Stupické polní rané, ve světě nazývané Stupice, patří mezi nejoblíbenější heirloom (dědictví) rajčata zejména pro svou ranost a chuť. Toto mimořádné rajče vyšlechtil Jaroslav Homola a jméno dostalo podle farmy ve Stupicích (vesnice nedaleko Prahy). V době, kdy byl nasazen na nucenou práci v Německu 1943 udělal křížení (Mikado x Rheinlands Rhum) x Solanum racemigerum. Následně vybral z velkého množství dvě mutace s listem typu Mikádo (bramborový list), které během několika let stabilizoval.
Kmen 27-M byl základem pro později uznanou odrůdu Stupické polní rané. Rostlina je slabšího růstu, někdy uváděná jako polodeterminantní, je to velmi raná odrůda (takto hodnocená i ve světě), šlechtitel Jaroslav Homola doporučuje – vysévat a vysazovat brzy a vésti na 1 výhon. Byla tehdy určena pro raný trh, k jídlu za syrova, chuť velmi dobrá, poměr kyselin a cukru velmi harmonický. Jako čs. odrůda bylo povolena v roce 1955.
Klon R 14 byl základem pro rajče, později nazvané Stupické skleníkové. Od Stupického polního raného se liší silnějším vzrůstem a většími plody. Bylo určeno speciálně pro rychlení ve skleníku, kde zaručuje velmi rané sklizně s dobrým podílem plodů I. třídy. Jako čs. odrůda bylo povolena v roce 1954.
V devadesátých letech minulého století se vyčlenily ze státního sektoru čtyři semenářské firmy, které všechny získaly práva k těmto odrůdám. Dodnes všechny produkují a prodávají jejich semena. Zajímalo mě, jak se liší rostliny a plody vypěstované z těchto semen. Pokusem jsem zjistil, že rostliny ani plody se nijak od sebe neliší ani vzhledem ani chutí.
Nejen, že se dodnes prodávají semena Stupického polního raného, ale tato odrůda se dodnes užívá při šlechtění hybridních odrůd v České republice. Pochopitelně se nepoužívá klon s bramborovým listem, ale rostlina s normálním listem, Ostravské rané, které bylo v padesátých letech minulého století v uznaných čs. odrůdách. Nejznámější je hybrid Start F1, u kterého to bylo už publikováno. Dnes se již nepublikuje, které odrůdy se používají při výrobě semen F1, ale já jako amatér si myslím, že se u českých hybridů vychází z těchto původních českých odrůd – nemohu si pomoct, když chutnám české F1 odrůdy, tak tam cítím tu typickou chuť , jak já říkám českou chuť.
Vladimír Gross
