zahrada.online

charles91 napísal: ↑

12 Jún 2021, 22:55

vysloužil napísal: ↑

12 Jan 2021, 23:17

Zkušenosti ne, ale něco se píše v knížkách. Na choulostivé kytky v květináčích se destilka používá. Opakovaná zálivka vodovodní či studniční vodou zasoluje půdu.

Máme veľmi tvrdú vodu. V čase veľkého sucha nemám na výber, polievame s nou.
Otázka : Je riziko zasolenia so studničnou vodou vysoké ? Oplatí sa investovať do nejakého filtra, na zmäkčenie vody a odstránenie soli ?

Na zalévání záhonků a květin to riziko velké nebude. Pravidelné zavlažování třeba ve skleníku by asi půdu časem znehodnotilo.

charles91 napísal: ↑

12 Jún 2021, 22:55

Máme veľmi tvrdú vodu. V čase veľkého sucha nemám na výber, polievame s nou.
Otázka : Je riziko zasolenia so studničnou vodou vysoké ? Oplatí sa investovať do nejakého filtra, na zmäkčenie vody a odstránenie soli ?

Tvrdost sama o sobě znamená jen obsah vápníku a hořčíku. Neříká nic o jiných iontech nebo solích. Třeba tam ani nejsou. Navíc právě vápník a hořčík potřebujete ve větší míře např. pro skleníkové papriky a rajčata. Změkčením nedosáhnete odstranění solí, ale obvykle právě naopak. Změkčovací filtr v pračce nebo myčce nádobí se regeneruje solí (NaCl). V přicházející vodě pak změkčovací filtr nahradí třeba síran hořečnatý právě nežádoucím chloridem sodným. Ten nevadí při praní, ale mnoho rostlin ho nesnáší. Samozřejmě, silně kyselý katex v H+ cyklu ve spojení se silně bazickým anexem v OH- cyklu odstraní všechno a vznikne demineralizovaná voda srovnatelná s destilovanou. Pak ale katexový filtr regenerujete např. kyselinou dusičnou a anexový draselným louhem. Nevím, zda jsem to dokázal srozumitelně vysvětlit.
Pokud si opatříte chemický rozbor vaší vody, odpověď bude snadnější.

Mimmo napísal: ↑

13 Jún 2021, 16:52

Tvrdost sama o sobě znamená jen obsah vápníku a hořčíku. Neříká nic o jiných iontech nebo solích. Třeba tam ani nejsou. Navíc právě vápník a hořčík potřebujete ve větší míře např. pro skleníkové papriky a rajčata. Změkčením nedosáhnete odstranění solí, ale obvykle právě naopak. Změkčovací filtr v pračce nebo myčce nádobí se regeneruje solí (NaCl). V přicházející vodě pak změkčovací filtr nahradí třeba síran hořečnatý právě nežádoucím chloridem sodným. Ten nevadí při praní, ale mnoho rostlin ho nesnáší. Samozřejmě, silně kyselý katex v H+ cyklu ve spojení se silně bazickým anexem v OH- cyklu odstraní všechno a vznikne demineralizovaná voda srovnatelná s destilovanou. Pak ale katexový filtr regenerujete např. kyselinou dusičnou a anexový draselným louhem. Nevím, zda jsem to dokázal srozumitelně vysvětlit.
Pokud si opatříte chemický rozbor vaší vody, odpověď bude snadnější.

Vďaka za vysvetlenie.
Rozbor vody zo studne som nerobil, nakoľko na pitie sa nepoužíva, a ak na zalievanie, tak klasicky - vyťahovaním s vedrom, čo je často časovo naročne...

Hned som pozrel rozbor obecnej vody.
NA+ 10,9 mg/l
Chloridy 9,5 mg/l
Vodivosť 43 ms/m
RL 245 mg/l

Podľa uvedených hodnôt je to skôr tvrdšia voda ale žiadny extrém (odhadujem okolo15° dGH).
Okrem vyslovene kyslomilných rastlín (čučoriedky, vresy, rododendrony, atď.) by som problém v použití na zálievku v exteriéri nevidel.

Taky si myslím, že zalévání zeleniny ve skleníku touto vodou nebude vadit. Obsah soli (NaCl) je nízký a vápník s hořčíkem má na obvyklé skleníkové rostliny pozitivní vliv. U rozboru sice nevíme, co tvoří zbývajících 225 mg/l Rozpuštěných Látek a neznáme ani pH, ale asi to nebude nic škodlivého. Předpokládám, že obecní voda se studniční vodě podobá.
Pro zajímavost ještě uvedu, jak vlastně vypadají ionexy, které upravují vodu ve filtrech. Jsou to malé plastové kuličky s aktivovaným povrchem. Katexy zachycují kationty a anexy anionty. Prodávají se suché v pytlích nebo vlhké v sudech. Na úpravu 10 l vody denně by se asi používala jednolitrová katexová a jednolitrová anexová kolona. Vody z regenerace by se však asi nemohly lít na zahradu. Snad jen v případě že by se skutečně regenerovalo čistou kyselinou dusičnou a draselným louhem (ne chlorovodíkovou a levnějším sodným louhem).
Některé ionexy jsou schopny zachytit i specifický iont. Typicky jde např. o odstranění železa nebo dusičnanů z pitné vody. Průmyslově se dají ionexy vyladit až tak, že se s nimi dá těžit uran z mořské vody nebo zachycovat rtuť v odpadních vodách.
Při výrobě pitné vody z mořské se však využívá spíše elektroosmózy (Izrael). Ve velkém to vyjde levněji. Koncentrovanou odpadní slanou vodu je možno do moře vrátit nebo vytěžit pevnou sůl.

Mimmo napísal: ↑

15 Jún 2021, 18:08

Taky si myslím, že zalévání zeleniny ve skleníku touto vodou nebude vadit. Obsah soli (NaCl) je nízký a vápník s hořčíkem má na obvyklé skleníkové rostliny pozitivní vliv. U rozboru sice nevíme, co tvoří zbývajících 225 mg/l Rozpuštěných Látek a neznáme ani pH, ale asi to nebude nic škodlivého. Předpokládám, že obecní voda se studniční vodě podobá.

PH 7,2
Sírany 21,9
Dusičnany 9,8
Mg 14,2
Ca 64,2

Vsetky ostatné su uvedené ako <5 mg/l

Vďaka za ujasnenie. Ešte drobna otázka. Tým že vodu vždy nechavam odstáť - nanosim do zinkovej vane, a necham cely den, aby sa voda ohriala. Menia sa v nej nejaké nejake rozpustne látky ? Alebo prchajú ? - Pod vplyvom tepla, slnka atď...

charles91 napísal: ↑

20 Jún 2021, 11:23

Ešte drobna otázka. Tým že vodu vždy nechavam odstáť - nanosim do zinkovej vane, a necham cely den, aby sa voda ohriala. Menia sa v nej nejaké nejake rozpustne látky ? Alebo prchajú ? - Pod vplyvom tepla, slnka atď...

Těžká otázka. Nejde jen o chemii, ale i o biologické změny. Tipnul bych si, že nějaké plyny vyprchají (snad CO2). Do vody se přeléváním a fotosyntézou řas dostane trocha kyslíku a ten může oxidovat např. dvojmocné železo na trojmocné (pokud tam bylo). Část vápníku se asi taky vysráží na stěně nádoby jako uhličitan vlivem kolísání teplot a hydrostatického tlaku. Vysrážet se může částečně i to trojmocné železo jako hydroxid. Možná, že je to úplně jinak, ale rostlinám ve skleníku to bude asi jedno.