Genetika rastlin a ich plodov

[kvas]

Pri prezerani eshopov s vypestkami ma pri citani doporucovanych opelovacov k jednotlivym druhom napadlo toto:

1) pri krizeni zivocichov (typicky zvierata/cicavce, ludia) ked sa skrizia 2 rozne plemena, alebo rasy, vysledok je krizenec, uz to nie je 100% povodne pleneno alebo rasa.

2) pri rastlinach to funguje rovnako? preco sa pytam?

Priklad: Mam "cistokrvnu" ceresnu Kordia. Opeli sa napr. "cistokrvnou" Lapins, alebo obycajnou plankou. Ceresne (plody) ktore ta Kordia zarodi su povazovane za "cistokrvne" Kordie. Pri pisani tohoto postu mi to trochu doslo: potomok, tohoto krizenia zrejme nie je "ovocie/duzina" ale az samotna kostka/semeno - tym padom, takyto plod by stale mohol chutit ako Kordia, ale ked zasadim to semeno, uz to Kordia nebude. - OK, toto mi je u jadrovin, kostkovin, drobneho ovocia zrejme jasne (ak sa mylim, prosim opravte ma)

ale co take skrupoviny? tie sa prave pestuju koli samotnemu semenu a teda opat podobna otazka:
Ked mam orech (podobne mandlu/liesku) Jupiter a oplodnim ho "noname/susedovym/inou odrodou" orechom, su moje orechy (plody) naozaj Jupiter s "standardnou" velkostou/chutou/atd...? Samozrejme ignorujeme vplyv prostredia, pody, nadmorskej vysky na celkove vlastnosti plodu. Zaujima ma to len z cisto genetickeho hladiska, ci sa "cistokrvny" Jupiter da pokazit/vylepsit otcovskymi genmi, alebo je to zanedbatelny vplyv. Inymi slovami, nech ho opelim akymkolvek inym otcovskym genom, stale to bude vyzerat/chutit ako plod z Jupitera.

Moj amatersky (nicim nepodlozeny) nazor je, ze by tam kludne mohli byt aj vyraznejsie zmeny v tvare/chuti plodov aj ked na 2. strane, semeno este nie je "uplna 2. generacia, resp. finalny potomok" a teda, ked nad tym tak rozmyslam, mozno by tam az take velke zmeny nemuseli byt, alebo tam nie su ziadne? - hmm, asi som mal davat v skole viacej pozor:)

Najde sa tu niekto, kto mi to vysvetli?

Este podotykam, ze sa tu stale bavime len o vlastnostiach plodov prveho krizenia. Samozrejme, ked taketo semeno zasadim, vysledna rastlina uz je krizenec s inymi (lepsimi/horsimi) vlastnostami ako je materska rastlina.

[Mimmo]

Zajímavé téma. Já se domnívám, že ten hybrid obvykle sídlí jen v jakémsi zárodečném terčíku, z něhož vyrůstá klíček a nová rostlina. Semena hořkosemenných a sladkosemenných meruněk jsou např. proto hořká nebo sladká a velikostně shodná po matce. U některých rostlin (paprika) jsou však semena hybridní asi skoro celá. Proto plod sladké papriky opylený pálivou může vlivem extrakce a difuze alkaloidů pálit.
Ještě bych doplnil, že dřeviny nejsou obvykle F0 generace. Jsou to mnohonásobní kříženci se složitou genetikou. Proto se množí obvykle vegetativně. Geneticky ustálené klony (ptačí třešeň, vinohradnická broskvoň) se pak množí generativně.

[kvas]

Dakujem za zmienku o paprike. - to je dost bezny jav, ze sladka zacne palit. Aky ma na to (palenie sladkej papriky) vplyv ze sa jedna o hybridne semeno? Keby bolo nehybridne, tak by nikdy sladka parika po opeleni stiplavou nestipala/nepalila?

A este ma prekvapil termin "geneticky ustalene klony" - ako je to mozne dosiahnut? Chapem, ze existuje nejake cistokrvne plemeno (psy/macky/kone/kozy) kde sa da zabezpecit, aby nedoslo ku krizeniu s inym pelemenom, ale ako to zabezpecit u rastlin? Inymi slovami, ak bude vtacnica oplodnena pelom hociakej inej ceresne/visne, tak z jej kostky vzdy vyrastie len rovnaka vtacnica?

Jo a posledna otazka: co-to viem o hybridnych semenach, ze sa proste nedaju pestovat/mnozit doma, t.j. z rajciny Tornado F1 mi na buduci rok z vlastnych semien nenarastie rovnake Tornado. Ako sa to ale dosiahnut "priemyselne" ked v obchodoch su kazdy rok "rovnake" Tornada? (rovnaky princip zrejme plati aj u hybridnej hydiny - Dominant)

[vysloužil]

Četlů jsem, že hybridní osivo F1 se každoročně vyrábí ze dvou rodičovských odrůd, které se navzájem zkříží (opylí). Dalším jejich zkřížením by 50% semen mělo stejné vlastnosti (ale nikdo neví, která by to byla). Proto je osivo F1 o dost dražší, než běžné.
Jinak je to tak, jak píše mimmo, i jádro ořechu má vlastnosti matečné rostliny, pouze jinou genetickou výbavu, která se projeví až u potomka.
Semenáč ptáčnice opylené Kordií bude mít vlastnosti pokřížené. Vzhledem k složitému šlechtění Kordie bude mít zřejmě blíž k té plaňce, ale jisté to není. Totéž bude platit o semenáči Kordie opylené ptačkou a dokonce i semenáč Kordie opylený Tamarou může dát plody jako ptačka.

Co se týče těch geneticky ustálených klonů, tam je to složitější. U zvířat je to možné opakovaným imbredním křížením, čímž se dosáhne, že i když potomstvo dvou čistokrevných rodičů není s nimi geneticky shodné (nemůže být), tak ve sledovaných znacích (velikost, barva, vlastnosti, aj) bude stejné. U rostlin toho lze dosáhnout teoreticky, lépe u druhů, kde převažuje samosprašnost. U cizosprašných by to v praxi dělalo ještě větší problémy, proto se ovoce generativně prakticky nemnoží.

[Mimmo]

Jo a posledna otazka: co-to viem o hybridnych semenach, ze sa proste nedaju pestovat/mnozit doma, t.j. z rajciny Tornado F1 mi na buduci rok z vlastnych semien nenarastie rovnake Tornado. Ako sa to ale dosiahnut "priemyselne" ked v obchodoch su kazdy rok "rovnake" Tornada? (rovnaky princip zrejme plati aj u hybridnej hydiny - Dominant)

Něco vám prozradím. Tornádo F1 a Start F1 jsou hybridy stupického rajčete a dvou nejmenovaných bulharských ustálených odrůd. Křížení není složité. Vykastrují se poupata mateřské rostliny (včasným odstraněním tyčinek), zavážou se sáčkem a ve vhodný čas se opylí pylem z druhé rostliny. Semena jsou hybrid F1. Vydrží mnoho let. Pokud však vysijete semena z hybridních plodů, snadno poznáte menší stupická rajčata s bramborovými listy. Rozeznat listy tornáda od bulharského rajčete také není moc těžké. Ale nikomu to neříkejte, to by se pak hybridy špatně prodávaly.

Ve velkovýrobě se často kastruje chemicky a ve skleníku je už jen otcovská odrůda a čmeláci. Všechna semena v plodech mateřské rostliny jsou F1.

[kvas]

Dakujem za vysvetlenie. Slachtit rajciny a ani inu zeleninu/ovocie zatial neplanujem. Ale ked som trochu googlil tuto temu nasiel som zaujimavy web, kde predavaju "cistokrvne/nehybridne" semena:

https://permaseminka.cz/

Skusali ste niekto doma dlhodobo (3-5-10 rokov a viac) pestovat nejaku konkretnu odrodu stale z vlastnych semien? Napr. rajciny, papriku, fazulu, kukuricu, hrach, atd? Naozaj kvalita casom "neklesa" resp. nejako nedegeneruje? Proste, stale ma rovnake vlastnosti, velkost, chut?

Ja takto sadim len cesnak (mam od p. Kozaka Lukan a od Sema Vaclav) asi 3 roky, zial uz to mam domiesane a tento rok to bola totalna katastrofa (ale hlavne koli pocasiu, nie koli genetike). kedze sadim struciky a nie semena, asi by to stale mali byt spominane odrody. Je to tak?

[vysloužil]

Sadba stroužků je vegetativní množení, takže vlastnosti by si měla podržet. Ovšem samotné stroužky vznikají z nevelkého buněčného základu, takže jsou-li postiženy mutacemi, může se kvalita rostlin měnit.
V minulosti jsme si sušili semínka ze žlutých darovaných rajčat, které nebyly na trhu (blbě se to odlepovalo uschlé od papíru), . Barvu si obvykle podržely, ale časem zmenšovaly plody.

[ivan z okenka]

Fazol obecný, hrách jsou samosprašné, tam není problém s cizosprášením. Pokud se zabrání opylení u odrůd rajčat, paprik, tak taky zůstávají věrná. Jak na ně dolétne čmelák nebo včela, je zle. Kukuřice, fazol šarlatový a mnohé další jsou cizosprašné, takže když jsou v okolí větší množství odrůd, je to s jednotným potomstvem dost bídné.
U potomstva hybridů se projeví v další generaci štěpení podle toho jak jsou které geny "silné". To, pokud by byly "samosprášené". Pokud přiletí nějaký opylovač z jiné odrůdy, obyčejně se to projeví až v další generaci.
Pro obyčejně platí výjimky: paprika sladká sprášená pálivou může mít už v tom plodu se sprášenými semeny placenty pálivé. Kukuřice žlutoobilkatá po sprášení červenoobilkatou mívá barevné změny už v endospermu opylených obilek.
No a brambory, česnek, ty mění časem virózy, které přinášejí saví škůdci. Nebo člověk na rukou, nářadí. Při manipulaci s nakaženými, jejich poškozením a přenosem na zdravé rostliny.

[ivan z okenka]

Jo a pokud jde o udržení stejného standardu, tak spoustu let si držím oblíbenou odrůdu keříčkových fazolí, odrůdu jahodníku, kterou má snad z roku 1988, přesévám bob zahradní. Vždycky jen jednu odrůdu. A dost dlouho si udržuji jednu šalotku.

[ivan z okenka]

Mimmo, kdyby se v tom křížení potkávaly vždycky jen geny se stejnou dominancí, byly jen dva, nebo jich bylo velmi málo, pak by to tak v potomstvu chodilo na 100 %.
Na druhou stranu jsem rád, že píšete o tom, že hybridy nevznikají jen z linií, ale i z odrůd. Jsou lidé, kteří to mají v tomto ohledu dost výrazně zkreslené a útočí se svou jen částečnou znalostí na šlechtění F1 odrůd.

Jo a posledna otazka: co-to viem o hybridnych semenach, ze sa proste nedaju pestovat/mnozit doma, t.j. z rajciny Tornado F1 mi na buduci rok z vlastnych semien nenarastie rovnake Tornado. Ako sa to ale dosiahnut "priemyselne" ked v obchodoch su kazdy rok "rovnake" Tornada? (rovnaky princip zrejme plati aj u hybridnej hydiny - Dominant)

Něco vám prozradím. Tornádo F1 a Start F1 jsou hybridy stupického rajčete a dvou nejmenovaných bulharských ustálených odrůd. Křížení není složité. Vykastrují se poupata mateřské rostliny (včasným odstraněním tyčinek), zavážou se sáčkem a ve vhodný čas se opylí pylem z druhé rostliny. Semena jsou hybrid F1. Vydrží mnoho let. Pokud však vysijete semena z hybridních plodů, snadno poznáte menší stupická rajčata s bramborovými listy. Rozeznat listy tornáda od bulharského rajčete také není moc těžké. Ale nikomu to neříkejte, to by se pak hybridy špatně prodávaly.

Ve velkovýrobě se často kastruje chemicky a ve skleníku je už jen otcovská odrůda a čmeláci. Všechna semena v plodech mateřské rostliny jsou F1.