Psinec

[Rafael]

Ještě edit, dodatek aneb
Historické okénko:
Kterak jsem cestou do práce koupil Rafovi náhubek a debata o něm s Ťapem. Včetně praktického vyzkoušení.
Shodli jsme se, že není dobrý. Že mu musím koupit nebo nechat ušít kožený.

Náhubek1.jpg (35.43 KiB) 437 zobrazení

Náhubek.jpg (37.18 KiB) 437 zobrazení

[Mimmo]

Schválně jsem dnes zastavil u dolního toku Dunaje na parkovišti, kde nejsou lidi ani psi. Psi hned přiběhli.

[Rafael]

Ještě, že žena nejezdí po trasách, v oblastech jako p. Mimmo.

To bysme měli doma psů...

[Hawkeye]

Siesta slnečného májového dňa... H.

[Rafael]

Bauceroni. Hezcí pejsci. Moje krevní skupina. Skoro jako dobrmani vypadají.
*
A ještě mě napadlo něco k Rafovi. Jak jsem si občas postěžoval, tak hlavně tchyně byla na koni:
"Co sis vybral, to máš! Já bych to nikdy neudělala. Dobrmana bez rodokmenu a ještě takové asociální štěně bych si do domu nikdy nepřivedla. Tak si nestěžuj!
*
Časem Raf pokousal několik lidí.
Teda, pokousal je silné slovo. Několikrát se stalo, že se mi vymknul kontrole, třeba jsem nezajistil vrátka řetězem když jsem chodil tam a zpátky, nekontrolovaně mi vyskočil z auta kde jsem něco nakládal a tak.
A někteří cyklisté, běžci nebo motorkáři si mysleli, že mu ujedou nebo utečou.
A to povzbudilo jeho pudy. Kdyby zpomalili, zastavili a chvíli počkali na můj zásah, nic by se nestalo.
Ale on je musel chytit a zastavit.

A některou z žen napadl povel - "Rafe, nerafej!"

Což byla voda na můj mlýn:

"Tak tady to máte, vy dvě! Ten váš nápad s tím jménem. Rafael, zdrobněle či vlastně zhruble Raf. Kdyby se jmenoval jak původně měl, Vigo Bengál, tak by dělal jen takové běžné psí kousky a nikoho by nikdy neporafal!"

- "Ty jsi stejný magor jako ten pes", odpověděly mi skoro jednohlasně.

[Rafael]

Tak se nám blíží MS v hokeji. Žena si prohlíži termíny a časy zápasů.
Ne, nejsme žádní sportovní fanoušci, to rozhodně ne. Ale to nás baví.

A v té souvislosti jsem si znovu vzpomněl na nebožtíka Rafa.
Jak on ty zápasy spolu s námi taky sledoval.
Teda ne, že by ho to nějak bavilo. To ne, jen tam s námi byl. Ležel na pohovce a dřímal.

Ale ve vypjatých okamžicích zápasu nějak vycítil naše emoce. Vyskočil, začal pobíhat a jemným rafaním nebo silnými údery předních tlap nám dával najevo aby jsme se zklidnili.

Žádný jiný pes nic takového nedělal. A ani žena, u které těch psů měli kdysi daleko víc než já, si na nic podobného nevzpomíná.
*
P.S. a taky to je i reakce na Jirka61:
viewtopic.php?p=38876#p38876

[Rafael]

Žena si vzpomněla na dětská léta a tak jsme si stáhli dvoudílný film Pan doktor a jeho zvířátka z roku 1967.
https://www.csfd.cz/film/2745-pan-dokto ... a/prehled/

https://gozofinder.com/cse/ulozto/cz?qu ... 9%C3%A1tka
*
A abych dostal tématu - pes, béžový labrador, je v obou dílech. I když ne jako hlavní hrdina.
*
By mě zajímalo jestli by se to líbilo i dnešním dětem?
Nám i v pokročilém věku hodně.
*
P.S. kdyby to někdo stahoval nezapomeňte vložit titulky ve formátu srt. Bez porozumnění textů písniček by ten film byl ochuzen.