Musíme asi rozlišovat pěstování pro sebe a na výdělek. V domácích podmínkách lze obojí pěstovat bez chemie, ovšem musíme se smířit, že občas zažijeme s chorobami a škůdci debakl . My se naštvem, ale tím to skončí. To si komerční pěstitel dovolit nemůže. Jestli je chemický zásah akceptovatelný v domácích podmínkách, to je otázka priorit každého zahrádkáře.Jitka napísal: ↑29 Jún 2021, 15:37Nejsem expert, takže se spíš vnutím - bez brambor v okolí naprosto bez postřiku už 20 let. Prostě jak se začnou kazit, tak končíme. Většinou do konce září vydržíme. A když vidím, co stojí postřiky vína, tak to je podle mne ekonomický nesmysl.
S oteplením mi za těch pár dnů narostly pořádně, mšice na nich jsou, ale za postřik to nestojí. Ukázalo se, že už musím hnojit, králičí hnůj je asi slabý a v suchých letech vůbec nebyl kompost z posekané trávy. U slepičinců se bojím popálení, tak jsem dvakrát cukrovala NPK, teď už jen počkám na počasí a preventivně dám ledek vápenatý na list.
Letos mám Pálavy - loni vydržely nejdéle, jsou na záhonu, Uragán, Crimson Crush a Dulcie. V sobotu jsem vylévala 100mm ze srážkoměru a včera jsem zjistila, že je sucho! Dneska už to nemá cenu zalévat, ráno spadlo 5mm a v noci má být lijavec.
Jenom k úvaze - vždycky, když si myslím, jak mi to roste, tak u máti zjistím, že má vše větší a bujnější. Ale zase loni jí černaly papriky už 1cm velké (pomohl ledek vápenatý na list) a rajčata jí taky hynou o 2-3 týdny dříve. Hnojí slepičím trusem, možná ta přemíra dusíku vadí? Jenže má taky vždycky nějaké brambory, jako zdroj plísně.
Mně nejvíc vadí, že mnoho amatérů stříká své plodiny, třebaže neví proti čemu, čím a kdy. Stačí chvíli postát v zahrádkářské prodejně a uslyšíte: "Máte něco na plíseň rajčat (strupovitost, kadeřavost, monilii, červivost,...)?" Prodavač nabídne nějaký přípravek (majitel prodejny by nebyl rád, kdyby řekl, že v tuto dobu je na postřik pozdě), ostatně prodavač v drogerii nemusí vůbec agrochemikáliím rozumět.