Nejchutnější hruška

[Ivan Hlavatý]

Správne odpovede: 1. Boscova. 2. Harrow Delight. 3. Nojabrskaja. 4. Williamsova. 5. General LeClerc.
(Harrow D. má ako jedného z rodičov Williamsovu=Bartlett, takže určitá podoba tam je). IH

IMG_20200614_223409.png (107.95 KiB) 5106 zobrazení

[Jaroslav - Pear Man]

Zatím jsem ochutnal jen několik málo odrůd. Moje, zatím, nejoblíbenější hruška je na této fotce. Loni jsem ji sklidil u cesty, kde o ně nikdo neměl zájem z asi 70 letého stromu, který navíc vytvořil většinu větví z podnože divoké hrušně a nevím proč těchto hrušek bylo jen asi 30-40 některé už oklované a ožrané ptáky a hmyzem. Domnívám se, že by to mohla být Hardyho máslovka? Poraďte prosím. Chtěl bych s ní přeroubovat Dikolor, která chutná jako sladké jabko - Matčinu, ale voní po třešních a mě i přesto přijde fádní.

Chuťově a vůní jsou tyto "kožené" hrušky velmi podobné Boskově lahvici, kterou ale převálcuje hlavně tou šťavnatostí, má ale někdy nedobrou natrpklou slupku a musí být plně vazrálá, jinak to není ono.


Za ní jsou na 2. místě Boskova lahvice s Nojabrskajou, pak se dělí Solanka o třetí místo s Konferencí a pak až Williemsova, která mě ze Supermarketu zklamala ačkoli byla přezrálá. Rušila mě tam taková nepříjemná chuť jakoby nahnilosti. Možná by byla lepší podtržená stejně jako Solanka, která je ze možná ze všech starých odrůd nejvoňavější. Dal jsem je jednou do kyblíku s víkem, aby dozrály a ta vůně byla za několik hodin po otevření neuvěřitelné podmanivá, že by snad musela i toho nejsmutnějšího člověka na světě rozradostnit.

Zasadil jsem ještě Sissy, Generál Leclerc a Eriku, tak doufám, že se jim chuťove vyrovnají nebo alespoň přiblíží. Ještě budu shánět Hardyho máslovku a Děkanku Robertovu na gdouloňových podnožích, jinak je mám na semenáčích a Sissy jsem na kdouli nechal loni zpravokořenit a roste o 106.

[vysloužil]

První, co mě napadlo při pohledu na fotku je: "Samozřejmě Hardyho". Může to být, pravda, i jiná odrůda - např. Jizera vypadá taky tak - ale před 70. lety se kolem silnic až tolik odrůd nevysazovalo.
Popis výborné chuti s natrpklou slupkou je pro Hardyho docela typický.
Hardyho roste silněji než Dicolor, což je pro přeroubování výhodné (Dicolor nebude podrůstat a zbržděním růstu podpoří plodnost naroubované odrůdy). Hardyho má dobrou afinitu se všemi odrůdami a podnožemi, s kdoulemi asi ze všech nejlepší.
Třebaže Dicolor je jednou z mála úspěšných původních českých odrůd a a dobře se pozná podle pouhého vzhledu , taky s ní nejsem spokojen. Chuť je sladká, ale málo hrušková, plody jsou drobné a padají.

[Ivan Hlavatý]

Třebaže Dicolor je jednou z mála úspěšných původních českých odrůd a a dobře se pozná podle pouhého vzhledu , taky s ní nejsem spokojen. Chuť je sladká, ale málo hrušková, plody jsou drobné a padají.

Dicolor je výzorom veľmi pekná hruška, navyše aj vzhľadovo osobitá a prakticky nezameniteľná. Bohužiaľ, chuťovo je to len slabý priemer, skôr podpriemer. V mojej záhrade som ju zrušil (nahradil som ju Amforou). Jeden stromček Dikolorky zostal v 'adoptívnej' záhrade (foto), viacmenej ale len vďaka atraktívnemu výzoru. IH

IMG_20200729_145425.png (545.25 KiB) 4905 zobrazení

[Jaroslav - Pear Man]

Prosím vás o určení další staré odrudy: Také ji mám v oblibě, dřive než jsem objevil Boscova a Hardyho, měl jsem ji nejraději.
Je podzimní, střední až menší plody - výrazně menší než ta Hardyho, zraje začátkem října a při dozrávání dost padá. Plody mají barvu žlutou, dole bývá slupka jemně rzivá, na osluněné straně s jemným červeným líčkem. Naopak ve stínu je rzivá. Má tvrdší dužinu, zrnitou a také dosti šťavnatou, chuť o trochu méně sladkou než Hardyho nebo Boscova, mírně natrpkou velmi chutnou. Dají se z ní sušit výborné křížaly - žluté - nehnědnou jako Solanky. Růst má pomalý asi jako Konference, ale rozložitější pyramidální korunu. Trpí velmi rzí hrušňovou a chřadne, občas i nějaký plod rez znehodnotí v bubáku (je menší trpký, tvrdý, houbový) pokud je v infikované zoně jalovců, ale jinde jsou stromy kolem 80 let zdravé, plody nestrupovatí ani nekamenčí. V okolí je to jedna z 5 nejčastějších hrušní, skladovat se moc nedá vydrží jen několik dní.

[Ivan Hlavatý]

U nás dozrievajú prvé hrušky odrody Clappova (foto).
Nie je to hruška, ktorá by ašpirovala na titul 'najchutnejšia', ale nepochybne má svoju kvalitu. Spomedzi skorých letných odrôd patrí medzi tie lepšie.
Prednosťou je najmä skoré dozrievanie, už na prelome júla a augusta. Chuťovo kvalitnejšie odrody za ňou v dozrievaní zaostávajú - Harrow Delight o 10-14 dní, Williamsova o cca 4 týždne. IH

IMG_20200731_165023.png (799.83 KiB) 4817 zobrazení

[Mikeš13]

Opět kvůli ptactvu a hmyzu mi v ruce zůstalo pár plodů celočervené odrůdy Clappova červená - není to červenoplodá forma Clappovy, jak by se z názvu odrůdy mohlo zdát, ale kříženec Clappova × Červencová. Chuťově jde do Clappovy.

[Ivan Hlavatý]

Clappova červená - není to červenoplodá forma Clappovy, jak by se z názvu odrůdy mohlo zdát, ale kříženec Clappova × Červencová. Chuťově jde do Clappovy.

Informácie sú rôzne, mám ale pocit, že Clappova červená je farebnou mutáciou klasickej Clappovej, a nie jej krížencom.
Prikladám fotky, kde sa vyslovene píše, že Clappova červená bola objavená v r.1950 v sade v Missouri (USA) ako červenoplodá mutácia na jednej vetve stromu klasickej Clappovej.
Niektoré zdroje uvádzajú informáciu ako pán Mikeš13, ale asi nesprávne. Z kríženia Clappova x Červencová určite pochádza česká odroda Alice. IH

IMG_20200801_084919.png (131.29 KiB) 4766 zobrazení

[Mikeš13]

Také jsem si původně myslel, že je to červenoplodá mutace Clappovy - tvarem i chutí by to "čisté" Clappovce odpovídalo spíše. Právě v pomologiích jsou ty informace jiné - možná jedno nesprávné určení původu a to pak dále opisované.

[Ivan Hlavatý]

Také jsem si původně myslel, že je to červenoplodá mutace Clappovy - tvarem i chutí by to "čisté" Clappovce odpovídalo spíše. Právě v pomologiích jsou ty informace jiné - možná jedno nesprávné určení původu a to pak dále opisované.

To, že Clappova červená je farebnou púčikovou mutáciou 'klasickej' Clappovej (teda jej spontánnym klonom), by som považoval za isté.
Informácie o roku a mieste jej vzniku (resp. objavenia) sa ale rôznia (viď foto 1,2). Niektoré zdroje uvádzajú rok 1950 a štát Missouri, iné zasa rok 1939 a štát Michigan. IH

IMG_20200801_232832.png (96.29 KiB) 4710 zobrazení

IMG_20200801_233006.png (70.72 KiB) 4710 zobrazení