Odrůdy rajčat, které jsou ve zcela zralém stavu zelené, mají v plodech malý obsah jedovatých alkaloidů. Takže se dá říct, že tato zelená rajčata v podstatě jedovatá nejsou. Nezralá rajčata zelené barvy však obsahují mnohem více toxického solaninu a tomatinu, takže by se neměla konzumovat ve větším množství. To je problém i dalších lilkovitých rostlin. Brambory, kterým vlivem světla zezelená slupka, mají v sobě také hodně solaninu. Hlavně ve slupce a blízko slupky. Šlechtitelé brambor proto vyřazují z velkoprodukce odrůdy obsahující vyšší množsví solaninu.
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
zelená rajčata která jsou ve zralém stavu zelená neobsahují žádný solanin. Zelená rajčata která mají být ve zralém stavu červená , která mají sklizňovou velikost obsahují cca 2mg solaninu. Smrtelná dávka je 300mg , problematická dávka 25-35mg (průjem , zvracení) - tolik jich nesníte. Navíc solanin je velmi hořký , prakticky nepoživatelný. Brambora má nejvíc solaninu když leží na sluníčku a zezelená, pak kolem klíčků může být vysoká koncentrace, ale kdo by to jedl hořké jako čert. Navíc mléčným kvašením se solanin rozkládá, takže do nálevu zelené rajčata bezproblémové.
Je to prakticky mýtus. Samozřejmě kdyz odkvetou květy a vytvoří se kuličky , tak ty jedovaté jsou.
Je to prakticky mýtus. Samozřejmě kdyz odkvetou květy a vytvoří se kuličky , tak ty jedovaté jsou.
A bovi maiore discit arare minor. Quod licet Iovi, non licet bovi.
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
Hlavním glykoakalooidem rajčat není solanin, nýbrž je alfa-tomatin, méně významným dehydrotomatin (neuro- a kardiotoxiny). Ve zralých rajčatech je jich naprosto nevýznamné množství. V těch nezralých víc, ale na klinickou otravu to není. Čalamáda z nezralých rajčat - vzhledem k tomu, kolik se jí konzumuje - zdravotní riziko neznamená.
Každopádně tradovaný názor, že nezralá rajčata obsahují jedovaté látky není úplný mýtus, ale není třeba se jich bát
Každopádně tradovaný názor, že nezralá rajčata obsahují jedovaté látky není úplný mýtus, ale není třeba se jich bát
-
- Príspevky: 4892
- Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
Traduje sa, že zatlčením medeného klinca do bázy kmeňa stromu je možné tento zahubiť - teda dosiahnuť jeho vyschnutie, odumretie. (Viď foto 1). Je to mýtus alebo pravda ?
Keď som pátral po odpovedi na túto otázku, nenašiel som relevantné informácie v slovenčine či češtine (ale možno som len nehľadal dosť vytrvalo). Našiel som viacero článkov v angličtine, prakticky všetky sa zhodovali so závermi článku, ktorý prikladám na foto 2-4. Stručne povedané (pre neangličtinárov): jeden klinec zdravému stromu neublíži, iná situácia je však vtedy, ak sa zatlčie do stromu séria mohutnejších medených klincov. Škodlivý efekt je potom jednak mechanický (poškodenie rastových pletív s negatívnym dopadom na rast a hojivé procesy, zníženie odolnosti chorobám atď.), jednak chemický. Ten spočíva v toxicite nie samotnej medi, ale jej oxidov pre strom. Zatlčené klince časom podliehajú oxidácii, tieto zlúčeniny sú už pre strom toxické a poškodzujú ho aj 'chemicky'.
Takže odpoveď na úvodnú otázku je asi taká, že úplný mýtus to nie je, závisí to ale od množstva použitých medených klincov (čím mohutnejší a zdravší strom, tým viac a mohutnejších klincov je potrebných, a tým dlhšie trvá dosiahnutie 'výsledného efektu'. IH
Keď som pátral po odpovedi na túto otázku, nenašiel som relevantné informácie v slovenčine či češtine (ale možno som len nehľadal dosť vytrvalo). Našiel som viacero článkov v angličtine, prakticky všetky sa zhodovali so závermi článku, ktorý prikladám na foto 2-4. Stručne povedané (pre neangličtinárov): jeden klinec zdravému stromu neublíži, iná situácia je však vtedy, ak sa zatlčie do stromu séria mohutnejších medených klincov. Škodlivý efekt je potom jednak mechanický (poškodenie rastových pletív s negatívnym dopadom na rast a hojivé procesy, zníženie odolnosti chorobám atď.), jednak chemický. Ten spočíva v toxicite nie samotnej medi, ale jej oxidov pre strom. Zatlčené klince časom podliehajú oxidácii, tieto zlúčeniny sú už pre strom toxické a poškodzujú ho aj 'chemicky'.
Takže odpoveď na úvodnú otázku je asi taká, že úplný mýtus to nie je, závisí to ale od množstva použitých medených klincov (čím mohutnejší a zdravší strom, tým viac a mohutnejších klincov je potrebných, a tým dlhšie trvá dosiahnutie 'výsledného efektu'. IH
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
Před pár desítkami let se tradoval mezi zahrádkáři mýtus, že podobně lze vyléčit švestce šarku. Hřebíky z mědi nebyly, tak se vyvrtala díra do kmene a strčil tam měděný drát. Málokdo tomu věřil, přesto to mnozí zkoušeli, já, přiznám se, taky. Výsledek byl očekávatelný. Stromu to neublížilo, ale šarkou trpěl dál.
-
- Príspevky: 1188
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:29
- Bydlisko: Úpatí Bílých Karpat
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
Už jsem to psala myslím na ,,broskve". Návod na zatlučení měděných hřebíků do broskve proti kadeřavosti je z Ruska, protože tamní lid je velmi vynalézavý(neb mu nic jiného nezbývá ) Měděné hřebíky zbyly ze střechy, tak jsem asi 4 zatloukla do mladinké broskve, průměr kmene tehdy měla tak 6cm, v různých výškách a stranách. Od té doby se kadeřavost vytratila, myslím že vloni(či předloni?) pár kadeřavých lístků bylo, letos nic(mám to zatlučené asi 5 let) nestříkám už tak 4 roky vůbec. Jestli je to tím, či že tu třeba pár let kadeřavost neřádí...netuším. Dneska jsem se zrovna na broskev dívala, hnusné zamšicovatělé listy opadaly a už má jen hezké zdravé listy.
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
Asi máte pravdu. Nedávno jsem objevil v Lídlu kyblíky s kyselým zelím. Je to tam popsáno nějakými divnými písmeny, ale byl jsem rád, že tam není E202. Až doma jsem přelouskal, že je tam mnohem horší benzoan sodný
- Prílohy
-
- zelí v kýblu.jpg (46.04 KiB) 2808 zobrazení
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
Je to podobne ako s burcakom - tiez sa neda predavat uzavrety v obchodoch.
Kedze zive bakterie neustale pracuju, je nemozne predavat(+skladovat) uzavretu kyslu kapustu. Vyrobcovia sa to snazia "oblafnut" tak, ze ju chemiou/nalevom zakonzervuju a dochutia aby sa blizila chutou ku kyslej kapuste. Avsak kyslomliecne kvasenie tam neprebieha, takze je to len ochudobnena nahrada, ktora by sa zo zakona nemala nazyvat Kysla kapusta, ale analogicky k Umu - Ysla Apusta .
Idealne je mat nalozenu vlastnu - v pohari ci sudku, alebo kupovat cerstvu v trznici ci z dvora.
Kedze zive bakterie neustale pracuju, je nemozne predavat(+skladovat) uzavretu kyslu kapustu. Vyrobcovia sa to snazia "oblafnut" tak, ze ju chemiou/nalevom zakonzervuju a dochutia aby sa blizila chutou ku kyslej kapuste. Avsak kyslomliecne kvasenie tam neprebieha, takze je to len ochudobnena nahrada, ktora by sa zo zakona nemala nazyvat Kysla kapusta, ale analogicky k Umu - Ysla Apusta .
Idealne je mat nalozenu vlastnu - v pohari ci sudku, alebo kupovat cerstvu v trznici ci z dvora.
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
Ja zrovna varim kapustnicu Mam kapustu obchodnu kyslu v slanom naleve bez konzervacnych latok, s konzervantmi nekupujem. Ale co ma na tejto konkretnej dnesnej stve je, ze z nej spravili kapustove spagety, nakrajali ju na pomaly 20 cm dlhw pasiky Velmi si zelam aby som na dalsi rok mala konecne viac casu aby som si spravila vlastnu. Sud mam kupeny uz asi 5 rokov
BÚRANIE MÝTOV (boření mýtů)
K účelům vaření je to asi jedno, pokud jde ale o přímý konzum, tak je v obchodech docela problém sehnat zelí bez konzervantů a tepelné úpravy. Jedno z mála, které to splňuje a které kupuju, je slovenské H+H.