem, jinak by to tak nedělali. Já také většinou provádím řez peckovin už před rašením v zimě současně s jádrovinami, a nikdy to ještě nemělo jakýkoli neagativní důsledek ani nezpůsobilo tvorbu klejotoku. Co se týká vlivu řezu na tvorbu dřeva - máte velmi jednostranný pohled. Pro mě to je třeba ten nejžádoucí aspekt - pěstuji v suché lokalitě a přírůstky mám velmi velmi velmi chabé. Právě předjarním řezem jsem schopen stromy aspoň trochu povzbudit k růstu. Letní zaštipování aplikuji pouze na jabloních plodících na dlouhém dřevě, abych je "trochu umravnil", a na broskvoních.

[Vyhlídka]

Já ale ten bzký řez pak jako ti velkopěstitelé nesanuju mědí a bůhví čím vším. Protože na jednu stranu tu pěstitelé propagují postřik mědí po opadu listů (vznikají ranky, kterými proniká infekce). Postřiky v předjaří neřkuli zimní stejnými přípravdy. A na druhou stranu infekci otevřou vrata řezem v tuto dobu... Z mého pohledu vesnického prosťáčka doposud žijícího u rodičů nepochopitelné. ;-) Samozřejmě můžete namítat, že ty rány se zamažou balzámem s příměsí mědi. A to že velkopěstitelé nemají čas na zelené práce a že je nedělají to není pravdou protože jsou dřeviny, které je přímo vyžadují.

[přasličák]

Ještě k dotazům k pokusu pěstovat meruňky jako přenosnou kulturu. Stromky jsem vysadil do nádob asi 25 litrů. Co dva roky budu muset přesazovat do větších. Substrát si míchám. Po třetinách dávám rašelinový hrubý substrát, vyzralý kompost a hrubší říční písek s jílovitou příměsí. V tomto případě jsem vysazoval meruňky s balem, takže jádro nádoby je vyplněno zahradní zeminou. Tu jsem z kořenů neodstraňoval. Na snímku je zrovna stromek s vyšší korunkou. Stromek má nasazenoj iž ve dvou létech pěstování ve školce mnoho květních pupenů. Bylo mi líto to ostříhat a korunu sesadit. Jiné stromky mám podstatně nižší. Stromky před mrazy uklzím pomocí rudly do foliovníku. Má výšku čtyři metry. / Foliovník, ne rudla. / Jako akumulátor tepla tam mám nýní 5, později 10 plastových stodvaceti litrových sudů, naplněných vodou. Když bylo venku po ránu -4 stupně, ve foliáči bylo +2. To by mělo stačit.

[Mimmo]

[Peb]

Dnes ...

Pred rokom 2 april ..

Ešte pár dní a sú na tom istom

[M.H]

Ještě k dotazům k pokusu pěstovat meruňky jako přenosnou kulturu. Stromky jsem vysadil do nádob asi 25 litrů. Co dva roky budu muset přesazovat do větších. Substrát si míchám. Po třetinách dávám rašelinový hrubý substrát, vyzralý kompost a hrubší říční písek s jílovitou příměsí. V tomto případě jsem vysazoval meruňky s balem, takže jádro nádoby je vyplněno zahradní zeminou. Tu jsem z kořenů neodstraňoval. Na snímku je zrovna stromek s vyšší korunkou. Stromek má nasazenoj iž ve dvou létech pěstování ve školce mnoho květních pupenů. Bylo mi líto to ostříhat a korunu sesadit. Jiné stromky mám podstatně nižší. Stromky před mrazy uklzím pomocí rudly do foliovníku. Má výšku čtyři metry. / Foliovník, ne rudla. / Jako akumulátor tepla tam mám nýní 5, později 10 plastových stodvaceti litrových sudů, naplněných vodou. Když bylo venku po ránu -4 stupně, ve foliáči bylo +2. To by mělo stačit.

Díky za informaci.
Výšku ve foliovníku máte luxusní, tam se vejdou i větší stromky s většími kontejnery, to ano.

S těmi sudy s vodou, nevím jak je to v realitě, foliovníky ani skleník nemám, ale fyzikálně vzato - 1200 litrů vody je už velká kapacita tepla, ale zem - půda je mnohonásobně větší akumulátor tepla - jsou jí tuny, i když půda nevyčnívá přímo do prostoru jako ty sudy, u nich bude asi rychlejší vypouštění tepla. V nejhorším se dá pustit nějaké ohřívadlo.
Máte i kvalitnější folii nějakou speciální izolační? Když jsem měřil teplotu pod zaplachtvaným stromkem meruňky, rozdíl byl jen 2°C, takže na větší mrazy by bylo přitopení nutné. Ale je jasné že i čím větší skleník/foliovník, tím více udrží teplo - asi platí faktor poměru vnitřní objem/povrch

[přasličák]

Mám klasický větší foliák s třivrstvou profi foilii Ginger. Nějaké zvláštní izolační vlastnosti nemá. Uvnitř mám ještě uprostřed vybudovanou konstrukci, kde strop a stěny tvoří stan ze zahradnické bublinkové zateplovací folie. Na menší věci mám zhotoveny boxy rovněž z bublinkové zahadnické folie / velké bubliny /. Tam na jaře umísťuji roubované jehličnany či řízkovance. Tam mohu zajistit i potřebnou vysokou vzdušnou vlhkost a zatáhnout stínovku proti ostrému slunci.
Jinak voda je lepší vodič, než půda. Pokud přes den svítí slunce, voda v sudech se slušně nahřeje a v noci předává teplo okolí. Samozřejmně, pokud by byly noční mrazy pod -5 stupňů, asi by to foliovník nevytopilo. Ale rozhodně je lepší mít třeba mrazík -1, než -5. Pro jistotu mám i elektrické topidlo v záloze s nastavením při pokjesu pod bod mrazu.

[peter_z_tt]

Na zajtra a utorok hlásia mrazy. Zajtra je výstraha na -3°C, utorok -5°C (v dvoch metroch nad zemou). Mrznúť bude minimálne do štvrtka.
Je to v poradí šiesty rok bez marhúľ. Marhuľový lekvár a kompót je podpultový tovar, niektoré veľké stromy v okolí už padli a boli nahradené iným ovocím.
Ja som sa snažil vyselektovať odolnejšie odrody (bergeron, zard, fórum...). Takéto mrazy v plnom kvete alebo po odkvete neprežije žiadna odroda. Týmto definitívne vzdávam pokusy o marhule v lokalite, ktorá je v staršej literatúre popísaná ako najlepšia v Československu.

[M.H]

Ten Šalak kvetete pozdně, u mě teprve rozkvétá - otvírají se první květy, podobně se jeví pozdně kvetoucí Vinoslivyj, i Monastyrsky kvete nakonec pozdně, taky Dovrtělova, Ula, Farhial, ještě o 2 dny pozdější asi rekorně pozdní je ten Zard. Bergeron považovaný za pozdně kvetoucí je teď v plném květu.

Meruňky ztrácejí nejvíc odolnost na mrazy když už padají květní lístky - dokvétají. Pokud teprve vstoupili do plného květu tak až -5°C je sice likvidačních, ale sem tam nějaký květ přežije. Jenže mrazová jízda teprve začíná, je půlka března ... když se takové mrazy několikrát zopakují, nezbyde nic. U nás hlásí úplně jasno, vyzařovácí mráz, bezvětří ještě přetočením prudění z SZ na JZ ... takže korekce -6°C + ještě devastační účinky vyzařování ..... klasika.