zahrada.online

Routa (Ruta) [routa vonná, Ruta graveolens] obecná nebo zahradní, roste divoce v jižní Evropě;
u nás
pěstuje se v zahradách. Semeno má podobu ledvinkovitou; nať čerstvá má zvláštní odpornou vůni a chuť; obsahuje hojně oleje etherického, gumi a jiné látky hořké. Routa divoce rostoucí jest tak ostrá, že dotknutím pouhým dráždí kůži a způsobí zánět, oteklinu a puchýře. Užívá-li se v množství přílišném,
způsobí prý ošklivý pot, závrať, otok jazyka, ospalost, křeče - podobný stav, jako při otrávení.
Routa pěstovaná působí mírněji, ona vábí kočky a považuje se dávno za lék proti nepravidelné čmýře;
zvláště myslí se o ní, že na materník působí, pročež užívá se proti chronickým neduhům ústrojí toho, též proti nadýmání, kolice, žloutenici, červům atd., vůbec radí se v nemocích života, jakož i proti nemocím
očním (slabému zraku). Také proti vzteklině ji dávali a sice 30 jader vlaských ořechů s hrstí routy utlučeno
a smícháno s medem, což užívalo se ráno a večer asi lžíce. Sušením pozbude nať routová sílu svou;
prášek po 60 až 120 ctgr. jest málo oblíben; také lektvař s vínem nebo s vodou málo se užívá; za to užívá se více listí čerstvého, tu a tam jí se rozsekané listí s chlebem jakožto žaludek sílící lék. Také za kloktadlo
slouží; též na koupele zároveň s jinými. Olej routový dává se po 2-4 kapkách na cukru; ocet routový užívá se vnitř zřídka; spíše vně na obklad, k omývání při křečích, mdlobách; též za kloktadlo.