zahrada.online

Jinak, pokud je ten rastr 10 x 10 cm, tak ten spon je nedostatečný. I kdyby byl 15 x 15, tak je to hodně blízko.

To by mě zajímal ten fyzikální efekt, kterým to ta černá folie dělá.
Možná by pak šlo doporučit černý oděv do Arabských zemí, kde tradičně nosí bílý. Myslím, že i tradiční použití černé folie vychvalovalo, jak pěkně prohřívá půdu. Což je v souladu s vyzařováním černého tělesa, které jsem si kdysi dávno také i já spočítal.

Nicméně u raných brambor, kde je těžiště vegetační sezóny právě nyní a v květnu to pomoct může, pokud nám příroda nenadělí v květnu léto a v červnu tropy, jak to v posledních letech dělá.
U pozdních, které v zemi tráví celé léto se bohužel celá naše země posouvá mimo správné bramborové klima a bojím se, že ochlazující efekt černé folie to nezlepší. Kdo někdy strávil léto u Baltu, ten jejimu použití ve Finsku rozumí, pokud ale u nás zase bude 39 tropických dní jako loni...

Lysenko napísal: ↑

18 Apr 2020, 01:47

To by mě zajímal ten fyzikální efekt, kterým to ta černá folie dělá.
Možná by pak šlo doporučit černý oděv do Arabských zemí, kde tradičně nosí bílý.

V arabských zemích je černý oblek zcela běžný. Struktura oděvu musí respektovat nejen zachycení záření, ale i požadavek na omezené vedení tepla. Totéž platí pro fólii, která není tepelný vodič. Logicky bychom tedy mohli doporučit přírodě, aby Afričany vybavila tmavou pokožkou a Finy světlou.

Opravdu nejsem závislý na tom, abych si vypěstoval nějaké brambory na konzumaci. Na druhou stranu dokud si něco nevyzkouším, tak o tom mohu jen teoretizovat, ale praxe může být úplně jiná. Mohl bych to uzavřít tím, že až nať těch brambor uschne, tak podám informaci. Ale zatím ani nevím, jestli něco vůbec vyroste, možná když občas zaliji.
Nevím jak u vás, ale u mne není základním problémem teplo, ale spíš to sucho- neprší. Když brambor nemají nic nahoře (nať) tak nebudou mít nic i dole. Nejsme Vysočina, ale bramborám se u nás dařilo vždy. Sázely se pod pluh a já už od mala chodil v brázdě a co stopa, to jedna brambora. Jak mně rostla noha, tak se asi trochu prodlužovala i vzdálenost mezi zasazenými bramborami. Pokud bych to měl shrnout, tak vzdálenost mezi řádky byla asi 60 cm a spon v řádcích cca 30 cm. Takhle jsem sázel ještě před pěti lety brambory u tchýně na zahradě, pochopitelně jako jediný nástroj jsem měl motyku. Brambory se v řádcích pěkně zapojily a rozteč mezi řádky byla optimální pro to, abych rostliny mohl nakopčit (udělat hrůbky).
Brambory jsem už asi patnáct let na své zahradě nepěstoval hlavně kvůli tomu, že všichni brambory pěstovali a na těch pár kopečcích co jsem vysadil bylo plno mandelinky. Obírat vajíčka a larvy není moje hoby a stříkat těch dvacet třicet kopečků se mně nechtělo.
K té černé folii. Rastr je 15 x 15 cm. Mezi řádky je rozteč 60 cm. Původně jsem počítal se sponem 60 x 30, ale když jsem koupil sadbové brambory 5 kg za 105,- Kč tak jsem zjistil, že jsou tříděné, 3, - 5 cm a bylo jich v tom pytlíku víc jak 90. Abych je nemusel vyhazovat, tak jsem díry vystřihl 22,5 cm od sebe a stejně jsem musel dát ještě jeden řádek vedle folie, nezakrytý. Budu mít aspoň možnost porovnat. Jinak ten spon 60 x 22,5 běžně používám pro jahody, takže pokud budu mít už brambory sklizené, tak folii použiji na srpnovou výsadbu jahodníků.
Také by mne zajímalo, jak to vlastně s těmi foliemi je, ale teplotu jistě měřit nebudu.
Vladimír

Lysenko napísal: ↑

18 Apr 2020, 01:47

Možná by pak šlo doporučit černý oděv do Arabských zemí, kde tradičně nosí bílý.

Pokud se nosí v létě volnější černé oblečení a není úplné bezvětří, mělo by být výhodnější než bílé oblečení.
http://fyzmatik.pise.cz/1000-proc-se-no ... abity.html

A myslíte, že země se pod fólií taky ochlazuje pocením?

Mimmo napísal: ↑

18 Apr 2020, 05:52

Lysenko napísal: ↑

18 Apr 2020, 01:47

To by mě zajímal ten fyzikální efekt, kterým to ta černá folie dělá.
Možná by pak šlo doporučit černý oděv do Arabských zemí, kde tradičně nosí bílý.

V arabských zemích je černý oblek zcela běžný. Struktura oděvu musí respektovat nejen zachycení záření, ale i požadavek na omezené vedení tepla. Totéž platí pro fólii, která není tepelný vodič. Logicky bychom tedy mohli doporučit přírodě, aby Afričany vybavila tmavou pokožkou a Finy světlou.

Barva kůže reaguje na potřebu slunečního záření k tvorbě vitaminu D. Ale vraťme se k folii. Protože je tenká, tak naopak nemůže klást velký tepelný odpor , sluneční záření ji rozpálí a ona to pouští druhou stranou k zemi. Možná myslite, že ten tepelný odpor zařídí ta tenká vrstva vzduchu mezi folií a zemí. V tom případě doporučuji za tropického odpoledne do této mezery strčit ruku.

Ještě k tématu černé a bílé látky. Jsou tu např tyto 2 odkazy

https://www.nature.com/articles/283373a0

https://science.howstuffworks.com/scien ... eather.htm

Které diskutují tuto praxi. Zmíněný efekt je popsán tím, že zvýšená absorpce tepla ke kůži neprojde. K tomu je ale třeba několik věcí. Ta látka by měla být tepelným izolantem , což např ovčí vlna je. A mělo by ji být dost, tedy silné vrstvy, víc vrstev.

To je tedy asi návod, jak zařidit, aby černá folie půdu nepřehřála.

Myslím si, že je úplně jedno na jaké folii brambory jsou. Půda se ani neochlazuje ani neotepluje. Bramborová nať totiž k folii nepropustín žádné příme sluneční světlo. A v tom Finsku by to mělo být stejné.
Vladimír